Poynor výstavu přichystal jako doprovodný program aktuálního Mezinárodního bienále grafického designu. Podle svých slov byl trochu překvapen, když na jeho nápad - vyhledat stopy avantgardního směru v grafickém designu - pořadatelé bienále hned bez námitek přistoupili.
Grafický design by se z podstaty měl surrealismu příčit, štítit se ho a odmítat ho.Vždyť usiluje o přehlednost, jednoduchost a srozumitelnost.
Surrealisti naproti tomu vzývají sny, tvorbu bez rozumové kontroly, podivnosti a kombinace věcí, které jsou maximálně nepravděpodobné.
Rick Poynor ale předkládá desítky důkazů o tom, že grafický design ve své kulturně zaměřené produkci občas postupy surrealismu dodnes používá.
I grafici totiž občas touží zaujmout tajemnou imaginací, absurdností nebo prostě divností a jsou někdy ochotni riskovat i největší designérské provinění - obtížnou srozumitelnost.
Z českých (ale také polských) sbírek vybral plakáty, knižní obálky i přebaly hudebních nosičů a vznikla velmi přitažlivá, netušeně bohatá přehlídka. Nejstarší práce pocházejí ze třicátých let minulého století, jejich tvůrci jsou proslulí umělci - Max Ernst, Salvador Dalí, Jindřich Štyrský, Karel Teige či Toyen.
Nejmladší díla jsou dva roky stará, prvky avantgardního stylu je u nich přetaven do současného jazyka.
Poynor však výstavu neřadí chronologicky, ale podle surrealistických motivů. Cosi tísnivého je tak mimoděk také přehlídkou nejčastějších surrealistických obsesí.
Část pojmenovaná Tajemné předměty touhy představuje díla, ve kterých většinou vystupuje žena, famme fatale (Mona Lisa v růžové paruce Josefa Vyleťala) nebo jako kus těla k rozřezání. Oddíl Surreálné tělo je plný kostlivců, lebek, anatomických nákresů a nejčastěji očních bulv (Stefan Sagmeister, Karel Teissig).
Kabinet kuriozit ukazuje tiskoviny, na kterých se nejčastěji formou koláže dostávají do bizarních vztahů absurdní věci - vzducholoď s tuleněm, můra s hracími kartami nebo houslové pouzdro s dětskými kostkami.
Na jednom grafickém díle se dokonce míchá surrealismus s popartem - je to obal desky kapely Franka Zappy The Mothers of Invention, na které se vysmátý muž v kravatě holí do krve strojkem s veverčí hlavou.
"Grafický design může být někdy prostředím, kde můžeme objevit ztracený smysl pro záhady a prožít onu konvulzivní krásu, okouzlení a údiv, jež surrealisté nazývají zázračnem", říká autor výstavy.
