Několik silných témat, o nichž se do té doby taktně mlčelo, vnesl v roce 2003 do finské literatury román Stalinovy krávy mladé autorky Sofi Oksanen. Prvním bylo autentické zobrazení pocitů ženy, jež léta trpí poruchou příjmu potravy. Ještě výbušnějším se stalo vylíčení "bratrských" vztahů mezi Finy a Estonci jak za dob sovětského Estonska, tak i po získání samostatnosti v devadesátých letech.

Hlavní hrdinkou románu, který právě vyšel v českém překladu, je dcera estonské matky a finského otce Anna, jež od dětství bojuje s hanbou dvojí krve. Jednak kvůli matčině paranoidnímu (i když možná oprávněnému) strachu, že ji sleduje tajná policie, a také kvůli obavám z možného ostouzení za estonský původ. Anna se postupně izoluje od finských kamarádů a propadne závislosti na jídle. Protože zároveň touží po dokonalém těle, které by jí všichni (nebo spíš všechny) záviděli, začne uctívat svého Pána, jakousi personifikaci bulimarexie, protože ten jí pak dá, co chce: "A dokonalé ženské tělo ze mě udělá dokonalou ženu. Dobrou ženu. Žádoucí ženu."

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se