Romány Julese Verna by se jako audiokniha asi příliš nevyplatily. Romantické, poněkud zdlouhavé vyprávění archaickým slohem by vydržela poslouchat do konce jen hrstka fanoušků.

Dobrá rozhlasová dramatizace však verneovky zachraňuje i pro generaci posluchačů digitálních nahrávek. Vydavatelství Supraphon vydává komplet čtyř CD se třemi zdramatizovanými romány: Patnáctiletý kapitán, Ocelové město a Tajemný hrad v Karpatech.

Nahrávky pocházejí ze sedmdesátých let, tým dramaturgů, režisérů, herců a zvukových techniků vytvořil nové inscenace, které však dokonale slouží původnímu autorovi.

Posluchač tak není svědkem literatury konce devatenáctého století, ale rovnou se do příběhů z doby technických vynálezů a vrcholícího koloniálního nadvládí propadá.

Dramaturgové Jiří Hořčička (Patnáctiletý kapitán, Ocelové město) a Jiří Kafka (Tajemný hrad v Karpatech), příběh zhustili do dramatických dialogů, prostředí a důležité okolnosti suplují vypravěči, kteří také uvozují skoky v čase a místě. Ilustrativní a místy i dějotvorné jsou většinou citlivě vybrané zvuky a ruchy.

Ocelové město doslova rámusí

V případě ocelového města je však hluková složka poněkud přepjatá. Nepříjemný kovový zvuk je možná dramaticky účinný a také symbolický, v autě nebo se sluchátky na uších se však dá poslech přežít jen při neustálém ubírání hlasitosti.

Citelným krácením verneovské předlohy se v žádném z trojice románů neztratila dobová atmosféra. Patnáctiletý kapitán je pravým dobrodružným putováním zajatých trosečníků s protiotrokářským poselstvím, antimilitaristické Ocelové město je roztomile naivní, protože světové války byly v době vzniku knihy zatím jen sci-fi, a Tajemný hrad v Karpatech nabízí neobvyklé vědecko-technické vyústění hororového příběhu.

Zkušení herci (Jiří Adamíra, Blanka Bohdanová, František Němec, Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský či Martin Růžek) s nadhledem vystihují aristokratickou shovívavost pánů, horlivost a vroucnost mladých hrdinů, krvelačnost padouchů i pověrčivost a bodrost zaostalých vesničanů.