Publikum letošního Pražského jara vzdorovalo finanční krizi větším utrácením. Festival, který skončil v neděli, utržil za vstupenky rekordní částku 21 800 000 korun, o dva miliony víc než loni.

Prodáno bylo 36 tisíc vstupenek, 88 procent všech, které byly k dispozici. "Náš rozpočet sice není malý, ale není nekonečný. Pracujeme asi se 75 miliony, ale nijak si nestěžujeme," říká ředitel festivalu Roman Bělor.

HN: Před začátkem festivalu jste ČTK řekl, že kdyby mělo Pražské jaro stomilionový rozpočet, připravilo by více speciálních projektů a mohlo by iniciovat nastudování zapomenutých děl. Měl jste na mysli něco konkrétního?

Například letos jsme mohli nabídnout ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským Stravinského Život prostopášníka, jednu z významných moderních oper. Profitovali jsme z toho, že inscenace byla připravena v Ostravě, ale dovedu si představit, že bychom třeba ve spolupráci s operou pražského Národního divadla iniciovali další představení tohoto typu. A mohli bychom iniciovat i nastudování neznámých děl - byli bychom schopni financovat průzkum v řadě českých archivů, jejichž notové materiály dodnes nejsou zpracovány. V minulosti Pražské jaro podpořilo obnovené premiéry staré hudby, ale šlo o výjimky.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se