reklama
reklama
5. 8. 2009 | poslední aktualizace: 5. 8. 2009  10:23

Robert Vano: Radili mi, abych fotil kluky, říká o svých začátcích

Opožděnou retrospektivu fotografovi připravila Leica Gallery.
Čtěte více o: Vano Martin | fotografie
reklama

Kdyby byla atomová válka, přežijí jen krysy a platinové fotky, říká Robert Vano, fotograf, který své snímky vyvolává sám zastaralou technologií platinových printů. Náročný postup je pro něj stejně typický jako to, že fotografuje mladé, nahé kluky. Ale také modelky, portréty, krajinky a květiny. Málo známou i tu typickou tvář mediálně proslaveného umělce ukazuje velká výstava v pražském Mánesu nazvaná Platinová kolekce.Opožděná retrospektiva, připomínající loňské Vanovy šedesátiny, začíná dnes a potrvá do 9. září.

Přehlídku dvou stovek fotografií připravila v pronajatém Mánesu, který má pro retrospektivu dostatečně velké prostory, Leica Gallery Prague. Ukazuje, že kosmopolitně založený Vano je víc než jen módním, přijatelně extravagantním fotografem.

Fotograf se narodil na východním Slovensku maďarským rodičům, v devatenácti letech emigroval do USA, kde žil třicet let. Bezmála dvě desetiletí už žije v Praze, vede modelingovou agenturu, fotografuje pro módní časopisy a věnuje se i své volné tvorbě. Ta především je v Mánesu vystavena, i když občas splývá s fotografiemi pro časopisy.

Začni fotit kluky!

"Páni fotografové mi říkali, že jestli se chci prosadit, musím fotografovat to, co mám rád. Prý ať fotím kluky," vrací se Vano lehce šišlavou češtinou ke svým začátkům, když se na konci šedesátých let uchytil v New Yorku jako asistent fotografů - například u Marca Giovianiho, Catela či Horsta P. Horsta.

 

Nahých mužských těl ("fotím jen mladé kluky od osmnácti do dvaadvaceti let") by bylo vystaveno asi víc, kdyby do výběru nezasahovala ředitelka Leica Gallery Jana Bomerová. Odmítla například akt, který fotograf navrhoval na plakát. Místo něj zve na výstavu drsný mladík s cigaretou v puse. Je to dobrý kompromis: neodrazuje většinu potenciálních návštěvníků, kterou vyzývavá homosexualita popuzuje, ale současně vystihuje Vanův styl.

Vyzývavost aktů v samotné expozici má nakonec trochu jiné vyznění. Zjednodušující pohled, který Roberta Vana zařazuje mezi luxusní autory trochu lepších erotických časopisů pro gaye, se poněkud rozmělňuje.

Zhruba polovina vystavených fotografií totiž zobrazuje něco jiného než mladé muže. Vedle "abstraktních", snově rozpitých portrétů žen je tu několik skvělých, naprosto neerotických fotografií, které mají výrazný existenciální přesah.

Například letošní snímek Let zachycující siluetu ptáka letícího po setmělém nebi, nebo zasněně rozostřený Pokoj v Maroku z roku 1992 mají až filozofující náboj. Fotografuje také opuštěné zahrady, které vyznívají melancholicky jako ztracená vzpomínka.

Na vlnitým kartonem pokrytých stěnách galerie visí také několik zátiší, zobrazujících nejčastěji květiny. Fotograf nalézá tlumené, přesto zářící světlo, podobné tomu, jaké uměl zachytit Josef Sudek.

Náročná technologie platinového tisku na první pohled odkrývá "ruční práci", fotografie jsou zrnité, po krajích roztřepené, občas na jejím povrchu ulpěl otisk prstu.

"Už to takhle nikdo nedělá, jako se už ručně nešijí košile nebo boty, ale já to mám takhle rád," obhajuje svou práci Vano a při líčení technických nesnází (drahé lahvičky s roztokem platiny získává z USA, ruční papír z Francie) živě gestikuluje.

Nejlepší fotografie ukazují, že náročný postup není jen manýra. Platinový tisk se neleskne a přitom nabízí fotografovi velkou škálu odstínů, zejména černé, které Vano hojně využívá.

Kocour v rozestlané posteli

Vano je ale přece jenom především fotograf mužských aktů a jejich hodnocení se nelze vyhnout. Jeho fotografie jsou často vyzývavě nestoudné, provokuje především přiznaně homosexuální pohled, který muže stylizuje do zjihle sentimentálních kocourků, kterým vypracovaná muskulatura nebrání v tom, aby se zachumlali do pokrývek na rozestlané posteli.

Vano není nikdy vyloženě pornografický, ale zároveň se nezastaví na hranici akademického aktu. Pohlaví jeho modelů často nezahaluje milosrdný stín (peřina, vodní hladina, písek...). Je to Vanův umělecky zhmotněný sen, nebo tak testuje limity heterosexuální většiny? Ženský klín už přece v galeriích - minimálně v západním světě - nikoho neprovokuje.

reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Tolerance (Sufes)
Pokud nejste schopni tolerovat a respektovat lidi, kteří jsou...
Vano nebo Vana (Julda)
Odporný, nechutný zakomplexovaný teplouš zneužívá mladé kluky....
Re: Robert Vano: Radili mi, abych fotil kluky, říká o svých začátcích (jozin)
maš IQ tykve barevnou umí každej blbec kterej si koupí krabičku...
Odporný, nechutný zakomplexovaný (černý homosexuální žid)
ne teplouš, ale buzerant, to jsi TY. prozradil jsi toho na sebe...
mate pravdu (michal)
ten clovek je smiesna figurka, posobi dost nizkym IQ, przdni cestinu...
Zobrazit diskusi
Nejčtenější
reklama
reklama
reklama
reklama