Jana Šorfová je ředitelkou Galerie Středočeského kraje (GASK) teprve od března, musí však vysvětlovat již druhý skandál.
Ten první se týkal zrušené výstavy Damiena Hirsta, nyní webový portál o výtvarném umění Artalk.cz uveřejnil projekt Jany Šorfové, se kterým uspěla v konkurzu na své současné místo.
Její formulace se v některých částech doslovně shodují s projektem, s nímž se minulý rok hlásila do konkurzu na ředitele Národní galerie galeristka Monika Burian.
„Nebudu se k tomu vyjadřovat, předala jsem to své právničce,“ řekla včera HN ředitelka s tím, že není typ člověka, který umí komunikovat s médii. „Považuji to za zbytečné a hlavně mám moc práce,“ dodala Šorfová.
Monika Burian, která vede pražskou galerii Vernon, je Šorfové dobrá přítelkyně. Spoluoracovaly například na Modiglianiho výstavě v pražském Obecním domě. „Ano, známe se velice dobře, ale projekt jsem jí ani nepsala, ani jsem jej nečetla. Myslím, že nic neopsala. Inteligence jí nechybí,“ říká galeristka.
Podobnost projektů, s nimiž se Šorfová a Burian ucházely o šéfovská místa, nelze označit za náhodnou. Monika Burian, která se nakonec v loňském konkurzu na nástupce Milana Knížáka nedostala ani do užšího výběru, například uvádí: „Jak ukazuje zkušenost a historie, ‘velké činy’ v oblasti umění je možné dokázat pouze za předpokladu úplného nasazení a oddání se věci samé. Umění je spojené s kouzlem osobnosti, a kdo ho má, je schopný přesvědčit a dokázat nemožné.“
Také Šorfová ve svém projektu hovoří ve stejném významu o „velkých činech“ v umění, „oddání se věci samé“ a o „kouzlu osobnosti“.
Na stránkách Artalk.cz zaznívá však ještě opačný názor, totiž že možná neopisovala Jana Šorfová od Moniky Burian, ale naopak.
Šorfová ve svém životopise uvádí, že absolvovala kurz PR a managementu v americkém Kennedy Center. Hypoteticky tedy mohla „pomáhat“ s psaním galeristce a poté, co její text komisi nezaujal, jej zrecyklovala při konkurzu v GASKu. Tam před komisí, v níž měli odborníci menšinu, uspěla.
