Sofi Oksanen

Stalinovy krávy

Odeon, 2012, přeložila Linda Dejdarová

 

Moje poprvé bylo jiné. Myslela jsem si, že to bude hrůza, hnus, neřád a sliz. Myslela jsem si, že budu zvracet krev a břicho mě bude bolet dvakrát tolik. Myslela jsem si, že k tomu nikdy nenechám dojít, že to nedokážu, nebudu chtít. Ale když mě začaly bolet uši ze zvuků, které vydávala má seschlá rozedřená břišní stěna, tělo rozhodlo za mě. Neměla jsem na vybranou.

Bylo to božské.

Plamínek zapalovače mi ozářil matně se lesknoucí oči. Moje první cigareta po mém poprvé. I ta byla božská. Všechno bylo božské.

Jediné, co bylo vidět navenek, byla spokojenost a triumf. Hlas byl možná maličko drsný a zajíkavý, ale co.

A já věděla, že se to stane i podruhé. Potřetí. Posté. Samozřejmě všichni to takhle nemají. Pro někoho je poprvé zároveň naposledy, ale ne pro ty, kdo jsou na to stavění a jsou v tom dobří.

Já v tom byla dobrá hned.

Pravda, z nedostatku zkušeností jsem napoprvé zvracela do umyvadla. Ještě i napodruhé. Možná mi záchodová mísa připadala moc ponižující. Před umyvadlo si člověk přeci jen nemusí klekat. Ale zase musí pořád dávat pozor, aby se neucpal odtok. A co má dělat třeba na návštěvě? Když zvratky plavou v umyvadle, odtok není čím prošťouchnout a po ruce neleží žádná naběračka, kterou by se ta polívčička dala odklidit. Kelímek na vyplachování pusy se sice v koupelně většinou najde, jenže dokázat z něj umýt všechny stopy je něco jiného. Z kelímku je pak cítit chuť mýdla nebo čisticího prostředku a zápach zvratků stejně nezmizí.

Užitečná je pochopitelně sprcha, tlumí zvuky a mřížka odtoku se obvykle dá sundat. Jenže člověk se nemůže pořád sprchovat. Zato chodit každou chvíli na záchod ano. Jít si úplně normálně přepudrovat nos. Všichni chápou, že to ženským na záchodě vždycky trvá trochu déle; proto člověk většinou nemusí nijak zvlášť spěchat. V klidu se všeho důkladně zbaví a pořádně se upraví.

Jsem v tom dobrá už 14 let. Nikdo si nikdy ničeho nevšiml, pokud sama nic neřeknu. Ale i kdybych něco řekla, stejně nechtějí vidět, o čem vlastně mluvím. A když už někdo vidí, stejně nic nezmůže. Tak mocný je můj Pán a Stvořitel, tak vhodná jsem já pro svého Pána, v jehož pevném objetí moje ženské tělo vzkvétá, když jsem poslušná a svého Pána náležitě uctívám.

Tehdy mi Pán dá to, co chci, dokonalé ženské tělo, dokonalé pro mě, dokonalé pro mého Pána, dokonalé pro celý svět. A dokonalé ženské tělo ze mě dělá dokonalou ženu. Dobrou ženu. Žádoucí ženu. Inteligentní ženu, ženu, které všichni závidí. Na kterou se dívají, kterou obdivují. Beauty hurts, baby.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se