Šéf městského plánování New Yorku Alexandros Washburn je posedlý ulicemi a hlavně chodníky. Newyorské architekty trápí tím, že je nutí hrubé návrhy kreslit ručně.

Sám prakticky bez přestání skicuje - třeba i při rozhovoru během přestávky pražského urbanistického festivalu reSITE. "Urbanisté musí kreslit, je to stejně samozřejmé, jako že spisovatelé čtou," říká Washburn.

HN: Čeho si všímáte, když poprvé navštívíte nějaké město?

Asi to zní hodně technicky, ale všímám si šířky chodníků. Kolik místa má na ulici chodec, kolik auta.

HN: Podle čeho se pozná, jestli má město dobré urbanisty?

První známkou je život na ulici, jak se na ní lidé pohybují. Jestli jsou energičtí nebo jestli vzbuzují respekt. Někdy se dívám lidem do tváře a vidím: tohle je opravdu veřejný prostor, lidé si své město užívají. Na dobré ulici, v dobrém městě a v dobré společnosti je procházka vždycky zážitek. Ulice jsou podle mě na městě to nejdůležitější, i když z historického hlediska je to jinak.