Valčík s Bašírem: Dosáhne „valčík smrti v rytmu surreálného šílenství“ na Oscary?

Valčík smrti v rytmu surreálného šílenství 

RECENZE Animované válečné drama Valčík s Bašírem, jež získalo Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film a je očekávaným oscarovým favoritem, vstupuje do českých kin v době, kdy snímek mrazivě zaktualizovala vojenská invaze do pásma Gazy. Ale i bez toho je Valčík s Bašírem asi nejpřízračnější snímek, který byl na téma izraelsko-palestinských vztahů natočen.

Pro izraelského tvůrce Ariho Folmana se paradokumentární film stal svébytnou autoterapií, způsobem, jak se vypořádat s válečným traumatem a amnézií. Film reflektuje jeho velice osobní zkušenost z doby první libanonské války, které se zúčastnil jako devatenáctiletý voják.

V polovině září roku 1982 se stal v západním Bejrútu jedním z mlčky přihlížejících svědků masakru palestinských civilistů v uprchlických táborech Sabra a Šatíla. Po atentátu na libanonského prezidenta Bašíra Džamáíla do nich vtrhly pomstychtivé jednotky křesťanských falangistů a začaly vyvražďovat celé rodiny (nejděsivější odhady hovoří o genocidě více než tří tisíců mužů, starců, žen i dětí). Izraelští vojáci tomu nezabránili a někteří v noci světlicemi usnadňovali libanonským milicím střelbu do bezbranných terčů.

Oživování paměti

Autobiografický protagonista příběhu, filmař Ari, si na nic z toho nepamatuje. Teprve po setkání se starým kamarádem, jehož v úzkostných snech pronásleduje smečka psů, které v Libanonu postřílel, začne navštěvovat známé a pamětníky, aby si podle jejich útržkovitých zpovědí ujasnil, co se tehdy stalo. A jak začíná oživovat zdeformované vrstvy své, ale také národní paměti, vracejí se mu vzpomínky, jež jeho obranné mechanismy vytěsnily do nevědomí.

Valčík s Bašírem stejně jako snímek Persepolis (2007), vynalézavě kombinuje animovaný film s tématem politicko-válečných konfliktů na Blízkém východě. Na rozdíl od (převážně) hravých či dojemných autobiografických vzpomínek mladé íránské ženy, jsou vzpomínky izraelských vojáků kruté, syrové a drásavé. Folman mísí dokumentární postupy s comicsově stylizovanou kresbou, která připomíná sci-fi thrillery Temný obraz (2006) či Renesance (2006). Animátoři a ilustrátoři ale nevyužili techniky rotoskopu, ani metodu "motion capture". Scény byly nejprve natočeny na video se skutečnými lidmi, poté ručně překresleny (sedm z devíti hlavních postav "vzniklo" podle skutečných účastníků bojů, kteří sami sebe nadabovali).

Pod galerií recenze pokračuje:

 

Modli se a střílej!

Nezvyklá kombinace klasické i flashové animace dvourozměrných postav v digitálně renderovaném 3D prostředí odpovídá autorovu vnímání války coby nesmyslného surreálného šílenství. A potvrzuje i jeho přesvědčení, že tak strašlivé zážitky není možné na filmový materiál realisticky přetransformovat. Animované "dokudrama" se tak mnohdy mění v halucinační noční můru. V ní se hrůzostrašné obrazy (umírající arabští koně) prolínají s absurdními výjevy (sledování porna), snovými představami (voják ležící v klíně plavající nahé titánské krásky) a v závěru s apokalyptickými archivními záběry.

Podobně jako izraelské drama Beaufort (2007) je snímek natočen z pohledu pěšáků, kteří válku ideologicky nerozdělují na spravedlivou a nespravedlivou. Nikdo ze strachem roztřesených mladíčků, kteří s modlitbou na rtech střílejí jako smyslů zbavení, aniž by věděli po kom, si nehraje na hrdinu. Strhující, téměř psychoanalytická úvaha nad selektivně pracující pamětí polemizuje i s biblickým pravidlem "oko za oko", jež jen roztáčí nekonečnou spirálu odplat a krveprolévání. Ve starozákonních časech, i v dobách Bašíra Džamáíla, Jásira Arafata, Ariela Šarona nebo Cipi Livniové.

