Týden v kultuře 22. až 28. dubna

Herečky Taťjana Medvecká a Petra Špalková a režisér Zdeněk Tyc v neděli v Plzni osobně uvedli ve světové předpremiéře nový český film Jako nikdy. Snímek, v němž hraje Jiří Schmitzer umírajícího výtvarníka Vladimíra a obě ženy s ním tráví jeho poslední chvíle, zahájil 26. ročník filmového festivalu Finále Plzeň. Plzeň se tak na týden stává městem filmu, lidé budou v ulicích potkávat známé herce, režiséry, scenáristy, kritiky a podobně.

Festival, jenž je největší bilanční a soutěžní přehlídkou českého filmu, uvede 170 snímků, nejen hraných, ale i dokumentů a také známých i neznámých filmů z archivů. "Program nabídne například všechny nové české celovečerní filmy a bohatý výběr z domácích dokumentů, ty nejzajímavější současné německé hrané i dokumentární snímky, pocty Ester Krumbachové, Pavlu Kohoutovi a Břetislavu Pojarovi, rarity Víta Klusáka a Filipa Remundy," uvedla Daniela Vítová z tiskového servisu.

V sekci Křídla slávy se návštěvníci mohou těšit na filmy Juraje Jakubiska, Jiřího Krejčíka a v rámci open-air projekcí na snímky Jiřího Menzela. Připravena je výstava velkoformátových fotografií Rozmarná léta Jiřího Menzela, kterou jako putovní projekt připravila režisérovi k 75. narozeninám jeho manželka Olga Menzelová Kelymanová. Chybět nebudou autorská čtení Emila Hakla, Jaroslava Rudiše nebo Vlastimila Třešnáka, talkshow se Simonou Babčákovou a režisérem Robertem Sedláčkem, PechaKucha Night, představení Anny Polívkové a Jakuba X. Bara, koncerty a další.

Předsedou mezinárodní poroty soutěže nových českých celovečerních hraných a animovaných filmů o Zlatého ledňáčka, v němž letos bojuje deset snímků, se stane americký producent Richard McCallum, který stojí například za třemi pokračováními ze série Star Wars. Z 19 nových českých dokumentárních filmů bude vybírat porota v čele s německým režisérem, scenáristou a producentem Hansem-Erichem Vietem. Festival se poprvé konal v roce 1968, po několika ročnících se na 20 let odmlčel. Na původní tradici se podařilo navázat po listopadu 1989. (čtk)

V pražském kině Premiere Cinemas se dnes uskuteční předpremiéra českého dokumentárního filmu Olivera Maliny Morgensterna Rok bez Magora. V dokumentu zazní ukázky z jeho rozsáhlého básnického díla i jeho politické a životní názory. Ivan Martin Jirous, přezdívaný Magor, zemřel předloni 9. listopadu.

Jako vzpomínka na odpůrce komunistického režimu vznikly dva filmy. Rok bez Magora byl poprvé uveden loni v listopadu v pražském Divadle Archa na akci Pocta českému undergroundu II. Krátce předtím měl televizní premiéru hodinový dokument Moniky Le Fay 04826 Jirous. Zatímco nejsilnější linií intimního filmu Moniky Le Fay je protagonistova rodina, Morgensternův snímek vypráví obecněji o Jirousovi jako "oficiální" osobnosti.

Morgenstern vypráví v první části o Jirousovi zejména prostřednictvím vývoje skupiny Plastic People Of The Universe, druhá polovina snímku klade důraz především na vyprávění kamarádů o Jirousovi a sestřih dalších dokumentárních záběrů. Na Jirouse vzpomínají mimo jiné ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, hudebník David Koller či výtvarník David Černý. Velký prostor dostává také spoluautorka námětu a Jirousova životní partnerka v posledních bezmála dvaceti letech života, písničkářka Dáša Vokatá.

Básník, publicista a výtvarný kritik Jirous byl významnou postavou prostředí normalizačního undergroundu. Jeho klíčovým textem byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která byla "programovým prohlášením" českého undergroundu. Spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe, z politických důvodů byl celkem osm a půl roku ve vězení. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za sbírku Magorovy labutí písně. (čtk)

Orchestr Berg dnes v pražském Centru současného umění DOX představí akci nazvanou Paralinie, na které zazní mimo jiné novinka mladého skladatele Jakuba Rataje pro unikátní nástroj raketon. Skladbu Eight Lines amerického minimalisty Steva Reicha doprovodí videoperformance nezávislého studia Lunchmeat. Návštěvníci budou mít také možnost prohlédnout si úspěšnou výstavu českého komiksu.

Raketon je originální hudební nástroj z dílny českého výtvarníka a designéra Michala Cimaly, který se zároveň aktivně věnuje hudbě. "Raketon představuje vrcholný objekt ze série hudebních nástrojů, na kterých pracuju už skoro deset let. Funguje na principu elektrické kytary, je osazen klavírními strunami a hraje se na něj nejen smyčcem, ale také za pomoci řady neobvyklých nástrojů, jako je třeba ruční šlehač na mléko," uvedl Cimala.

Raketon je hlavním protagonistou skladby Proraketon, jejímž autorem je český skladatel mladé generace Jakub Rataj. Na raketon bude hrát on i tvůrce nástroje Cimala. Orchestr Berg vznik skladby Proraketon inicioval a uvede ji ve světové premiéře.

Orchestr Berg v DOX také připomene tvorbu ceněného rusko-arménského skladatele Jurije Kasparova. V české premiéře zazní zvukově obrazová kompozice Ça tourne ça bloque Ondřeje Adámka, českého skladatele žijícího již delší dobu v zahraničí, který se koncertu také zúčastní. Před koncertem se od 18:00 uskuteční komentovaná prohlídka populární komiksové výstavy Signály z neznáma.

Orchestr Berg si při vzniku v roce 1995 dal závazek uplatňovat méně běžnou dramaturgii a propagovat méně známé tituly z oblasti "mimo hlavní proud". Chce upozorňovat na mladé skladatele a navnadit veřejnost k poslechu nových skladeb. Členové orchestru se také angažují v komorní a sólové hře. (čtk)

Umělci z osmi zemí se letos představí návštěvníkům na mezinárodním festivalu Divadelní Flora Olomouc. Pro diváky chystají na 70 produkcí, větší část z nich bude mít přitom volný vstup. Přehlídka startuje 9. května a potrvá do 20. května. Kromě divadla se lidé mohou těšit i na filmové, taneční a hudební představení. Pořadatelé očekávají na 10 tisíc návštěvníků.

"Divadelní Flora Olomouc letos potrvá rekordních 12 dní, produkce se bude odehrávat na šesti festivalových místech, z nichž dvě budou pro festival novinkou. Půjde o novou scénu Divadla na cucky ve Wurmově ulici a kostel Panny Marie Sněžné," řekl dnes novinářům mluvčí přehlídky Zdeněk Vévoda. Podotkl, že se odehraje celkem 70 představení, na 39 z nich bude vstup volný. "Vystoupí celkem 34 souborů z osmí zemí," dodal Vévoda.

Na festival dorazí například divadlo Husa na provázku, Slovácké divadlo, pražské Divadlo v Dlouhé, Divadlo Petra Bezruče či soubor Vosto5. Podle ředitele festivalu Petra Nerušila se letos přehlídka soustředí na českou progresivní scénu Divadla Reduta. "Na této scéně vznikly letos tři mimořádné tituly. První představení s názvem Zlatá šedesátá se odehraje 16. května, je to dosavadní poslední titul divadla v režii Jana Mikuláška. Navazovat by na něj měl titul Zlatá sedmdesátá," uvedl Nerušil.

Na své si přijdou také hudební i filmoví fanoušci. Návštěvníci uvidí v premiéře například filmový blok 12 televizních záznamů profilových inscenací Pražského komorního divadla, které na sklonku jeho působení natočil pro Českou televizi režisér Radim Špaček. Svou olomouckou premiéru bude mít také Hřebejkův film Odpad město smrt.

Na novinky se mohou těšit také příznivci tanečního divadla. Švédská choreografka Charlotta Öfverholmová představí publiku svůj nejnovější počin Youwilldieandyou2, nizozemská formace United-C uvede ve spolupráci s olomouckým Divadlem na cucky titul Seasoning. "Jde o představení, která obvykle nejsou v Česku k vidění," podotkl dramaturg festivalu Jan Žůrek. Kromě polských, maďarských a slovenských tanečníků se představí i skupina VerTeDance, kde vystupují profesionální tanečníci s vozíčkáři. (čtk)

Zlínské divadlo připravilo koncertní verzi muzikálu Řek Zorba, který herci nastudovali na konci loňského roku. O muzikál je velký zájem, divadlo ho proto chtělo nabídnout i lidem v jiných městech. Je však hodně produkčně a technicky náročný, proto soubor připravil koncertní verzi, řekla dnes  mluvčí divadla Veronika Jurčová. První koncert se bude konat v sobotu na zámku Nový Světlov v Bojkovicích na Uherskohradišťsku.

Koncertní verze je komornější a soustředěná na hlavní postavy. "Tím se příběh dostává do intimnější roviny. A protože jedeme téměř bez výpravy, tak podoba Kréty bude záviset pouze na fantazii diváků," uvedla umělecká šéfka divadla a režisérka muzikálu Hana Mikolášková.

V koncertní verzi představí divákům hlavní postavy svého slavného příběhu sám spisovatel Nikos Kazantzakis v podání Gustava Řezníčka. V roli Zorby se představí herci Zdeněk Junák a Dušan Sitko, Bubulínu ztvární herečky Helena Čermáková a Jana Tomečková. "Jako speciální host vystoupí zpěvačka Zuzana Sapárová. Lidé se mohou těšit na jedenáct slavných árií i na Zorbův tanec," poznamenala Jurčová.

Příběh o Řeku Zorbovi napsal řecký spisovatel Nikos Kazantzakis ve 40. letech minulého století. Do muzikálové podoby knihu převedli v 60. letech autoři slavných muzikálů Kabaret či Chicago Joseph Stein, Fred Ebb a John Kander. Ve slavné stejnojmenné filmové verzi knihy z roku 1968 si titulní roli zahrál Anthony Quinn. (čtk)

Crowdfundingový portál Hithit.cz, který se zabývá hromadným financováním projektů, po pěti měsících provozu rozdělil mezi kreativní lidi, umělce, řemeslníky a pracovníky ve veřejném sektoru první milion korun od jejich fanoušků. Ti podpořili například vznik tří hudebních alb (Xavier Baumaxa, Vladimir 518, Iamme Candlewick), turné jazzové skupiny Vertigo, letní kino v Praze na Smíchově, výstavu výtvarníka a tatéra Musy, dokumentární film o vozíčkářích On The Road nebo knihu Metrovagonmash. Informoval o tom Pavel Eichler, spolumajitel serveru Hithit.cz.

"Je to významný okamžik, který snad přesvědčí pesimisty, že crowdfunding může fungovat nejen v Americe, případně na západ od našich hranic. Je vidět, že i u nás je silná skupina lidí, kteří rádi podpoří vznik zajímavého, smysluplného nápadu a předplatí si ho," uvedl Eichler.

Dále byla díky dobrovolným peněžním příspěvkům na vznik díla úspěšně zaplacena kniha o českém horolezci Petru Prachtelovi a je zřejmé, že dost peněz bude na český překlad nizozemské gay pohádky Princ a princ, nové album zpěvačky Moniky Načevy s hudebníkem Justinem Lavashem a kavárnu na pražské Letné.

Nakročeno k získání cílové částky má díky časově omezené sbírce také výtvarník Jan Kaláb a hudebnice Vladivojna La Chia. Na Hithit.cz shání peníze na povídkovou knihu Lovestory ve výtahu i novinář Miloš Čermák nebo skupina Android Asteroid, která si chce za vybrané prostředky pronajmout slavné nahrávací studio Abbey Road v Londýně. Výtvarnice Lu Jindrák Skřivánková zase plánuje odjet do Brazílie nashromáždit materiál na nový cyklus obrazů, prostředky touto formou shání také pražské divadlo Archa na zájezd do Činy. Archa na to potřebuje sesbírat 100.000 korun a má zatím zhruba čtvrtinu.

Hithit.cz, stejně jako podobné tuzemské projekty Fondomat nebo Nakopni, vznikl po vzoru úspěšného amerického serveru Kickstarter.

Crowdfunding se v Česku objevil teprve nedávno. Ve světě podle studie společnosti Massolution rostl v roce 2012 o 81 procent, zafinancoval 2,7 miliardy dolarů. Massolution očekává, že crowdfunding bude nadále zrychlovat tempo růstu. Společnost na letošní rok odhaduje nárůst na 5,1 miliardy dolarů. Různé formy crowdfundingu se rozmáhají po celém světě, dominantní jsou ale v Severní Americe a Evropě. (čtk)

Filmy, které zabodovaly v soutěži o cenu Pavla Kouteckého, představí retrospektivní přehlídka. Zahájena bude 23. dubna večer v pražském Langhansu - Centru Člověka v tísni, kde ji uvede dokument Jana Šikla Nízký let. Toto prestižní dokumentaristické ocenění obdržel jako první.

