"Povinnost hudebníka je hrát takovou hudbu, jakou mu velí hrát jeho svědomí a jaká mu přináší radost; jedině tak může svoji radost z tvoření předat publiku," napsal před více než třiceti lety v souvislosti s kapelou Plastic People její "ideový vůdce", historik umění Ivan Martin Jirous.

Publikace Pravdivý příběh Plastic People shrnuje jeho veškeré texty o této skupině. Doplněna je unikátními fotografiemi Bohdana Holomíčka, Abbého J. Libánského, Ondřeje Němce a Jana Ságla.

Rozhodně není přehnané položit rovnici mezi Plastiky a nehudebníka Jirouse.

Právě díky němu se totiž z kapely, která měla své hudební kvality, ideově však byla neukotvena a chtěla "jen hrát svou hudbu", stal fenomén, tak důležitý v kontextu tehdejší doby, příklad hodný následování.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se