HN: Pro koho jste Kmeny psali?

Určitě pro subkultury samotné. Je důležité, aby na svou sebeprezentaci byly hrdé. Ale také pro lidi, kteří se chtějí zorientovat na scéně. Pro knihu si chodí i učitelé, protože často ani netuší, kdo proti nim sedí v lavicích, a zajímá je to. Může to být i klíč pro rodiče, když zjistí, že jejich dítě nosí číro a nevědí, co to znamená.

HN: Co rozhodovalo o tom, které subkultury budou v knize zastoupeny?

V tom byla podstatná role sociologa, který nám pomohl s terminologií. Termín subkultura se totiž hodně vyvíjel, používal, zneužíval. Na seznam jsme si psali další a další nápady, až nám došlo, že nezvládneme a ani nechceme udělat encyklopedii, protože by musela mít tři svazky. Stanovili jsme si strop dvacet pět kultur a proškrtávání potom probíhalo vlastně na základě pocitů. Některé kmeny tak reprezentují mnohem širší proudy.

HN: Každopádně primární bylo téma, ne kvalita textu?

Texty měl na starosti Karel Veselý, on hlídal jejich kvalitu. Některé texty byly perfektní do začátku, jiné bylo nutné poslat zpátky na upravení. V průběhu jsem zjistil, že lidí, na které se s tímhle můžu obrátit, je vlastně málo.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se