Na festivalu Pražské jaro opět zazní Devátá symfonie od Ludwiga van Beethovena. V pondělí 31. května ji v Obecním domě provede Symfonický orchestr hl. Města Prahy FOK pod taktovkou svého šéfdirigenta Jiřího Kouta.

Pořadatelé symfonii zařadili na program po sedmi letech. V roce 2003 se rozhodli upustit od dlouholeté tradice uvádět Devátou symfonií s Ódou na radost na samém závěru programu, kam byla zařazována nepřetržitě od roku 1958.

"Beethovenova Devátá symfonie patřila od začátku padesátých let k ikoně Pražského jara a každoročně tvořila jeho vrchol... Stále chápeme tuto skladbu jako sváteční, a i když jsme s tradicí skončili v polovině tohoto desetiletí, řekli jsme si, že ji čas od času můžeme znovu nasazovat," řekl ČTK dramaturg festivalu Antonín Matzner.

Podle něj právě letos nastal čas uvést toto dílo v optimální sestavě s dirigentem Koutem i v tuzemsku méně známou pěvkyní Petrou Langovou. V sólových partech dále zazpívají Adriana Kohútková, Aleš Briscein a Štefan Kocán, na provedení se bude podílet Pražský filharmonický sbor. Vstupenky na koncert jsou již dlouho vyprodány.

Před sedmi lety Devátá zazněla na Pražském jaru také v podání Pražských symfoniků, avšak pod taktovkou Libora Peška. Pořadatelé se tehdy rozhodli do budoucna uvádět v závěru festivalu českou hudbu, především dílo Antonína Dvořáka, které je důstojným protějškem ze světového repertoáru ke Smetanově Mé vlasti, kultovnímu dílu české hudby zaznívajícímu v úvodu přehlídky. Na poslední letošní festivalový den 4. června je proto připravena Novosvětská symfonie, kterou přednese Berlínský rozhlasový symfonický orchestr.

Pražské jaro uzavírala Óda na radost poprvé při jeho čtvrtém ročníku v roce 1949, a to spíše shodou okolností a náhodou - na přání dirigenta Ericha Kleibera, který chtěl v Praze uvést Devátou a jehož volné termíny připadly právě na závěr festivalu. Zjevně z ideologických pohnutek jako "manifest touhy po míru a sbratření všech lidí" byla poté zařazována na program v následujících letech 1950 až 1953.

Od roku 1954 Beethovenovo dílo znovu vystřídaly kombinované programy umělců ze spřátelených zemí nebo díla ruských a sovětských skladatelů. Opětovně byla Devátá uvedena v roce 1956. Až v roce 1965 byl tento úkol svěřen šéfdirigentovi České filharmonie Karlu Ančerlovi. Předtím dílo uváděli zahraniční umělci.