Valčík s Bašírem (Waltz with Bashir). Izrael/Německo/Francie 2008. Režie: Ari Folman. Distribuce: Aerofilms

Oficiální stránky filmu: http://waltzwithbashir.com 

 

text: Tomáš Seidl 

 

Pod trailerem a obrázkem pohled do zákulisí úspěchu snímku (z klávesnice Ireny Zemanové)

x

 

 

Válečný Bašír tančí pro Oscara a jaká cesta ho tam zavedla

ANALÝZA Dlouho nebylo na oscarové scéně tak jasno jako letos. Už když izraelský režisér Ari Folman představoval svůj animovaný válečný dokument Valčík s Bašírem publiku na Mezinárodním filmovém festival v Cannes, mluvilo se o něm jako o zjevení, které ovládne nadcházející filmovou sezonu.

Nyní se to potvrzuje. Po nominaci na Zlatou palmu přišly tři ceny European Film Awards, šest ocenění Izraelské filmové akademie, cena diváků na Mezinárodním festivalu ve Varšavě, cena za režii na festivalu experimentálních filmů v Tokiu. A minulý týden převzal Ari Folman v Los Angeles i prestižní Zlatý glóbus pro nejlepší neanglicky mluvený film.

Teď se mohou o kvalitách Valčíku s Bašírem přesvědčit i ti diváci, kterým tento pozoruhodný snímek v létě unikl na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kam jej režisér Folman doprovázel i coby člen hlavní festivalové poroty. Dnes totiž Valčík s Bašírem vstupuje do běžné české kinodistribuce. Do českých kin jej posílá společnost Aerofilms.

"Reklama" jménem Gaza

Právě Zlaté glóby, které minulou neděli udílela Asociace zahraničních novinářů akreditovaných v Hollywoodu, značí, jaký bude další osud krvavého Valčíku: snímek, který na přelomu roku získal i nečekaný politicko-sociální kontext v souvislosti s invazí do pásma Gazy a tragickými zprávami o událostech na izraelsko-palestinském pomezí, míří i pro Oscara. Nominace na nejprestižnější filmové ocenění ohlásí americká Akademie filmových věd a umění právě dnes odpoledne, přibližně v půl třetí středoevropského času.

Valčík s Bašírem vévodí oscarovému "longlistu", výběru devíti filmů, z nichž akademici vybírají pět kandidátů do finále. Folmanův animovaný válečný epos má navíc šanci získat hned dvě prestižní oscarové trofeje najednou - vedle ceny pro nejlepší cizojazyčný film totiž Valčík s Bašírem aspiruje i na vítěze kategorie nejlepší animovaný film. A i tady pravděpodobně zvítězí. Temnému dokumentu budou konkurovat barvami a digitálními technologiemi hrající filmy studií Pixar a DreamWorks.

Válka jako terapie

Bašír by si oscarový triumf zasloužil. Výtvarně i obsahově nesmírně působivá kombinace autobiografického dokumentu s válečným dramatem mapuje období izraelské invaze do západního Bejrútu v roce 1982, při níž režisér - tehdy izraelský voják Ari - přihlížel masakrům v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla.

Režisér film pojal jako terapii - vzpomínky na hrůzné válečné zážitky totiž Folman zcela vytěsnil z paměti, a teď se svá traumata, která mu působila deprese a noční můry, pokusil oživit. "Natočil jsem Valčík s Bašírem z pohledu obyčejného vojáka a dospěl jsem k zásadnímu přesvědčení - válka je neuvěřitelně zbytečná věc. Vůbec není taková, jak to znáte z amerických filmů. Žádná sláva, žádné hrdinství. Válka je surreálný zážitek. I proto jsem se na cestu vlastní pamětí vydal s pomocí animace, uměleckým ztvárněním," uvedl ve Varech Folman.

Kritici o izraelsko-německo-francouzské koprodukci mluví jako o nejpřízračnějším a nejdrtivějším snímku, který byl na ožehavé téma izraelsko-palestinských vztahů natočen. Dnes se ukáže, zda si to myslí i americká Akademie.

text: Irena Zemanová

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků