Multigenerační kamenná vila v Pyrenejích zůstává při zemi, slouží otci i synovi

Před nelehkým úkolem se ocitla dvojice španělských architektů Eduardo Cadaval a Clara Sola-Moralesová. Jejich klienti si přáli rekonstrukci staré chalupy v pyrenejské vesničce Canejan nedaleko španělsko-francozských hranic.

Oba autoři měli přetvořit rozpadající se kamennou budovu na moderní multigenerační dům, jenž bude vyhovovat rozdílným stylům života zadavatele a jeho dospělého syna. Při tom se ale museli držet pravidel, jež pro stavbu v horské oblasti vytyčila místní samospráva.

Cadaval a jeho kolegyně úkol splnili na výbornou. Na zrenovované kamenné základy, jež na jedné straně přecházejí v sousední dům a na druhé v podpěrnou zídku, nasadili třetí patro se sedlovou střechou.

Žlutý narušitel

První a druhé patro jsou sice propojené schodištěm, umístěným na severní straně domu, ale zároveň jsou plně vybavené. Mají vlastní koupelnu, záchod i kuchyň a jsou tak samostatnými obytnými jednotkami.

Horní část zrekonstruované vily, ve které se usadil mladší z obyvatel, je v podstatně tvořena pouze prostorem pod vysokou střechou. Aby nebyla jednolitá podkrovní místnost příliš tmavá, vložili architekti do jižní obvodové zdi a severní strany střechy dva dlouhé pásy oken.

fotogalerie: Prohlédněte si elegantní Dům v Pyrenejích. Vila s proskleným průčelím stojí v horské vesničce Canejan

Celé východní čelo přístavby je navíc od podlahy k vrcholku střechy prosklené. Nová část Domu na Pyrenejích je tak dostatečně prosvětlena a zároveň nabízí výhled na vrcholky okolních hor.

Interiéru podkrovní části, stejně jako přízemí, vládne bílá barva a tmavá dřevěná podlaha. Jednoduchou kombinaci výrazněji narušuje pouze žlutá kuchyňská skříň, opticky oddělující kuchyň od jídelny a zbytku obývacího prostoru, a stejně barevná stěna u schodiště.

Komín na dva způsoby

Hlavní dominantou podkroví je ale mohutná krbová příčka, rozdělující obývací část od jídelní. Prázdný prostor mezi okny a zbytkem bytu je doplněn vestavěnými knihovnami. Na policích se zde povalují knihy, hračky i drobné ozdoby, čímž je narušena minimalistická konformita horní části domu.

Podobně je vybavena také spodní části domu. Žlutá stěna zde funguje jako dekorativní prvek hlavní obývací místnosti, jenž svým umístěním odpovídá kuchyňské skříni z horního patra.

Také v prvním patře je vládnoucím prvkem krb. Tento je ale zavěšený nad zemí a slouží, mimo výhřev, jen jako vhodné doplnění prostoru. Kuchyň s jídelnou jsou v otcově části domu odděleny bílou příčkou, po jejíž stranách se prochází do horního patra a do přízemí. V tom se nachází pouze vchod a skladovací prostory.

Ač je horský domek třípodlažní, všechny jeho části svou úrovní odpovídají venkovnímu okolí. Přízemí navazuje na ulici, první patro na dlážděnou terasu a horní byt svou podlahou přechází v pozemek nad budovou, ze kterého přímo vyrůstá střecha z břidlicových tašek.

Při zemi

Moderní vila přesně odpovídá původnímu zadání projektu. Oba majitelé mají k dispozici vlastní část domu, která může sloužit naprosto samostatně a která svou estetickou podobou odpovídá zbytku budovy.

Zároveň se obě obývací patra vyznačují silným vztahem ke svému okolí, každé ale jinak. Podkrovní byt skrze všudypřítomný výhled a první patro svým přechodem v terasu, ze které se nekouká na blízké hory o nic hůře.

Ač moderní, nijak pyrenejská vila nevybočuje z horské vesnice. Materiál i minimalistické tvary vhodně zapadají do okolní zástavby. Velké skleněné prostory jsou navíc od zbytku vsi chytře z dohledu.

Prosklená stěna podkroví je na straně od ostatních domů a viditelný pás oken je zčásti zakryt střechou. Moderní multigenerační domek zkrátka zůstává při zemi.