"Každé úterý až do 28. května zde bude veřejnosti postupně představeno všech šest snímků, které dosud Kouteckého cenu obdržely. Po projekci bude následovat debata s tvůrci," oznámila mluvčí tohoto projektu Martina Reková. K dnešku je podle ní do aktuálního 7. ročníku přihlášena více než stovka titulů. Uzávěrka je už 30. dubna, výsledky budou vyhlášeny 11. června v pražském Divadle Archa. Vítěz získá k ceně 100.000 korun.

"Organizátoři ze společnosti Film & Sociologie, Divadlo Archa a Mezinárodního festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět letos opět uspořádají projekce nominovaných filmů v Praze i mimo ni," dodala Reková. O vítězi rozhodne porota, v níž zasedne například spisovatelka Petra Hůlová, režisér a herec Jiří Havelka a ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab.

Retrospektivní přehlídka Ceny Pavla Kouteckého představí kromě loni oceněného Trojmezí Kláry Řezníčkové také snímky Pulec, králík a duch svatý Richarda Komárka a Filipa Remundy, Nevítaní Tomáše Škrdlanta, Země snů Martina Ryšavého a Pozemšťané, koho budete volit? účastníků filmové dílny společnosti Inventura pod vedením režisérky Lindy Jablonské.

Jako první se divákům představí film Nízký let Jana Šikla. Tento filmař po zesnulém Pavlovi Kouteckém dokončoval film Evoluce 4 z revoluce - portréty čtyř osobností sametové revoluce v průběhu dvaceti let. "Pavla Kouteckého jsem znal z FAMU, kde jsme oba studovali. Oceňuji na jeho tvorbě lidský přístup, trpělivost a určitý soucit k hrdinům před kamerou - nikdy nešel za hranici," uvedl Šikl. Producentka Jarmila Poláková každoročně vybírá do poroty i někoho z jeho přátel. Po loňských sourozencích Svitákových to letos bude imunoložka Milada Šírová.

Porota každoročně vyhlašuje do deseti nominovaných filmů, které stejně jako loni budou ještě před samotným vyhlášením uvedeny na několika místech v Praze v rámci venkovních projekcí. Mimo Prahu budou uvedeny v Ústí nad Labem, Plzni a Benešově, kam se projekce rozšíří díky spolupráci s festivalem Jeden svět. (čtk)

Na hudbu druhé poloviny 18. století se zaměří příští ročník koncertního cyklu Hvězdy barokní opery. Cyklus šesti koncertů ve Dvořákově síni Rudolfina zahájí 29. října program nazvaný Bella mia fiamma. V doprovodu pořádajícího souboru Collegium 1704 zazpívá sopranistka Martina Janková. Do poloviny dubna příštího roku pak vystoupí například finský tenorista Topi Lehtipuu, mezzosopranistka Vivica Genauxová a sopranistka Raffaella Milanesiová. Program druhého ročníku cyklu dnes představili pořadatelé na tiskové konferenci.

"Uplynulý ročník byl trochu skokem do neznáma. Oceňuji progresivní krok České filharmonie, která cyklus umožnila zorganizovat. Konáním koncertů staré hudby získalo Rudolfinum další rozměr," řekl dirigent a vedoucí souboru Collegium 1704 Václav Luks.

Kromě skladeb Wolfganga Amadea Mozarta a Josefa Myslivečka pořadatelé připomenou tvorbu Christopha Willibalda Glucka, od jehož narození uplyne příští rok 300 let.

"Kromě pokračování tradice vánočních a velikonočních koncertů, přicházíme v podobě provedení Zelenkova melodramatu Sub olea pacis et palma virtutis s novinkou uvádění scénických děl v koncertní podobě na pódiu Rudolfina," uvedl Luks. Právě Zelenkovo dílo patří v kontextu české hudby a baroka k tomu nejvýznamnějšímu. Zazní i Händelův Mesiáš, který je řazen k nejvýznamnějším dílům evropské hudební kultury.

Italka Milanesiová, která v těchto dnech zkouší v Praze na premiéru Myslivečkovy opery Olimpiade, v "barokních hvězdách" představí árie z italských belcantových oper začátku 19. století. Její repertoár by měl připomenou tradici italského vokálního umění v 17. a 18. století.

První ročník koncertního cyklu skončí za dva týdny - 7. května v Rudolfinu koncertem nazvaným Revoluce v opeře. Publiku se dostane jedinečné příležitosti vychutnat si nádherný soprán francouzské pěvkyně Véronique Gens především v Mozartových áriích, uvedl Luks. (čtk)

Pořadatelé festivalu Colours of Ostrava chystají novou hudební scénu nazvanou Drive stage, kterou umístí do cirkusového stanu. Vystoupí na ní 17 kapel ze světa a Česka prezentujících moderní pojetí country, folku i blues. Prostor ale dostane také punk i bluegrass. Dnes o tom informoval mluvčí festivalu Jiří Sedlák.

"Myšlenka Drive stage vyšla z naší chuti si hrát s nezvyklým pojetím country motivů v ryze současné hudbě. Bavilo nás spojovat kapely z celého světa, které mají skutečný drive a energii," řekla ředitelka festivalu Zlata Holušová.

Diváci se podle ní mohou těšit na kapely, které nabízejí žánrově překvapivá hudební spojení a zároveň výjimečné hudební zážitky. Míchají například country s punkem, elektronický hip hop s bluegrassem či rockové hity s bluegrassem a country. Syrové country zase s blues nebo folk s rockem. "Většina kapel zažije na Colours českou premiéru," doplnila ředitelka.

Z českých kapel to bude například skupina Nylon Jail, která míchá country, folk, rock a elektroniku. Ze zahraničních pak country-punkové sesterské trio Baskery ze Švédska. Dále také američtí Gangstagrass, kteří spojují bluegrass, elektrobeaty a newyorský hip hop.

Už dříve byly zveřejněny kapely a hudebníci Sigur Rós, Damien Rice, Asaf Avidan, Irie Révoltés, Red Baraat. Z českých pak Tata Bojs, Pražský výběr a Wanastowi Vjecy. Dvanáctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava se uskuteční 18. až 21. července v areálu Dolních Vítkovic, v oblasti památkově chráněných bývalých hutí, dolů a železáren. (čtk)

Církevní restituce by se mohly kromě uměleckých děl z Národní galerie v Praze dotknout jednoho ze sídel jejích stálých expozic, Šternberského paláce na Hradčanech. Vyplývá to z materiálu, který jako součást koncepce rozvoje galerie předložil ministerstvu kultury bývalý ředitel NG Vladimír Rösel a který zveřejnil server www.artalk.cz. O vydání Šternberského paláce se uvažovalo i při restitucích v 90. letech. Podle dostupných informací však žádost o navrácení paláce nebyla podána.

Pražské arcibiskupství žádat nebude, protože k tomu není oprávněno, řekl dnes mluvčí Aleš Pištora. Budova patrně dříve patřila jednomu z řeholních řádů. Církve a náboženské společnosti dodneška zažádaly v rámci restitucí o vrácení 8676 pozemků a 23 staveb.

V koncepci se konstatuje, že pokud by NG o Šternberský palác přišla, bylo by nad rámec jejích finančních možností, aby si ho pro své potřeby nadále pronajímala. Šternberský palác, který je dnes spolu s palácem Schwarzenberským a Salmovským součástí projektu Triangl na Hradčanském náměstí, byl předmětem předběžné žádosti o restituce v 90. letech. "Oficiální restituční nárok nebyl nikdy, tedy tehdy ani dosud, vznesen," sdělilo dnes ČTK vedení NG.

Již dříve se uvádělo jako pravděpodobné, že církevní řády požádají o vydání některých uměleckých děl, která jsou dnes součástí státních sbírek. I dnes ale už jsou v expozicích díla, která jsou majetkem církve, jsou ale do NG dlouhodobě zapůjčena. NG kvůli tomu například odložila plánované stěhování gotického umění z Anežského kláštera na Hrad, kde zamýšlela vybudovat novou stálou expozici těchto děl v Salmovském paláci. Chce počkat na dobu, kdy bude definitivně znát rozsah restitucí.

"Církevní řády - jako oprávněné osoby - vedou s Národní galerií jednání o možném vydání movitých věcí de jure, s tím, že díla nadále zůstanou zapůjčena Národní galerii v Praze," řekl ředitel Sbírky starého umění NG Vít Vlnas, který je po odvolání Rösela pověřen řízením celé NG. Doplnil, že vstřícnosti ze strany církve si NG velmi váží. "V řádu týdnů očekáváme podání oficiálních žádostí ze strany církevních řádů a jejich zmocněnců," upřesnil s tím, že jde řádově o desítky děl, všechny ze Sbírky Starého umění NG.

V koncepci bývalého ředitele se uvádí, že při extenzivním výkladu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi se mohou restituce vztahovat vedle movitého majetku také třeba na Šternberský palác. Ten právní předchůdkyně NG Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění užívala od roku 1811 a NG sama od roku 1947.

V 90. letech Šternberský palác nárokovala kongregace školských sester III. řádu svatého Františka Serafínského, která údajně získala objekt v květnu 1939, ale nikdy v něm žádnou činnost neprovozovala, protože se do něj záhy nastěhovala armáda. Po válce dostala kongregace od státu jako náhradu zámek Budeničky u Slaného a finanční odškodnění 400.000 korun, jež bylo splaceno v letech 1947 až 1949. NG v 90. letech s vydáním paláce nesouhlasila. Kongregace uváděla, že v případě vydání paláce hodlá stanovit NG v rámci dlouhodobého pronájmu symbolické nájemné.

Co se týká dalších možných případů, hovořilo se také o tom, že cisterciáci z Vyššího Brodu budou chtít stěžejní dílo Mistra vyšebrodského oltáře, tedy devět deskových maleb z poloviny 14. století. Uvažovali ale, že by dílo nechali v NG jako dlouhodobou zápůjčku - chtějí, aby stát uznal, že patří jim.

Brněnské biskupství uvedlo, že patrně požádá o chrám na Zelené hoře, památku UNESCO, o níž opakovaně usilovalo. NPÚ by ho musel vydat, protože výjimku ze zákona má jen pražská katedrála sv. Víta. (čtk)

Dnes začal předprodej vstupenek na nejstarší a největší přehlídku divadelních her Williama Shakespeara pod širým nebem v Evropě - Letní shakespearovské slavnosti. Nabízí je síť Ticketportal, na Pražském hradě se uskuteční od 28. června do 7. září.

"Vznik festivalu inicioval Václav Havel, který začátkem 90. let zpřístupnil Pražský hrad umělcům a veřejnosti. První shakespearovské představení se tu uskutečnilo už v roce 1990, od roku 1998 se tu slavnosti pořádají pravidelně. Již 14 let je generálním partnerem skupina PPF," řekla dnes  mluvčí přehlídky Johana Turnerová.

První letošní premiérou bude svatební crazy komedie Sen noci svatojánské, v níž se objeví například David Prachař, Hana Vagnerová, Martin Písařík a Vanda Hybnerová. Inscenaci nastuduje režisérský tandem SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský). "Do Prahy zavítají ze Slovenska Dva páni z Verony ve dvojjazyčné verzi - v hlavních rolích se objeví Lukáš Vaculík, Zuzana Norisová, Ondřej Kovaž a Milo Kráž - a také ostravští herci s představením Marná lásky snaha," uvedla Turnerová. Uskuteční se reprízy oblíbených her Richard III., Zkrocení zlé ženy a Veselé paničky windsorské.

Letní shakespearovské slavnosti potrvají do 7. září na otevřených scénách v Praze - v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu a na nádvoří Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění na Malostranském náměstí. Dále na brněnském hradě Špilberk, na Slezskoostravském hradě v Ostravě, ve Zvolenu a v Bratislavě. Cena vstupenek začíná od 250 korun. Více informací o programu, repertoáru, cenách vstupenek a slevách naleznou zájemci na adrese www.shakespeare.cz.

Loni navštívilo Letní shakespearovské slavnosti v České i Slovenské republice přes 83.000 diváků, o 2000 více než v roce 2011. Téměř 43.000 návštěvníků je vidělo v Praze. Například v Ostravě navštívilo festival přes 14.000 lidí, na brněnský Špilberk jich zavítalo 12.000, zhruba stejně jich dohromady přišlo na hrady v Bratislavě a Zvolenu. Z celkem 80 představení naplánovaných v Praze bylo kvůli nepřízni počasí zrušeno pět večerů. (čtk)

Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře přenese návštěvníky do Benátek. Od neděle do konce června zpřístupní novou expozici čtyř desítek fotografií zachycujících toto severoitalské město proslulé svými kanály a gondolami. Autorkou výstavy Benátky - věčný sen je rodačka z Modeny Maria Pia Severiová. Součástí expozice bude bohatý doprovodný program, sdělila dnes Petra Bartušková z GASK.

Benátská série zachycuje turisticky proslavená místa novým pohledem. Návštěvníci také nahlédnou do historie benátského karnevalu, prohlédnou si autentické karnevalové kostýmy a masky, seznámí se s technikami jejich výroby a na vlastní oči se přesvědčí, jak jsou tyto masky nejen vizuálně působivé, ale také skvěle řemeslně zvládnuté. Na výstavě nebude chybět ani benátská sandola, typ gondoly, která donedávna brázdila benátské kanály.

V rámci doprovodných akcí se mohou návštěvníci těšit na komentované prohlídky, přednášky o historii benátského karnevalu, tvůrčí dílny zaměřené na výrobu masek pro děti či minikurz vaření podle typických benátských receptů.

