Téměř polovinu svých stejně dlouhých životů byly Jiří Voskovec a Jan Werich odkázáni na zaoceánskou poštu. Tvůrčí dvojici a zakladatele legendárního Osvobozeného divadla rozdělilo poválečné politické směřování Československa.

Zatímco jeden odmítl žít v sovětském satelitu, druhý se nechtěl stát emigrantem. Hustou korespondenci amerického občana Voskovce s českým národním umělcem Werichem vydalo Nakladatelství Akropolis ve spolupráci s Nadací Jana a Medy Mládkových. Třetí svazek dopisů, jež se v těchto dnech dostává do knižních obchodů, korespondenci V+W završuje.

Voskovec a Werich, zkušení divadelníci a filmoví herci i spisovatelé, od začátku věděli, že dopisy, které si vyměňují, jsou jejich dalším dílem. "Zbydou po nás dopisy co literatura plná lásky," píše v roce 1969 poněkud sentimentálně Werich a Voskovec pečlivě psaní archivuje.

Sentiment a smutek je v posledním díle zasahujícím léta 1969 až 1980 (respektive 1981, kdy si Voskovec po Werichově smrti vyměnil ještě několik dopisů s Werichovou vnučkou) silně patrný.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se