Severiová první fotoaparát dostala ve 12 letech a po celý život zkoumala možnosti fotografického vyjádření, až si vypracovala ojedinělou techniku, kterou překonává stereotypní zachycení fotografované reality. Díky tomu si také získala velkou popularitu v severoitalských městech a její snímky patří do sbírek mnoha tamních institucí a galerií. (čtk)

Národní knihovna ČR spustila mobilní aplikaci své služby Ptejte se knihovny, jejímž prostřednictvím lidé mohou zjišťovat odpovědi na své dotazy u knihovníků. Dosud tak mohli činit jen přes webové stránek, nyní se nově mohou zeptat na cokoliv přes telefony iPhone a tablety iPad či iPod touch. Dnes to sdělila Irena Maňáková z Národní knihovny.

Služba prostřednictvím serveru www.ptejteseknihovny.cz je veřejnosti dostupná od roku 2002 a jen loni web navštívilo 750.000 lidí, kterým knihovníci zodpověděli 3299 dotazů. Tazatel spolu s konkrétní informací dostane i stručný seznam literatury a internetových zdrojů pro podrobnější studium.

"Mobilní technologie jsou nyní běžnou součástí života velké části populace. Věříme, že Ptejte se knihovny se zařadí mezi oblíbené aplikace, řadě uživatelů pomůže při hledání odpovědí na jejich otázky a mladé generaci představí knihovny i v trochu jiném světle," uvedla ředitelka odboru služeb Národní knihovny Jana Huňová.

Mobilní aplikace umožňuje položit dotaz prostřednictvím formuláře, procházet archiv už zodpovězených otázek z řady vědních oborů nebo sledovat pravidelně aktualizovaný nejlepší dotaz týdne. Součástí aplikace jsou i stručné informace o této službě a odkaz na facebook. Aplikace je dostupná i v anglické verzi a lze si ji zdarma stáhnout na App Store.

Do služby, kterou koordinuje Národní knihovna, je zapojeno 77 krajských, městských i specializovaných knihoven z celého Česka. (čtk)

Prezentací knihy Miloš Havel - český filmový magnát od Krystyny Wanatowiczové vyvrcholila v pondělí večer v pražském kině Lucerna celodenní projekce slavných českých filmů z období první republiky a protektorátu, u jejichž vzniku tento producent, zakladatel Barrandova a strýc prezidenta Václava Havla stál. Společnosti A-B a Lucernafilm jich od roku 1920 vyprodukovaly přes stovku. Akce byla projektem Knihovny Václava Havla, Národního filmového archivu a Paláce Lucerna.

Miloš Havel patřil k nejvýznamnějším fenoménům české filmové historie první poloviny 20. století. Po válce byl zatracen, podobně jako jeho nejlepší přítelkyně Lída Baarová a Adina Mandlová. V roce 1952 emigroval, zemřel v roce 1968 v Mnichově. Wanatowiczová vyšla z nepublikovaných informací z archivu Havlových, německého Bundesarchivu, dokumentů StB a vzpomínek pamětníků. Doplnila ji unikátními fotografiemi a úryvky z návštěvních knih jeho barrandovské vily.

"Je dokumentem, historickou monografií a strhujícím životopisným románem," řekl o publikaci exprezidentův bratr Ivan M. Havel. Mnohé historické skutečnosti pokládá za nejisté, ale jedno ví určitě. "V tomto kině seděl můj strýc Miloš mnohokrát, protože mu patřilo," řekl. "Když se řekne Miloš Havel, vrací se jedna otázka - jeho údajná kolaborace. Po válce byl obviňován, že v paláci Lucerna pronajal kanceláře gestapu. Ale bylo to jinak - kanceláře byly ve vedlejším objektu, který mu nepatřil. A přitom si dodnes tato dezinformace žije vlastním životem. Knížka vznikla i proto, aby se některé z nich uvedly na pravou míru," řekla Wanatowiczová. (ČTK)

Americký písničkář a kytarista Richie Havens zemřel dnes ve věku 72 let. Hudebník, jehož dlouholetou kariéru pomohlo nastartovat úspěšné vystoupení na slavném festivalu Woodstock, nepřežil srdeční infarkt. Médiím to sdělili příbuzní rodáka z newyorského Brooklynu.

Havens se proslavil díky výrazně rytmické hře na kytaru a předělávkám gospelových a folkových písní. Vzešel z newyorské beatnické scény 60. let. Své patrně nejslavnější vystoupení odehrál na proslulém Woodstocku, který zahajoval. Dostal za úkol odehrát dlouhé vystoupení, protože měli další hudebníci údajně zpoždění. V rámci své tříhodinové show prý z nedostatku písní zaimprovizoval na téma tradičního spirituálu Motherless Child (Dítě bez matky), čímž vznikla zřejmě jeho nejznámější píseň Freedom (Svoboda).

Později se věnoval především předělávkám folkových a popových písní. V roce 1993 zahrál na inauguraci amerického prezidenta Billa Clintona. Složil také několik písní k televizním pořadům, sám dostal několik vedlejších filmových rolí. V posledních letech hrál na dobročinných akcích, v roce 2009 se zúčastnil koncertu ke 40. výročí Woodstocku. Před rokem oznámil, že ze zdravotních důvodů končí s koncerty. (ČTK)

V rekordním tažení na internetovém serveru YouTube pokračuje nový klip Gentleman jihokorejského rappera PSY. Ten překonal další milník, když dosáhl 38 milionů zhlédnutí za jediný den. Tím překonal dosavadní rekord 30 milionů za 24 hodin, který držel krátký film KONY 2012, napsala dnes agentura AP.

Gentleman drží také rekord 18,5 milionu zhlédnutí za první den od zveřejnění 14. dubna a celkově se už dostal za hranici 200 milionů. PSY tak jde ve stopách svého megahitu Gangnam Style, který s více než 1,5 miliardy zhlédnutí drží na YouTube prvenství. (ČTK)

V Londýně byly v pondělí večer rozdány vůbec první Mezinárodní operní ceny. Ocenění přezdívané "operní Oscary" obdrželi umělci ve 22. kategoriích. Nominováni byli i čeští dirigenti Jiří Bělohlávek a Jakub Hrůša, ani jeden z nich však cenu nezískal. Iniciátory slavnostního večera, který proběhl v londýnském hotelu Hilton, byli britský podnikatel Harry Hyman a britský operní magazín Opera. Jeho prostřednictvím se do nominací zapojili operní kritici i operní publikum z celého světa.

Ocenění udílela desetičlenná porota složená z kritiků či pěvců. Vůbec nejlepší světovou operní scénou je podle hlasování porotců opera ve Frankfurtu. Cenu pro nejlepšího zpěváka si odnesl německý tenor Jonas Kaufmann, nejlepší zpěvačkou byla vyhlášena švédska sopranistka Nina Stemmeová. Nejlepším dirigentem se pak stal Brit Antonio Pappano.

Bělohlávek byl nominován v kategorii CD díky nahrávce opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Cenu však získal George Petrou za Handelovu operu Alessandro. Hrůša se podílel na vzniku jednoho z nominovaných DVD, které zachycuje provedení opery Benjamina Brittena Padlí andělé na operním festivalu v anglickém Glyndebourne. Vítězství v kategorii DVD si odnesl britský dirigent Pappano. (ČTK)

Do třetího kola výběrového řízení na ředitele Národního divadla Brno postoupil finanční ředitel Národního divadla v Praze Martin Gerych a operní režisér Tomáš Šimerda. O výsledcích dnešního druhého kola konkurzu ČTK informoval mluvčí brněnské radnice Pavel Žára. Třetí kolo se uskuteční 14. května. Komise z něj pravděpodobně doporučí radním kandidáta vhodného na místo ředitele.Národní divadlo je bez šéfa od konce loňského září, kdy odstoupil tehdejší ředitel Daniel Dvořák. Největší mimopražské divadlo dočasně vede provozní a výrobní náměstek Jan Petr, který před koncem loňského roku vystřídal ekonomickou náměstkyni Marii Hubovou.

Výběrové řízení na post ředitele se konalo už loni na podzim, komise ale městské radě nikoho nedoporučila. Nyní se přihlásilo sedm lidí, do druhého kola konkurzu prošli tři a do třetího dva uchazeči. "Druhé kolo bylo ústní s tím, že kandidáti představovali vlastní koncepce dalšího směřování Národního divadla v Brně," uvedl Žára.

Martin Gerych je finančním ředitelem Národního divadla Praha od roku 2010, studoval na Fakultě provozně-ekonomické Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Tomáš Šimerda působil v letech 2006 až 2011 jako ředitel Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. Teď pracuje jako režisér a scenárista. (ČTK)

ž do 19. září potrvá největší přehlídka českých filmů ve Spojených státech amerických. Celkem sedmnáct titulů bude uvedeno na více než sedmi desítkách projekcích v deseti metropolích. Některých se účastní i jejich tvůrci, konkrétně Zdeněk Jiráský, David Ondříček a Jiří Menzel. Masovou prezentaci české kinematografie, která začne už 24. dubna, připravila Česká centra.

Mezi hlavní filmy projektu patří Poupata Zdeňka Jiráského, který získal řadu ocenění na světových festivalech, a Českými lvy ověnčený snímek Davida Ondříčka Ve stínu. Kromě toho však budou promítána další díla současné filmové tvorby. Diváci se tak seznámí s filmem Alois Nebel (režie Tomáš Luňák), Don´t Stop (režie Richard Řeřicha, Gypsy (režie Martin Šulík), Nevinnost (režie Jan Hřebejk), Až do města Aš (režie Iveta Grófová), Muži v naději (režie Jiří Vejdělek), Perfect Days - I ženy mají své dny (režie Alice Nellis), Polski film (režie Marek Najbrt), Signál (režie Tomáš Řehořek) a Dům (režie Zuzana Liová).

"Přehlídku završí prezentace tvorby Jiřího Menzela, který ve Spojených státech uvede svůj nejnovější film Donšajni. Tuto sekci doplní jeho Ostře sledované vlaky, Postřižiny a Obsluhoval jsem anglického krále," řekla ČTK Zuzana Jungwirthová ze správy Českých center. Přehlídka Czech That Film začne v Salt Lake City a pokračuje do Phoenixu, Los Angeles, Washingtonu, San Franciska, Portlandu, Denveru, Chicaga, Seattlu a New Yorku. (ČTK)

V Galerii UFFO v Trutnově v úterý začala výstava velkých pláten malíře Michaela Rittsteina nazvaná Pavouk v kulichu. Expozice obrazů vystavených na unikátní třicetimetrové stěně bude přístupná až do 2. června. Řekla to kurátorka výstav Paulina Skavová.

"Je to 11 pláten o rozměrech zhruba 1,9 krát 2,5 metru, úvodní obraz se jmenuje Pavouk v kulichu, který je nejmenším z vystavených obrazů," řekla Skavová.

V galerii podle kurátorky na zaoblené stěně vznikl sekvenční obraz poskládaný z jednotlivých velkých děl, která Rittstein vytvořil v posledních letech. Malíř, grafik a pedagog Michael Rittstein se v 70. letech věnoval existencialismu v malbě, sarkasmu i grotesce, v devadesátých letech objevil krajinu a nové výrazové možnosti.

Nyní se věnuje prostorovým instalacím, kresbě, ilustracím i volné grafice. Galerie UFFO, která se nachází v trutnovském společenském centru, každoročně nabízí několik výstav. "Další výstava představí díla mladého malíře Marka Slavíka, následovat bude výstava obrazů Milana Periče, na přelomu roku budou k vidění díla například malíře Josefa Bolfa," řekla dnes Skavová. Více informací je možné najít na www.uffo.cz. (čtk)

Východočeské divadlo uvede v sobotu českou premiéru detektivky Agathy Christie Poslední víkend. Hra vznikla v roce 1951, ale trochu neprávem byla opomíjena. Do pozadí ji totiž zatlačilo další dílo známé autorky kriminálních románů, úspěšná Past na myši, řekl v úterý dramaturg divadla Zdeněk Janál. K nastudování si pardubická scéna přizvala Pavla Ondrucha, s nímž už dvakrát spolupracovala.

Děj se odehrává na letním sídle lady Angkatellové a jejího manžela poblíž Londýna, kam pozvou své přátele a příbuzné. Některé z nich však poutá víc než jen přátelství, vztahy mezi nimi jsou velmi spletité, a proto ani o konflikty během jejich setkání není nouze. Vše se ještě zkomplikuje, když se objeví slavná hollywoodská herečka Veronika Crayová, aby se pokusila svést svého bývalého snoubence Johna Christowa.

Charismatický muž je ale už ženatý, má malé děti a na víkend přijel i se svou ženou Gerdou. Víkendový pobyt se následně tragicky zvrtne. "Není to klasická detektivka, kde se na začátku stane vražda a následně se vyšetřuje. V této hře k vraždě dojde až zhruba v jedné třetině," uvedl Janál.

Poslední víkend popisuje jako psychologicky propracované dílo, které ale není ponuré a neschází mu humor. Podle režiséra Ondrucha je hra ve srovnání s úspěšnější Pastí na myši složitější a kvalitnější ve struktuře i vedení postav. Je sice vstřícná k divákům, ale zároveň má mnoho psychologických odstínů a blíží se zčásti k čechovovským dramatům. Agatha Christie vydala román Poslední víkend už v roce 1945, vystupuje v něm i Hercule Poirot.

V divadelní úpravě však jeho postavu vypustila a nahradila ji jiným detektivem. V rolích manželů Angkatellových vystoupí Zdena Bittlová a Václav Dušek, pár Christowových hrají Jindra Janoušková a Josef Vrána. Pro úlohu Veroniky Crayové si divadlo přizvalo hostující Ivanu Jirešovou. Scéna je dílem Michala Syrového, kostýmy vytvořila Zuzana Mazáčová. (čtk)

Filmové festivaly po celém světě divákům promítají to, co mohli nebo budou moci vidět v kinech či na televizních obrazovkách. V Indii ale ve čtvrtek začíná filmový festival, na němž se bude promítat to, co v kinech diváci vidět nesměli - vystříhané scény považované za příliš pikantní, včetně úplně prvního indického pokusu o polibek na filmovém plátně, napsala dnes s odvoláním na organizátory agentura AFP.

Festival Cut-Uncut v hlavním městě Dillí nabídne nesestříhané verze filmů, které před uvedením do kin padly za oběť nůžkám cenzorů. Šlo většinou o zobrazení nahých těl a sexu, ale i sociálních nepokojů či násilí vystříhávaných na základě přísných zákonů, které byly poprvé sepsány v roce 1953 a pozměněny v roce 1983.

Festival Cut-Uncut, který se koná v roce, kdy indický Bollywood - obdoba amerického Hollywoodu - slaví sto let od svého vzniku, pořádá indické ministerstvo informací a vysílání. Chce prý tak ukázat svůj otevřenější současný přístup.

"Chceme být liberálnější, přestat prosazovat stará pravidla a místo toho respektovat umělecké vyjádření," řekl AFP oficiální činitel ministerstva, který si nepřál být jmenován. "V brzké době chceme změnit i zastaralé zákony o filmové cenzuře," dodal.

Jako první se na festivalu představí klasický film z roku 1933 Karma, v němž hrál Himanšu Rai a Devika Raniová, jejichž polibek na plátně je považován za úplně první v bollywoodském filmu - a byl z něj vystřižen.

Současné bollywoodské filmy jsou plné sexuálně hutného materiálu i spoře oděných žen, ale sex v nich nadále zůstává tabu a všechny filmy, v nichž se herci líbají, dostávají automaticky označení "do 18 let nepřístupné". (čtk)

Letošní 10. ročník tanečního festivalu Jazz Dance Open v Pardubicích bude mít výraznou mezinárodní účast. Vystoupí taneční soubory z České republiky, Ruska, Nizozemska, Hong Kongu a Gambie.

Festival bude zahájen v Městském divadle 8. června, zpestřením bude vystoupení souboru Papis Nyass Ensemble s bubny a tancem, kterou vede Papis Nyass původem z Gambie. Soutěžní část je naplánována na další den. Největší hvězdou bude podle Machové ruská skupina Jazz Balet Valery, kterou v roce 1987 založil Valerij Těreškin a získala několik světových ocenění.

Zajímavé by měly být podle Machové i další taneční soubory. "Skupina LA P EN V z Hong Kongu převede mimo jiné tibetský a čínský lidový tanec," uvedli pořadatelé. Se soutěžními projekty vystoupí také Dance Company Léfamm z Nizozemska, Taneční divadlo Heleny Machové a český soubor PopBalet Company.

Přehlídce budou předcházet od 1. června výstavy fotografií Aleše Mádra, Evy Stanovské a Michaela Stanovského v divadle. Na pondělí 10. června je naplánováno vystoupení pro školy a taneční dílny pro veřejnost v sále Konzervatoře Pardubice. (čtk)

V přímém přenosu České televize z Nové scény Národního divadla v Praze budou dnes už podvanácté vyhlášeny držitelé knižních cen Magnesia Litera. Cílem této soutěže je propagovat současnou tuzemskou literaturu a pomoci oceněným knihám k cestě za čtenáři. Knihou roku 2012 se stala novela Michala Ajvaze Lucemburská zahrada.

Z více než tří stovek knih přihlášených letos porotci vybrali 24 titulů, které nominovali na tato výroční ocenění v sedmi kategoriích. V každé z nich je po třech finalistech, jen v kategorii próza je jich šest, protože pořadatelé chtějí původní domácí tvorbu více podpořit.

V próze mají nominace například Anna Blažíčková za knihu Teď něco ze života, Zuzana Brabcová s románem Stropy a Sylva Fischerová s knížkou Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel.

Letos poprvé získají odměnu vedle hlavního vítěze také vítězové některých kategorií. Ocenění v kategorii knih pro děti mělo nést jméno po spisovatelce Lucii Seifertové s tím, že její nakladatel bude odměnu sponzorovat. Sdružení Litera se ale po protestech literární obce i některých nakladatelů rozhodlo od pojmenování ustoupit. Kritikům se nelíbilo, že by cena měla nést jméno žijící autorky, která navíc aktivně působí v daném oboru.

Předsedou poroty je písničkář, publicista a předseda Českého centra PEN klubu Jiří Dědeček. (čtk)

V týdnu od 29. dubna do 5. května se mohou zájemci připojit k celosvětovému projektu, který se v České republice uskuteční pod názvem Vypni telku aneb Týden bez televize. Jeho cílem je inspirovat obyvatele k tomu, aby se alespoň na týden vzdali sledování televize. Hnutí Vypni telku na svých webových stránkách nabízí možnost navštívit kulturní, sportovní a společenské akce.

"V době, kdy se pomalu stává trendem televizi nesledovat, se naskýtá možnost oslabit pozici tohoto média. Zkuste prožít jeden týden bez toho, abyste televizi zapnuli. Snadno si tak ověříte, že váš život je možný i bez ní," uvedl v tiskové zprávě spoluzakladatel projektu Michal Urbánek.

Podle něj z mnoha průzkumů vyplývá, že člověk stráví sledováním televize průměrně dvě hodiny denně. "Při dožití se 70 let jde o více než pět a půl roku života," dodal.

Webová stránka hodlá nabídnout lidem inspiraci, jak tyto dvě hodiny "času navíc" strávit. Kliknout si mohou na některý ze 14 krajů, kde naleznou webové adresy nejrůznějších kulturních zařízení, především divadel, muzeí, domů kultury a památkových objektů. K dnešku jich tam však byly celkově necelé dvě desítky, u pěti krajů jakýkoli odkaz chyběl.

"Do startu akce však chybí pět dnů a nabídka se bude plnit průběžně," řekla mluvčí projektu Markéta Fixová z královohradecké společnosti Commservis.com. (čtk)

U festivalů klasické hudby je nutné vícezdrojové financování, na němž se podílí veřejný a soukromý sektor. Shodují se na tom ředitelé festivalů. Na pomoc ministerstva kultury se prý dlouhodobě spolehnout nemohou, protože je nepředvídatelné a nekoncepční. Asociace hudebních festivalů ČR, která sdružuje nejvýznamnější klasické přehlídky na tuzemské scéně, proto žádá změnu současného grantového systému ministerstva kultury.

V protestní nótě zaslané ministryni Aleně Hanákové mimo jiné zástupci asociace píší, že "se nejedná o racionální systém splňující ekonomické a společenské požadavky".

Vzhledem k tomu, že ředitelé festivalů musejí ve svém oboru plánovat a podepisovat smlouvy s umělci až tři roky dopředu, měli by mít jistotu ve svých budoucích příjmech. "Jinak se vystavujeme riziku, nebudeme schopni dostát svým závazkům," uvedli šéfové tuzemských přehlídek, které oslovila ČTK.

"Na ministerstvu se projevuje dlouhodobě chybějící koncepce, největším problémem je absolutní nepředvídatelnost. Akce je potřeba dlouhodobě plánovat a u festivalů klasické hudby to platí dvojnásob," řekl ČTK umělecký šéf festivalu Struny podzimu Marek Vrabec. Jen díky fúzi s festivalem Dvořákova Praha letos získaly Struny podzimu nového generálního partnera, a tím zvýšily rozpočet na 14 milionů.

Problém jakéhokoliv festivalu vážné hudby kdekoliv na světě spočívá podle Vrabce v tom, že tento druh umění generuje ztrátu. Proto se bez dotací a sponzorů neobejde.

Ministerstvo by ve své grantové politice mělo podle Vrabce oddělit profesionální akce od akcí příležitostných a nevýznamných. Jako příklad uvedl grantovou politiku hlavního města Prahy, která je podle něj lepší, protože uděluje několikaleté granty. Ředitel Concentus Moraviae David Dittrich připomněl, že by přehlídky měly žádat i o evropské granty. Jeho festival hospodaří se sedmimilionovým rozpočtem.

Daleko lepší přístup než stát mají k podpoře podle Dittricha kraje, které přímo vidí, jak kulturní akce ovlivňují rozvoj služeb v regionu. Poprvé například letos přispěje festivalu Prague Proms do šestnáctimilionového rozpočtu pražský magistrát, a to až dvaceti procenty.

S pomocí státu ale zatím počítat nemůže, přehlídku financují z 80 procent privátní sponzoři. Podle šéfa Jana Hasenöhrla bude muset festival výrazněji investovat do letošního úvodního open air koncertu na Václavském náměstí. Očekává totiž až deset tisíc diváků. Ze vstupného pokrývá rekordních až 60 procent rozpočtu.

Například Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, který pořádá operní galakoncerty pod širým nebem, často riskuje ztrátu ze vstupného kvůli nepředvídatelnosti počasí. Jen na pojištění jednoho velkého koncertu zaplatil podle šéfa festivalu Jaromíra Boháče téměř půl milionu korun.

"Festivaly by měly mít alespoň malou část financí přidělenou v rámci grantů a tomu by logicky mělo jít naproti ministerstvo kultury," dodal ředitel Pražského jara Roman Bělor. Největší české přehlídce klasické hudby hospodařící se 75 miliony korun snížilo MK příspěvek o tři miliony na 12 milionů korun. Pražské jaro je však jediné, kdo má z festivalů tak vysokou dotaci. (čtk)

V České Skalici jsou k vidění návrhy studentů architektury na možnou podobu Multifunkčního sálu Václava Havla, který by mohl být vybudován na Husově náměstí. Výstava, která bude otevřená do poloviny května, má především rozproudit diskusi na téma této stavby, řekl dnes iniciátor projektu a zastupitel Petr Fejfar.

"Vystaveno je sedm jednoduchých studentských prací, které mají především osvědčit, že podobné zařízení se na náměstí vejde. Byl bych rád, aby lidé viděli, že je možné něco podobného postavit, že takové zařízení ve městě chybí," řekl Fejfar. Podle záměru by menší kulturní zařízení mělo nabídnout místo pro 100 až 200 diváků, jeviště by mělo umožnit různé aktivity pro místní soubory. Stavba by měla nabídnou i kavárnu či malou restauraci.

Podle Fejfara se kulturní pořady v České Skalici konají v nevyhovujících objektech, například v klubovně zahrádkářů, Muzeu Boženy Němcové či ve Vile Čerych. "Podobný projekt ve městě chybí. Napadlo mě, že by to bylo vhodné uctění památky bývalého prezidenta Václava Havla, který v České Skalici natáčel film Odcházení," řekl Fejfar. Zastupitelé už přijali usnesení, že se má výstavba multifunkčního sálu zařadit do strategického plánu města. Zatím však není jasné financování či případný termín zahájení výstavby.

Jméno bývalého prezidenta Václava Havla, který zemřel předloni 18. prosince, mělo v Královéhradeckém kraji nést napříkald náměstí Svobody v centru Hradce Králové. Vloni v červnu to na jednání zastupitelů navrhl primátor Zdeněk Fink (Hradecký demokratický klub), jeho návrh však nezískal dostatečnou podporu.

Fink poté oznámil, že přejmenování náměstí už znovu nenavrhne. Náměstek hradeckého primátora Josef Krofta (VPM) výsledek hlasování označil za hanbu Hradce Králové. (čtk)

Rezidenčním souborem nadcházející 119. sezony Českého spolku pro komorní hudbu bude mezinárodně uznávaný soubor Pavel Haas Quartet. Spolek bude pořádat třicítku koncertů ve čtyřech koncertních řadách v Rudolfinu i Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci. V roce 2014 se zapojí i do mezinárodního projektu Rok české hudby. K této příležitosti chystá šest koncertů s názvem Klenoty české komorní hudby. Program Spolku dnes představili pořadatelé na tiskové konferenci.

"Uvědomujeme si úžasnou prestiž, kterou Spolek má tím, že je pod křídly České filharmonie. Žádný jiný pořadatel komorních koncertů hudby nemůže pořádat své koncerty ve Dvořákově síni, to je skutečně privilegium jen Spolku," řekl dramaturg Spolku Ludvík Kašpárek.

Spolek je součástí ČF zhruba 20 let. Z dvousetmilionového rozpočtu této příspěvkové organizace ministerstva kultury dostává v současnosti 800 tisíc korun. Díky ČF prý drží cenu abonmá na takové úrovni, že si vstupenky mohou dovolit i méně majetní posluchači. Peníze získává Spolek ale i od sponzorů, například Nadace Bohuslava Martinů. Letos poprvé má ale programovou brožuru od filharmonické oddělenou.

V Roce české hudby se zaměří na díla nejvýznamnějších českých skladatelů, jako je Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů či Josef Suk. S příspěvkem ministerstva kultury, které by mělo projekt zaštítit, vedení Spolku ale nepočítá. Koncerty bude proto pořádat ze svého rozpočtu.

Spolek připomene i 100. výročí narození světoznámého českého dirigenta a skladatele Rafaela Kubelíka i jubilea tří významných komorních souborů, a to 25 let od vzniku Škampova kvarteta, 50. výročí Klavírního kvarteta Bohuslava Martinů a 90. výročí Českého noneta.

Posluchači se mohou těšit také na renomované houslisty - Ivana Ženatého a mladou německou houslistku Sofii Jafféovou. V písňových recitálech se představí sólistka Vídeňské státní opery, sopranistka Ildikó Raimondiová, mezzosopranistka Michaela Kapustová a barytonista Roman Janál.

V příštích sezonách plánuje Spolek uvést čtyři nové komorní skladby, na něž nechal u skladatelů vypsat objednávku. (čtk)

Činohra Národního divadla Brno nabídne publiku jednu z nejslavnějších detektivek světové literatury, jejíž hrdinové postupně umírají na izolovaném ostrově. Hru Agathy Christie uvede v režii Slováka Petera Mankoveckého pod názvem A pak už tam nezbyl ani jeden aneb Deset malých černoušků. Inscenace věrně ctí detektivní žánr, řekl dnes novinářům umělecký šéf činohry a herec Petr Halberstadt.

Divadelníci chtějí navázat na úspěch Pasti na myši od téže autorky, která řadu let patřila k nejoblíbenějším titulům na repertoáru Mahenovy činohry. Nová inscenace prý bude méně stylizovaná. Cílem je udržet publikum po celou dobu v napětí.

"Chceme, aby každá postava mohla být do poslední chvíle podezřelá," uvedla dramaturgyně Helena Michková. Zároveň se podle ní divadelníci chtěli vyhnout "figurkaření" a vytvořit na jevišti autentické, plnohodnotné postavy.

Rafinovanou detektivku umístila Christie na ostrov, kam na pozvání manželského páru přijede osm lidí. Na místě zjistí, že hostitelé chybí a v domě je pouze služebnictvo, které najal anonymní muž. Po úvodní večeři přítomné osloví z nahrávky hlas neznámého člověka. Každého z nich obviní z vraždy, kterou v minulosti spáchali. Po vzoru dětské písničky Deset malých černoušků pak podivnou smrtí hyne jeden člověk za druhým.

Modernistickou scénu, která vzdáleně připomíná vilu Tugendhat, navrhl Pavol Andraško. Nadčasové kostýmy jsou dílem Jany Kuttnerové. Hudbu složil režisér. Z herců se představí například Ján Jackuliak, Zdeněk Černín a Bedřich Výtisk, z hereček Lucie Schneiderová, Zuzana Ščerbová a Tereza Groszmannová v alternaci se Zuzanou Slavíkovou. Premiéra bude v pátek Mahenově divadle. (čtk)

Na koncert Berlínské filharmonie s dirigentem Simonem Rattlem a mezosopranistkou Magdalenou Koženou jsou opět k dispozici vstupenky. Koncert, který se koná ve středu 1. května od 10.45 hodin dopoledne ve Španělském sále Pražského hradu, byl již vyprodaný.

Mluvčí Pražského jara Alena Svobodová však ve středu oznámila, že do prodeje se vrátilo zhruba 100 vstupenek. Na stránkách festivalu tak lze zakoupit vstupenky v cenách od 5000 do 15000 korun.

V Jihlavě by měla vzniknout unikátní zvuková galerie. Návštěvníky bude seznamovat s díly ze sbírky nových médií, kterou se právě chystá založit Oblastní galerie Vysočiny. Současní umělci pracují často i se zvukem. Vytvářejí nahrávky a pracují s prostorem, jímž zvuk různě prochází, řekla dnes novinářům kurátorka Lenka Dolanová. Zvuková díla budou prezentována ve sklepním prostoru galerie. Doplní tamní stálou expozici hmatového sochařství od nevidomých autorů.

"Myslíme, že ve druhé polovině příštího roku by mohla být ta expozice otevřena," řekl ředitel galerie Daniel Novák ke vzniku zvukové galerie. Doplnil, že pak bude ve sklepení soustředěno umění, které není vizuální. O jiné stálé zvukové galerii neví, ale na některých výstavách se podle něj prezentují i díla pracující se zvukem.

Sběratelství nových médií je podle Dolanové v muzeích a galeriích neprobádané. Jihlavská galerie se zaměří hlavně na umění pohyblivého obrazu a zvukové umění od 90. let 20. století. Postupně chce záběr rozšířit i na střední a východní Evropu. Sledovat bude například umělce pracující s videem, vytvářející videoinstalace a interaktivní díla. Součástí sbírky bude audiovizuální dokumentace galerijních akcí a rozhovorů s umělci.

Galerie u tohoto počinu ještě řeší řadu otázek, mimo jiné způsob vedení sbírky. "Uvažujeme o tom, že by existoval hard disk, na kterém by se ta díla ukládala. Samozřejmě je potřeba to zálohovat," uvedla Dolanová. Trh s těmito díly podle ní v podstatě neexistuje. "Budeme zjišťovat, jakým způsobem jsou vlastně umělci ochotni svá díla poskytnout," uzavřela. (čtk)

Obraz Oskara Kokoschky Ženský akt před Avignonem se na dnešní aukci v Praze prodal za 8,1 milionu korun. Jeho vyvolávací cena byla o sto tisíc nižší. Kupec musí navíc zaplatit aukční přirážku 12 procent. Sběratelé projevili zájem i o koláže malířky Toyen, která patří mezi umělce, jejichž malby na tuzemských aukcích dosahují nejvyšších cen. Ze 37 oboustranných koláží české surrealistické malířky se prodala zhruba třetina.

Řekl to Vladimír Lekeš, který aukci pořádal. Koláže z malířčiny pozůstalosti šly do dražby s vyvolávací cenou 150.000 korun za položku, kterou pořadatel aukce označil jako "motivační cenu". Vyjádřil tak neopakovatelnou příležitost, která se dražbou sběratelům nabízela. Koláže byly vystaveny na retrospektivě autorky v Galerii hlavního města Prahy v roce 2000.

Ženský akt před Avignonem namaloval Kokoschka (1886 až 1980) v roce 1925 při své cestě po jižní Francii, Španělsku a Portugalsku. Na tuzemských aukcích se nejdráže z jeho děl prodal obraz London, Chelsea Reach s panoramatickým pohledem na řeku Temži. V roce 2008 se vydražil za vyvolávací cenu 19,5 milionu korun bez aukční přirážky a je v první desítce nejdráže prodaných děl na českých aukcích.

Kokoschka patří mezi největší světové malíře 20. století. Byl po otci českého původu a na útěku před fašismem prožil v Praze roky 1934 až 1938. Československým státním občanem zůstal až do roku 1947. Válku prožil v anglickém exilu. Od 50. let žil ve Švýcarsku, ale do Anglie, kde poprvé maloval už v letech 1925 a 1926, se vracel. Dnešní aukce pořádaná společností Adolf Loos Apartment and Gallery nabídla díla dalších předních českých autorů, jimiž jsou třeba Josef Navrátil, Jakub Schikaneder, Max Švabinský, Emil Filla, Otakar Nejedlý, George Kars čui František Muzika.

Zajímavostí byl prodej knihovny Sigmunda Waldese (1877 až 1961), bratra sběratele a mecenáše umění Jindřicha Waldese, který podporoval zejména Františka Kupku. Soubor obsahuje 155 knih a byl nalezen ve státní knihovně v Drážďanech a restituován Waldesovými dědici. Před rokem vydražila společnost Adolf Loos Apartment and Gallery obraz Františka Kupky Tvar modré za cenu 55,75 milionu korun bez aukční přirážky, která byla stanovena výjimečně jen na tři procenta. Dosažená cena téměř třikrát přesáhla do té doby platný tuzemský aukční rekord a v čele žebříčku je dosud. (čtk)

Absolutním vítězem letošní Grand Prix architektů se stala rekonstrukce Uhelného mlýna v areálu bývalých Šroubáren v Libčici nad Vltavou. Odborná porota na projektu architektonického ateliéru Patrika Hoffmana ocenila stanovenou míru zásahů do stavby pocházející přibližně z roku 1900 a příkladnou práci s detailem. Způsob rekonstrukce označila za precedens pro jiné, dosud chátrající areály. Výsledky oznámili pořadatelé soutěže na dnešním slavnostním večeru ve Veletržním paláci.

V 20. ročníku soutěže vybírali porotci z celkem 70 staveb zařazených do sedmi kategorií. Jako každoročně byla vyhlášena cena Obce architektů za celoživotní dílo, kterou obdržel architekt Ivo Oberstein. "Letos poprvé vyhrál člověk, který se zabývá převážně urbanismem, dosud to byli tvůrci domů, interiérů a zahrad," uvedl předseda Obce architektů Miloš G. Parma.

Uhelný mlýn v Libčici nad Vltavou vedle hlavní ceny získal ocenění v kategorii rekonstrukcí. "Porota se shodla, že je lepší věnovat pozornost rekonstrukcím než novostavbám," podotkl člen pětičlenné poroty Adam Gebrian. Přáním architektů bylo, aby tento projekt nastartoval proměnu zanedbaného průmyslového areálu v centrum, kde se budou nacházet ateliéry, prodejny zajímavých věcí a podobně.

Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu je přehlídkou soudobých architektonických prací, kterou pořádá Národní galerie a Obec architektů. Soutěž je otevřená, zúčastnit se jí mohou čeští i zahraniční architekti, projektanti a výtvarníci. Podmínkou je, aby bylo jejich dílo dokončeno v uplynulém roce, a to na území České republiky. Mezinárodní porota, jejímž předsedou byl Jaume Freixa, dále udělila pět dalších cen a devět čestných uznání. Více informací je na www.grandprix-architektu.cz.

Se všemi projekty přihlášenými do soutěže se mohou zájemci seznámit na výstavě, která je ve Veletržním paláci přístupná od 25. dubna do 9. června. Poté expozice poputuje po českých městech.

Loňským vítězem Grand Prix architektů se stala revitalizace Bastionu u Božích muk v Praze 2. (čtk)

Významné životní jubileum režiséra Jiřího Menzela připomíná od středy v Plzni výstava, která čerpá z jeho díla. Jako dárek ji připravila Menzelova žena Olga, putovní expozice obsahující nejen fotografie, ale také oblíbené bonmoty z filmů, vychází z dokumentů, knih, plakátů a scénářů ze soukromého archivu tohoto oscarového režiséra. Ve Smetanových sadech v Plzni byla zahájena v rámci festivalu filmů Finále, a to u příležitosti uvedení Menzelových filmů v archivní sekci Křídla slávy. Z Plzně se přesune do Prahy, ale také například do Šanghaje.

"Se svým týmem připravuji fotografické a dokumentační výstavy již mnoho let a tak mi přišlo téměř samozřejmé zprodukovat výstavu i Jiřímu. Letošní jubileum se nabízelo," uvedla Olga Menzelová Kelymanová, producentka a manželka Jiřího Menzela. Expozice je podle ní dalším v řadě překvapení k jeho 75. narozeninám. "Jiří má neuvěřitelný filmový archiv, to jsou černobílé fotky svázané z každého filmu, vše je proto od něj z domova, nemuseli jsme do žádných archivů. Jde o připomenutí něčeho, co dělá pro lidi, ať už jde o film či divadlo," dodala. Podle ní to bylo skutečné překvapení, Menzel neměl do posledních dní o projektu tušení. "Byl dojatý, potěšen," uvedla.

Expozice je koláží fotografií, z velké většiny dosud nepublikovaných snímků. Diváci uvidí fotografie například z filmů Skřivánci na niti, Ostře sledované vlaky nebo Vesničko má středisková, doplňují je oblíbené citáty. Autorkou výstavy Rozmarná léta Jiřího Menzela je Veronika Gondová. "Projekt není detailní retrospektivou mapující veškeré dílo a dosavadní život autora. Jde spíše o úsměvnou přehlídku výjimečných momentek a zlidovělých hlášek z režisérovy filmografie, stejně jako připomenutí a odhalení zajímavých událostí i z ostatních sfér jeho působení," uvedla Gondová.

Textová část výstavy zahrnuje také úryvky z memoárů Jiřího Menzela, které v současné době připravuje. "Olinka ráda dělá tajemství, je to strašlivě pečlivě udělaný, jsou tam i ukázky z mých pamětí, které snad někdy vyjdou. Je to vtipné a s láskou připravené," řekl Menzel. Své memoáry prý píše nerad. "A pomalu. Jenom proto, že to na mně chtějí, tak mě občas donutí, tedy moje žena a vydavatelka, abych si k tomu sedl. Nutí mě i kamarádi, že by si to rádi přečetli. Možná, že to vyjde až po mé smrti," dodal s nadsázkou.

Lidé expozici uvidí i v dalších městech, po 6. květnu také v Praze, Ostravě a Brně. Výstava předchází premiéře nového filmu Jiřího Menzela Donšajni z prostředí opery, který se bude promítat od 30. května. Jiří Menzel má na kontě 17 celovečerních filmů, řadu dokumentů i desítky divadelních režií v Česku i zahraničí. Jeho herecká filmografie čítá 80 rolí ve filmu a v televizi. Narozeniny oslavil 23. února. (čtk)

Jeden z nejslavnějších světových autorů se opět vrací na jeviště Divadla v Celetné v podání spolku Kašpar. Po Richardovi III., Májovém Shakespearovi, Hamletovi a Romeovi a Julii nastudoval režisér Jakub Špalek Shakespearova Othella s Janem Potměšilem a Adrianem Jastrabanem v hlavních rolích. Premiéra inscenace je dnes večer.

Vznik Othella se datuje mezi léta 1602-1604, na podzim roku 1604 se již uváděl. Tato doba bývá označována jako relativně pesimistické období Shakespearovy tvorby. Othello byl napsán po Hamletovi a následně vznikly hry Král Lear a Macbeth. Podle dramaturgyně Lenky Bočkové bývá Othello označován za tragédii žárlivosti, neboť hlavním motivem je partnerská podezíravost. Inspiračním zdrojem byla Shakespearovi povídka Itala Giralda Cinthia - Povídka o mouřenínovi, kterou místy okopíroval doslova, ale jinde ji naopak bravurně domyslel a rozpracoval.

"Chtěli jsme najít dobrou roli pro Jana Potměšila - po úspěchu Richarda III. si o to zaslouženě říkal. Othello nám z toho vyšel jako vítěz. Příběh staršího muže, co celý život zasvětil bojům, válce a najednou změní svůj život, zamiluje se a ožení - téma to je rozhodně skvělé," uvedl Špalek. I tentokrát se obklopil osvědčeným týmem - autorem scény je Karel Špindler, kostýmy navrhl a zrealizoval Jan C. Löbl, hudba pochází z pera Daniela Fikejze, který zároveň nazpíval i úvodní píseň. O choreografii šermů se postaral tradičně Petr Nůsek, o tance i tentokrát Petr Čadek.

V dalších rolích se objeví Alena Doláková, Eva Elsnerová, Marek Němec, Eliška Mesfin Boušková, Pavel Lagner, Tomáš Stolařík a Aleš Petráš. Nejbližší reprízy se uskuteční 21. a 22. května. (čtk)

Jedinečnou příležitost vidět na velkém plátně snímek Cirque du Soleil: Vzdálené světy 3D, premiéru nového 3D filmu Aurela Klimta Lajka a unikátní projekci 3D animovaných sekvencí snímku The Flying Machine přichystal pro české diváky nultý ročník festivalu 3D filmů. Uskuteční se od 26. do 28. dubna v prostorách pražského kina Lucerna.

"V programu se objeví i ukázka z prvního 3D erotického a zatím nedokončeného filmu Dance club z produkce společnosti Bohemia Productions, unikátní přírodní dokumenty, průřez tvorbou průkopníka českého filmu v oblasti 3D Františka Antonína Brabce, ale i v tuzemsku historicky první přímý 3D přenos koncertu kapely Android Asteroid přímo z Paláce Akropolis," řekl ČTK zástupce kina Andrej Štůla.

Na páteční zahájení festivalu je podle něj připravena projekce filmu Cirque du Soleil: Worlds Away 3D doplněná živým vystoupením ve stylu nového cirkusu. "Po loňské silvestrovské projekci pro omezený počet diváků jde vlastně o českou premiéru a zároveň derniéru produkce tohoto světoznámého souboru," dodal Štůla. Cirque du Soleil je slavná a unikátní show s neskutečnými akrobatickými výkony, která ve světě učarovala milionům diváků. Mezi těmi okouzlenými byl i filmový mág a producent James Cameron, který se posléze rozhodl kouzlo představení převést na filmové plátno. Pro pražský festival uvolnil tento snímek právě on.

Lahůdkou pro filmové fajnšmekry bude speciální blok Magic Piano, kombinující 3D projekci filmu The Flying Machine polského režiséra Martina Clappa a živě hranou hudbou Frederika Chopina.

V neposlední řadě čeká diváky v Mramorovém sále paláce Lucerna speciální akce, která jim představí nejnovější trendy v oblasti 3D technologií. Na vlastní smysly tu budou moci vyzkoušet například interaktivní podlahu a 3D tiskárny.

Kompletní program a informace o možnostech nákupu vstupenek v ceně od 100 do 250 korun jsou zájemcům k dispozici na internetových stránkách www.3dff.cz.

3D Film Festival byl založen v Hollywoodu před pěti lety jako první na světě, který se zaměřuje výhradně na stereoskopický obsah ve všech formách zábavních médií. (čtk)

Na poslední dubnový víkend připravila stanice Český rozhlas Vltava speciální program k 130. výročí narození Jaroslava Haška. Od 26. do 28. dubna ho představí jako spisovatele, novináře, dramatika, bohéma, zakladatele recesistické politické strany, tuláka a kumpána. Nabídne povídky, hru, haškovské reflexe i dosud nepublikované vzpomínky. Vrcholem vltavských oslav bude nové zpracování Osudů dobrého vojáka Švejka, pro které stanice získala herce Oldřicha Kaisera.

"Autorovi nejpřekládanější české literatury se Vltava věnuje pravidelně; proto jsme nemohli pominout ani letošní výročí. Rozhodnutí poskytnout jeho postavě i dílu prostor posledního dubnového víkendu bylo snadné," komentoval to dramaturg Miloš Doležal.

Specialitou vysílání budou premiéry dvou cyklů. Jako první nabídne Vltava nedělní pásmo nepublikovaných psaných vzpomínek s názvem Hrstka vzpomínek na starého kamaráda. Autorem těchto minikapitol je jeho bohémský kumpán, spisovatel a překladatel Zdeněk Matěj Kuděj. Všech pět dílů uvede stanice Vltava během neděle 28. dubna, první začíná v 10.15 hodin.

Druhý cyklus nabídne premiéru dvacetidílné četby na pokračování z románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. "Nesáhli jsme tentokrát do rozhlasového archivu k osvědčeným švejkovským interpretacím, ale pokusili jsme se o zbrusu nové uchopení. Nové nikoli v nějakém experimentálním tvaru, ale v příklonu ke smyslu autorova textu a jeho nejvlastnější poetice," komentoval to Doležal.

Dvacet zastavení z prvního dílu Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války nastudovala režisérka Markéta Jahodová s Oldřichem Kaiserem a doprovodila hudbou posledního pražského autentického hospodského harmonikáře Josefa Čečila. Vltava bude jednotlivé díly vysílat od 1. května vždy od 18:30 hodin.

Součástí Víkendu Jaroslava Haška budou i reflexe a zamyšlení nad Haškovou tvorbou. Stanice proto sáhla do archivu a nalezla rozhlasovou hru Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní, na které se podílelo autorské trio Hašek-Kisch-Longen. Původní divadelní podoba vznikla téměř souběžně s psaním a prvním divadelním inscenováním Haškova Švejka.

S využitím prvků parodie a mystifikace líčí průběh plavby vltavského parníčku Lanna 8, jehož posádka plní poněkud nesmyslný příkaz. Hlavní role rozhlasové adaptace z roku 1989 ztvárnili Josef Kemr, Marek Eben, Jiří Schmitzer, Jiří Lábus a Oldřich Kaiser. (čtk)

Snímky věhlasného Američana Jocka Sturgese a dosud málo známého Karla Nováka z Prostějova spojila Moravská galerie v Brně v nové výstavě. Celoživotním tématem obou autorů je nahota v naturistických komunitách. Sturges v Česku ještě nevystavoval. "Novák své fotografie z naturistických pláží veřejně nepředstavil ještě nikdy," řekl dnes novinářům autor výstavy Roman Franc.

Cílem výstavy je umožnit srovnání dvou fotografů z opačných konců světa, kteří se sami pohybovali v naturistických komunitách a mapovali je zevnitř. Fotografie jsou podle galeristů jednak svědectvím o kráse nahého těla, jež se svobodně pohybuje v přírodním prostředí, a jednak zprávou vnějšímu světu, který ideály naturismu často nemůže pochopit.

Snímky z naturistických komunit se v mnohém vymykají standardním uměleckým "vzorcům" při zobrazování nahoty a intimity v galeriích. Tvůrci výstavy jsou proto zvědaví, jaké reakce fotografie vyvolají u veřejnosti. "Tato výstava je o nahotě, ale o nahotě v absolutní přirozenosti," uvedl Franc. Novák nechce prezentovat své snímky jakou nějakou senzaci, s vystavováním nikdy nepočítal. "Pro mě je to normální život," řekl Novák.

Šestašedesátiletý Sturges proslul především kvůli aktům adolescentů a jejich rodin, které pořizoval v Kalifornii a Francii. V roce 1990 se o jeho práci začala zajímat FBI, která mu kvůli obvinění z šíření dětské pornografie zabavila studio včetně archivu. U soudu se nakonec žádné obvinění neprokázalo. Jeho díla jsou v mnoha významných sbírkách. "Některé rodiny fotím už ve druhé, nebo dokonce třetí generaci," uvedl Sturges.

Novák (ročník 1936) fotografoval od začátku 60. let v naturistické komunitě v bývalém východním bloku. Patřil k nadšeným propagátorům naturismu, zakládal například neoficiální nudistické pláže na Prostějovsku. Jeho archiv dokumentuje zevnitř svět, o kterém venku panují převážně zkreslené představy.

Výstavu tvoří 40 fotografií. Zájemci je najdou v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Potrvá do 28. července. (čtk)

Francouzský herec Jean Reno se poprvé objeví v hlavní roli televizního seriálu. Půjde o mezinárodní sérii policejních příběhů nazvanou Jo, jejíž první díl dnes vysílá francouzská televize a jejíž úspěch je podle místního tisku předem zaručen.

Hlavním hrdinou nové série je rozporuplný šéf vyšetřovatelů Jo Saint-Clair s neveselou minulostí. Nejedná se o nějakou "střílečku". "Mohl odprásknout mnoho lidí. Má málo vhodných přátel, protože vyrůstal na ulici. Stal se ale poldou, aby neumřel, aby se chránil sám před sebou," řekl herec ke své roli v rozhovoru pro deník Le Parisien.

Televizní seriál napsal kanadský scénárista a režisér, držitel ceny Emmy René Balcer, kterému diváci vděčí například za úspěšný televizní seriál Zákon a pořádek.

Jean Reno v rozhovoru odmítl sdělit, kolik peněz za roli v novém seriálu dostal, přestože by se podle něj o takových věcech mělo volně hovořit. "Neřeknu to, protože tady to nejde. Tady je z toho hned skandál. Až Francie bude připravena mluvit o penězích, budu mluvit," řekla 64letá francouzská hvězda po příletu z New Yorku, kde žije.

Reno odsoudil kritiky na adresu jeho hereckého kolegy Gérarda Depardieua, kterému se ve Francii začaly vytýkat vysoké příjmy a snaha platit nižší daně než v minulosti, a to i za cenu svého úředního přestěhování do ciziny. "Zapomnělo se na vagony daní, které Francii zaplatil, a na vše ostatní, co zemi přinesl," zlobí se Reno na lidi, kteří podle něj jen závidí cizí bohatství. (čtk)

Na tři stovky černobílých fotografií nabízí retrospektivní výstava nazvaná Jak jsem potkal lidi uznávaného fotografa Jaroslava Kučery. Představuje jeho tvorbu od 70. let až po současnost. Kučera zobrazuje autentický život obyčejných lidí, mnohdy těch, kteří žijí na okraji společnosti. Výstava začne v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě tento pátek a potrvá do 18. srpna. Dnes ji Kučera představil novinářům na komentované prohlídce.

Ústřední část výstavy tvoří dva cykly - normalizace a 70. léta a Moldávie, doplňují je pak komunistické svátky, pražské hospody, bývalé Sudety a portréty. Kučera vytváří od začátku své profesionální dráhy černobílý sociální dokument. Fotografie jej prý inspiruje především jako obraz.

"Čím zajímavější, tím lepší. Čím lepší kompozice a obsah, čím zajímavější člověk a příběh, tím pořád lepší. Když je výsledek takový, který mi vyhovuje, tak je mi jedno, o koho jde. Jestli to je boháč nebo ne, ale je pravda, že ti jsou daleko uzavřenější," řekl sedmašedesátiletý Kučera. Obyčejní lidé se podle něj daleko lépe před objektivem "otevřou". S oblibou zachycuje kolemjdoucí na ulici, prostitutky, nahé ženy i život v hospodách. Expozice nabízí i soubor snímků z Moldávie, kde žil a trávil hodně času mezi vesničany.

Poprvé zde představil také soubor působivých portrétových fotografií, na nichž jsou převážně známí umělci, osobnosti i trestanci z rýnovické věznice. Už když snímky vznikaly, věděl, že budou vystaveny společně, aby se znásobil emotivní, kontaktní pohled portrétovaných. Původně prý toužil udělat jen portréty známých vězňů, z toho ale na konec sešlo.

Výstava ukazuje také fotografie z vysokoškolských kolejí, kde za studií bydlel. U nich ale připouští, že tehdy dostatečně nevyužil příležitost k fotografování. "Tady jsem prakticky nefotil, toto jsou takové fotky, které vznikly náhodou. Měl jsem tam dělat od rána do večera. Kdo se kdy dostane na dívčí blok a může tam přes zákaz bydlet...," řekl s nadsázkou.

Držitel mnoha cen mimo jiné i Czech Press Photo z roku 2000 začal s digitálním fotoaparátem pracovat teprve před sedmi lety. Dosud měl na 50 autorských výstav po celém světě. Věnuje se i publikační činnosti. (čtk)

V klubu Pilot v pražských Vršovicích oslaví v sobotu večer 70. narozeniny, které připadají na 28. dubna, hudebník, literát a svérázný filosof Vratislav Brabenec. Hudebník a textař známý ze svého působení jako saxofonista ve skupině The Plastic People of the Universe zde s kytaristou Joe Karafiátem pokřtí jejich společné CD Létání je snadné. "Pravděpodobně také něco zarecituji, s mojí poezií vystoupí i band Břežanští kastráti," řekl Brabenec.

S kapelou PPU se Brabec sejde v neděli ve své oblíbené kavárně Café Sladkovský. Se skupinou, s níž prožil období perzekucí v 70. letech, které vyústily ve vznik Charty 77, natočil před čtyřmi roky jejich poslední studiové album Maska za maskou. "S Plastiky to vypadá špatně, nějak se dohadujeme a prožíváme určitou krizi. Já v současné době dělám takové literární projekty, poezii a knížku pro děti, které my ale moc nejdou. Také bych chtěl zaznamenat portréty všech bláznivých lidí, které jsem v životě potkal," řekl Brabenec.

K PPU se Brabenec znovu připojil v roce 1997, kdy se vrátil z Kanady, kam byl roku 1982 donucen emigrovat tehdejší Státní bezpečností. S vývojem společnosti v Evropě příliš spokojen není. Souhlasí s názorem moravského sociologa a filosofa Jana Kellera, podle kterého se v 90. letech marně očekávalo, že se západní země poučí z toho, co se ve východních dělalo dobře a východ se poučí z toho, co dělal dobře západ.

"Ale stal se opak. K nám přišel McDonald a na západě se začaly úřady chovat socialisticky. Jak jsem starý, tak se každý den raduju, že se už nedožiju dalších průserů," řekl Brabenec. Absolvent zahradnického oboru na zemědělské technické škole v Mělníku studoval v letech 1964 až 1969 evangelickou teologii na Komenského bohoslovecké fakultě v Praze.

Jeho vztah k aktuálnímu tématu církevních restitucí je kritický. "To je složitá záležitost, kde by se měly věci více rozlišovat. Spousta těch takzvaných katolických projektů totiž bývala sídly protestantů a katolíci jim je úplně komunistickým způsobem zabavili. Dnes se uctívají jako někdo, kdo zachoval kulturu, ale do Bílé hory tady byla protestantská šlechta a protestantští intelektuálové a výjimečná protestantská kultura, kterou katolici zničili," tvrdí. Svérázně se staví k Bohu.

"Myslím, že pánbůh udělal všechno špatně, jenom ženský ne. Ty se mu povedly. Však mám o tom napsaných několik básní," podotkl muž, který odmítá vynálezy moderní doby jako e-mail, počítače a sociální sítě.

"Dneska už není úřad, ale nadnárodní společnost. Takže problém pralesů v Kolumbii se zabývá organizace, která má sídlo na Novém Zélandu. Kdybych se naštval, a chtěl něco řešit, musím si koupit letenku a letět na Nový Zéland, kde bych zjistil, že je tam v nějakém malém baráku computer, který rozhoduje, jak se bude zacházet s pralesem. Problém moderního světa je v tom, že v něm nebude úředník, kterému bych mohl dát přes držku," dodal. (čtk)

Magdalena Zimová, Miroslav Táborský a Lenka Veliká ztvární hlavní role v novince pražského Divadla v Dlouhé, kterou je inscenace Slečna Jairová. Nastudovala ji režisérka Hana Burešová, premiéra je 3. května. Do poloviny června bude mít inscenace pět repríz.

Dramaturg Štěpán Otčenášek na dnešním setkání s novináři uvedl, že divadlo francouzsky píšícího belgického dramatika Michela de Ghelderoda (1898-1962), kořenící ve vlámských lidových tradicích, literatuře i malířství a pojímané jako jakýsi divoký karneval, nastavuje člověku kruté zrcadlo. "Jeho postavy se zmítají mezi dobrem a zlem, Bohem a ďáblem, mezi skutečností a snem, životem a smrtí," řekl.

Groteskní mystérium Slečna Jairová rozvíjí jeden z okrajových novozákonních příběhů o vzkříšení mrtvé dcery Jairovy, který se jakoby mimochodem odehrává na pozadí Kristovy oběti. Podobně jako na žánrových obrazech starých vlámských mistrů situoval i Ghelderode svou moderní verzi evangelijního příběhu do rodných Flander. I v tomto jeho groteskním dramatu splývá podle Otčenáška reálné s fantaskním, současné s minulým, parodické s posvátným.

Text přeložil Tomáš Kybal, hudbu k inscenaci složil Vladimír Franz. Režisérka Burešová upozorňuje diváky, že při představení se na jevišti kouří a je použit kouřostroj. V dalších rolích se objeví například Jan Meduna, Jan Vondráček, Tomáš Turek, Emma Černá a Martin Matejka.

Divadlo v Dlouhé pořádá festival pro děti a "jejich dospělé" nazvaný Dítě v Dlouhé. V pořadí patnáctý ročník se uskuteční na přelomu května a června a představí výběr z nových zajímavých inscenací mimopražských profesionálních divadel hrajících pro děti a mládež.

"Všechny budou letos vycházet z klasických literárních předloh. Ať už jsou to pohádky Popelka či Budulínek, dále inscenace Bylo nás pět, Robinson, Kytice, Dášeňka a také Bible. Z té vychází variace na sedm smrtelných hříchů v inscenaci Čert tě vem," uvedla dramaturgyně Karola Štěpánová. (čtk)

Zlínští herci nastudovali hru slovenského autora Viliama Klimáčka Láska jest chemie. Inscenované čtení je součástí letošního cyklu s tématikou Československa. Na programu divadelního klubu Dílna 9472 je v pondělí, autor bude hostem večera, informovala mluvčí divadla Veronika Jurčová.

V komedii Láska jest chemie si autor pohrává s češtinou. "Je to moje první hra napsaná česky. Druhou je mnohem mladší titul Já v Praze, játra v Londýně, který uvedlo Divadlo na zábradlí Praha," uvedl Klimáček. Zlínské divadlo uvádělo donedávna ve Studiu Z Klimáčkovu hru Komunismus (Pod hvězdami).

"Třicet roků jsem žil ve společném státě Československu a četl jsem, a stále čtu, české knihy. Divadlo na provázku a HaDivadlo byly zásadními impulzy k tomu, abych založil vlastní divadlo GUnaGU. A české drama bylo první, které se mi v místní knihovně ve Staré Turé dostalo do ruky," podotkl autor.

V textu vzdává hold svým oblíbeným českým autorům a žánrům. Původně se hra jmenovala V kapce rtuti a byla věnovaná československému nositeli Nobelovy ceny za chemii, profesoru Heyrovskému. "Měl jsem velkou chuť napsat hru o člověku, o kterém by asi nikdo hru nenapsal. Život vědce je asketický, roky měření v laboratoři, roky výpočtů. Nakonec mi pan profesor ze hry vypadl a zůstal jen ten chemický humor. A samozřejmě láska, která má vědecký chemický základ a možná nás nutí dělat vysloveně netaktní a bláznivé věci," uvedl Klimáček.

Inscenované čtení režíruje slovenský student režie brněnské JAMU Ján Tomandl.

Všechna čtyři inscenovaná čtení z cyklu Československo divadlo uvede také na festivalu Setkání 2013 Stretnutie. (čtk)

Zhruba 130 plastik sochaře Quida Kociána mohou ode dneška obdivovat návštěvníci galerie Konírna v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Expozice se tam přesunula z Císařské konírny Pražského hradu. Výstavu soch předního představitele českého symbolismu přelomu 19. a 20. století doprovází v Konírně také expozice šperků Tomáše Procházky.

Dílo opomíjeného českého sochaře pomohl zachránit akademický sochař Igor Kitzberger, který má k Lipníku blízký vztah. "Když jsme v roce 2010 otevírali Konírnu, patřila první výstava Igoru Kitzbergerovi. Právě on má velkou zásluhu na tom, že se pozůstalost po Quidu Kociánovi vůbec dochovala. Shodou náhodou kdysi narazil v antikvariátu na jeho sochu a jeho dílo začal poté systematicky sbírat," řekla dnes Blanka Prudilová z radnice.

Sochaři Kitzbergerovi se podařilo postupně Kociánovy sádrové věci přelít do bronzu, a tím zachránil téměř 130 jeho plastik. "Kocián patří k opomíjeným a přesto významným představitelům symbolismu přelomu 19. a 20. století," doplnila Prudilová. Výstavu jeho plastik město plánovalo už dva roky. Počítalo se přitom s tím, že premiéru bude mít v Praze, kde byla instalována na přelomu loňského roku.

Kocián (1874 až 1928) bývá řazen po bok Františka Bílka, Ladislava Šalouna nebo Bohumila Kafky. Historikové ho řadí nejen k význačným představitelům českého secesního sochařství, ale i k tvůrcům ovlivněným dobovým myšlenkovým proudem dekadence. "S významnými současníky ho spojuje zájem o psychologii moderního člověka, o temné stránky jeho povahy a nejvnitřnější hnutí lidské duše. Oblíbený motiv smrti jej v pozdějších letech postavil též do role sochaře funerálních motivů," dodala Prudilová.

S výstavou Kociánových soch mohou návštěvníci Konírny v prostoru Na Patře zhlédnout ode dneška také výstavu šperků Tomáše Procházky. Tvůrce originálních artefaktů převážně z drahých kovů a vzácných kamenů své šperky vytváří v turnovském ateliéru technikou lití do ztraceného vosku a následným ručním dopracováním. (čtk)

Pražské Studio Ypsilon připravilo na dnešní večer premiéru inscenace autora a režiséra Jana Schmida Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu. Schmid ji označuje za trochu zběsilou komedii o absurdnostech dnešního života. Na jevišti se v ní objeví například Martin Dejdar, Jana Synková, Jiří Lábus, Oldřich Navrátil, Renata Rychlá a Lilian Malkina.

"Jde o příběh dvou rodin, který se proplete a chce situaci řešit groteskně nesmyslným nápadem. Jenomže ono je vždycky všechno trochu jinak a blbost se stěhuje," řekl o inscenaci, v níž se má i muzicírovat a zpívat, Schmid.

Novinka je jedním z dalších připomenutí padesátého roku založení Studia Ypsilon. V příštím roce na ně naváže výročí 50 let od první premiéry představení Encyklopedické heslo XX. století. Všech více než 110 inscenací, které pak následovaly, připomene publikace Cesta Ypsilon, která má vyjít do konce roku. (ČTK)

Zita Kabátová byla hvězdou filmů 30. a 40. let minulého století, před kamerou se však objevovala i v tomto století. Herečka, která byla známá svým elánem, laskavým úsměvem a pozitivním přístupem k životu, se narodila před sto lety, 27. dubna 1913. Zemřela loni 27. května, tedy ve věku 99 let a jeden měsíc.

Kabátová si během své dlouhé kariéry zahrála s řadou velkých herců a poznala práci mnoha uznávaných režisérů. Ve filmu stála například po boku Vlasty Buriana, Jaroslava Marvana nebo Oldřicha Nového. Zažila však i méně radostné období. Po slibně nastartované kariéře v 30. a 40. letech, kdy ročně točila i deset filmů, ji totiž po válce stihl kvůli práci pro německou filmovou společnost Pragfilm zákaz.

Od roku 1945 se Kabátová nějaký čas živila kolorováním fotografií, pak získala angažmá v pražském Vesnickém divadle, které jezdilo po venkově. Před kameru se mohla vrátit až po uvolnění koncem 60. let. Jednu z posledních velkých příležitostí dostala před deseti lety v Želarech, kde se poprvé na plátně objevila po boku známého prvorepublikového elegána Svatopluka Beneše. I později si ještě zahrála několik malých rolí. (ČTK)

Ruská básnířka a folková hudebnice Žanna Bičevská v květnu absolvuje krátké turné v Polsku, České republice a na Slovensku. Tuzemské koncerty se uskuteční 23. května v pražském kině Lucerna a 25. května v Domě kultury Kroměříž. ČTK o tom za pořadatele informoval Jiří Králík. "Koncert v Kroměříži bude i nedílnou součástí Dnů slovanské kultury. Na tomto vystoupení se představí společně s projektem Milokraj zpěvačky Marty Töpferové," uvedl Králík.

Repertoár zpěvačky označované jako "slovanská Joan Baezová" čítá několik stovek písní, od staletí zapomenutých ruských lidových písní, skladeb z občanské války až po současné písňové modlitby. V 80. letech soubory písní Bičevské zahrnovaly také její verze skladeb, které napsal její mentor a přítel Bulat Okudžava, písně na motivy veršů z pera básníků Sergeje Nikitina, Andreje Makareviče, Alexandra Dolského a dalších. "Bičevská je ostrovem pravdy a nehynoucího umění v oceánu moderní hudby," prohlásil například slavný Mick Jagger.

Se svými písněmi procestovala Bičevská celé Rusko a mnoho evropských zemí. Osmkrát za sebou naplnila prestižní sál pařížské Olympie. Několikrát se představila i v bývalém Československu, nejčastěji se Spirituálem kvintet, ale v roce 1987 i s Jaromírem Nohavicou. V tuzemsku se naposledy představila v roce 2009 jako host festivalu Open Air Trutnov. (ČTK)

Klasický horor Vřískot v novém kabátě chce představit televizní stanice MTV, která ho hodlá převést do televizního seriálu. Zatím zadala natočení hodinové pilotní epizody a producent společnosti Dimension Films vyjednává s režisérem filmové série Wesem Cravenem, aby se ujal její režie, napsala dnes agentura Reuters. Seriál by se na obrazovkách mohl objevit v roce 2014.

Filmová série o maskovaném sériovém vrahovi, který pronásleduje své oběti, začala v roce 1996 a další díly měly premiéru v letech 1997, 2000 a 2011. Hlavními hvězdami byli David Arquette, Neve Campbellová a Courteney Coxová. Celá série vydělala na světě více než 600 milionů dolarů. (ČTK)

Sudety a máj spojili v nezvyklém představení ochotníci z Jablonného v Podještědí a okolí. Zapojili se i lidé z německého příhraničí, i když jich není tolik, kolik autoři projektu očekávali. Novinářům to dnes řekla produkční Barbora Spalová z občanského sdružení Centrum sv. Zdislavy. "Bylo by fajn, kdyby tam bylo více Němců, ale nepovedlo se," uvedla. Podle Getlefa Groeslera je znát, že mezi Němci a Čechy v příhraničí stále stojí jakási zeď, kterou je třeba zbourat. "Snažím se šířit pozitivní náladu," řekl Groesler, který se podílí na několika přeshraničních projektech a učí například i němčinu v Jablonném. Hrát bude i v představení.

Příběh vytvořili ochotníci z rodinných vzpomínek, vyprávění známých i vlastních představ. Zaměřili se zejména na kontroverzní téma sudetských dějin spojených s májem. "Na prvním setkání v září 2012 v dominikánském klášteře jsme měli dva papíry, na jednom bylo napsáno Sudety a na druhém první máj a dávali jsme k nim asociace," uvedla Spálová. Temné vzpomínky se podle ní objevovaly nejen u Sudet, ale také 1. máje. Například povinné průvody za komunistů. "Poté jsme vzali jeden termín z jednoho i druhého papíru a vytvářeli k nim příběh," dodala. Ochotníci si zároveň vybírali i postavy, které by se podle nich v příběhu měly objevit. "Jejich předobrazem byly často příběhy skutečných lidí," podotkla Spálová.

Příběh se odvíjí od května 1942, kdy se Gabriela Veverková, po mamince Rosenthalová, sblíží v petrovické restauraci s mladým příslušníkem Wehrmachtu Karlem Kreuzem. Ten ovšem poté rukuje na východní frontu. Gabriele se v příštím roce narodí jejich syn Hermann. Po válce zůstává díky svému českému původu jako jediná z rodiny v Jablonném, ostatní odsunou. Osudy dalších lidí se proplétají a příběh eskaluje na prvního máje 1975, kdy traktorista dostává ocenění "za hlubokou orbu".

Divadelní projekt Květen v Jablonném/Mai in Deutsch-Gabel bude mít premiéru na prvního máje v nevyužívaném sále hospody U Lípy v Petrovicích u Jablonného v Podještědí. Právě v této hospodě si před 70 lety Veverková a Kreuzem zatančili své tango. "V sále bylo skladiště, vyklízelo se asi měsíc a stále se tu ještě pracuje," dodala Spálová. Do premiéry by ale měl být sál pro zhruba 200 diváků připravený. Představení chtějí ochotníci v červnu odehrát i v Německu. (ČTK)

Muzikál We Will Rock You z dílny členů skupiny Queen a spisovatele a režiséra Bena Eltona měl v pátek českou premiéru v ne zcela zaplněné pražské O2 areně. Představení se uskutečnilo v rámci světového halového turné, které následovalo po úspěchu představení v Británii v letech 2010 a 2011.Zazněly přes dvě desítky největších hitů Queen, které doprovázely děj vyprávějící příběh mladých lidí bojujících s mocnou korporací Globalsoft potlačující jejich individualitu a lásku k hudbě. Souboj virtuálního a skutečného světa, v němž se Globalsoft snaží potlačit svobodnou hudbu a udělat z lidí nekritické spotřebitele ovládané marketingem, se odehrával v angličtině, přítomní však mohli libreto i texty písní číst na projekčních obrazovkách.

"Úžasná věc navíc je to, že Benův příběh funguje taky tak trochu jako metafora. Lidi půjdou z divadla a budou mít takový zvláštní pocit, že nás jako Queen znají, že znají naše boje i naši pouť," podotkl k příběhu, v němž hraje velkou roli hit Bohemian Rhapsody, kytarista Queen Brian May. Návštěvníci pražského provedení, kterých se podle odhadů přítomných novinářů sešlo přibližně 3000, slyšeli v muzikálovém provedení písně Somebody to Love, I Want It All, Radio Ga Ga, One Vision, A Kind of Magic nebo Crazy Little Thing Called Love. Velký aplaus vyvolala skladba Under Pressure, kterou jako duet zazpívala dvojice hlavních hrdinů, snílek Galileo a přidrzlá rocková dívky Scaramouche. "Mám deset milionů přátel na facebooku, ale žádného skutečného přítele," stěžuje si Scaramouche v příběhu upozorňujícím na nebezpečí uniformity.

Návštěvníci koncertu doprovázeli každou píseň podpořenou choreografiemi Arlene Phillipsové potleskem, v poloprázdné hale se však bouřlivou atmosféru hercům vytvořit nedařilo. Páteční představení bylo první ze čtyř plánovaných show v Praze. V O2 areně We Will Rock You uvedou ještě v sobotu od 15:00 a 19:00 a v neděli od 19:00. (ČTK)

Ve věku 81 let zemřel v pátek americký countryový zpěvák George Jones, který byl v USA pokládán za jednu z nejvýznamnějších osobností tohoto žánru. Jones během 60leté kariéry nahrál desítky alb a více než 150 jeho songů lze považovat za hity.Jones podle agentury Reuters zemřel v univerzitní nemocnici v Nashville. Hospitalizován byl 18. dubna s horečkou a nepravidelností krevního tlaku. Jonesovi byl už dříve voperován bypass.

Jones byl čtyřikrát ženatý. Jeho třetí manželkou byla neméně známá countryová zpěvačka Tammy Wynetteová, s níž nazpíval několik úspěšných duetů. Z jejich spolupráce vzešla i píseň We're Gonna Hold On, kterou česky pod titulem Cestou dlouhou nazpívali Yvonne Přenosilová a Pavel Bobek.

Jones během své kariéry bojoval s alkoholismem a drogovou závislostí, v důsledku čehož se občas nedostavil na koncert. Když ale vystoupil a byl ve formě, dokázal posluchače elektrizovat svým silným a výrazným barytonem a mistrovským frázováním. Jonese vysoce uznávali nejen countryoví kolegové, ale také hudebníci jiných žánrů, jako je Frank Sinatra, Pete Townshend, Elvis Costello nebo James Taylor. (ČTK)

Naděžda Tolokonnikovová, jedna ze členek punkové skupiny Pussy Riot, se zatím nedostane z vězení. Soud v pátek zamítl její žádost o předčasné propuštění na svobodu. Dívka byla odsouzena ke dvěma letům vězení za "punkovou modlitbu", provokativní koncert uspořádaný v hlavním moskevském pravoslavném chrámu a namířený proti nynějšímu prezidentovi Vladimiru Putinovi.Tolokonnikovová je ve vězení od svého zadržení loni v březnu. Její obhájci spoléhali na to, že polovina trestu již uplynula a jejich klientka tedy podmínky pro propuštění splňuje. Za mřížemi se ocitla spolu se svými dvěma kolegyněmi. Jednu z nich, Jekatěrinu Samucevičovou ale odvolací soud následně podmínečně propustil.

Zástupci věznice, kde si Tolokonnikovová trest odpykává, s propuštěním nesouhlasili a soud jim vyhověl. Odsouzenou popsali jako dívku "která nemá žádné svědomí, nekaje se a myslí jen na sebe". Zmínili se rovněž o důtce, kterou vězeňkyně prý dostala za to, že nepozdravila dozorce. Kázeňský trest však Tolokonnikovová mezitím napadla u soudu, který dosud v této věci nerozhodl. Jednou prý byla rovněž, ještě v moskevské věznici, napomenuta za to, že se odmítla jít procházet ven.

Obhájci punkerky argumentovali mimo jiné tím, že nyní se Naděžda nemůže starat o svou pětiletou dceru. Ve věznici jí rovněž nezajistí dostatečnou péči, pokud jde o léčbu jejích neustálých migrén, tvrdil advokát Dmitrij Dinze. Žádost o podmínečné propuštění si před dvěma týdny podala i druhá uvězněná punkerka Marija Aljochinová. Její vyhlídky jsou vzhledem k údajně častým kázeňským přestupkům také špatné. Kdy bude soud rozhodovat o žádosti Aljochinové, není zatím stanoveno. (ČTK)

Ve Švýcarsku se dnes bude dražit rozsáhlá umělecká sbírka českých mecenášů a sběratelů umění Lotara a Věry Neumannových, kterou dvojice za půlstoletí nashromáždila ve svém zámku Gingins u Ženevského jezera. V katalogu aukční síně Hôtel des Ventes je na 500 položek, včetně děl s českými kořeny jako jsou kresby a plakáty Alfonse Muchy či některé staré tisky. Zřejmě nejcennější je však kolekce secesního skla známého uměleckého skláře Emila Gallého. Podle odhadů aukční síně by prodej rodinné sbírky mohl vynést až 1,5 milionu švýcarských franků (32 milionů korun). Na prodej je široká škála předmětů od mobiliáře a předmětů denní potřeby, přes knihy až po umělecká díla, ale například i lahve archivního vína.

Manželé Lotar (1918-1992) a Věra (1926-2013) Neumannovi se narodili v Československu. V roce 1948 se vystěhovali do Venezuely, kde vybudovali výnosnou továrnu na barviva. Už tehdy začali sbírat evropské umění, zejména secesní. Sbírku postupně rozšiřovali poté, co se v 60. letech přestěhovali do Švýcarska.

Věra Neumannová dva roky po manželově smrti založila nadaci, která vystavovala nejkvalitnější díla z rodinné sbírky. Loni darovala Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze soubor kreseb Alfonse Muchy, jehož cena se odhaduje na desítky milionů korun. (ČTK)

V Berlíně byly uděleny německé filmové ceny. Zlatou Lolu pro nejlepší německý hraný film získal na pátečním galavečeru snímek Oh Boy, celovečerní debut režiséra Jana Oleho Gersterse. Vítězný film je melancholickým černobílým snímkem o berlínském studentovi, který přeruší studium a nechá se unášet vírem velkoměsta.

Lola je nejštědřeji dotovaná kulturní cena v Německu. S první cenou je podle agentury DPA spojena odměna ve výši 500.000 eur (téměř 13 milionů korun). V Německu dostávají v hlavní kategorii filmová ocenění hned tři nejlepší filmy. Stříbrnou Lolu na 63. ročníku udílení cen získal životopisný film Hannah Arendtová, který je o známé politické filozofce. Bronz získalo drama o osudech německé rodiny na konci 2. světové války Lore, které běží i v českých kinech.

Naprázdno v královské kategorii vyšel ambiciózní snímek Atlas mraků, na němž se podílel režisér Tom Tykwer. Film, který je rovněž v české distribuci, však získal ocenění pro nejlepší kameru, střih a výpravu. (ČTK)

Knihy britského spisovatele Terryho Pratchetta nabízejí příjemný mix humoru, ponaučení, napětí i svérázné životní filozofie. Autor, který proslul především sérií Úžasná Zeměplocha, patří k nejprodávanějším autorům žánru fantasy. V neděli 28. dubna mu bude 65 let.

Pratchett začal s psaním velmi brzy. Již jako dvanáctiletý napsal povídku o ďáblovi, který přeorganizuje peklo na reklamní kancelář, a v 16 letech začal pracovat jako redaktor. Knižně debutoval v roce 1971 knihou o maličkých lidech žijících v koberci Kobercoví lidé.

V roce 1983 začala vycházet jeho série Úžasná Zeměplocha, kterou se zapsal mezi nejčtenější autory současnosti. O jeho díle se s nadsázkou tvrdí, že žádný britský vlak nevyjede, dokud si alespoň v jednom kupé někdo neotevře jeho knihu. Před pěti lety královna Alžběta II. Pratchetta povýšila do šlechtického stavu. (ČTK)

Žulový portrét spisovatele Jaroslava Haška s názvem Hlava XXII, který byl dnes odhalen na křižovatce silnic z Lipnice na Dolní Město a Světlou nad Sázavou na Havlíčkobrodsku, přispěje ke zvýšení zájmu českých i zahraničních turistů o návštěvu Vysočiny. Řekl to ředitel krajské organizace Vysočina Tourism Tomáš Čihák s tím, že pomník odpovídá současnému trendu propagace určitých míst v souvislosti s významnými osobnostmi."Lidé už nejezdí pouze za samotnými památkami, ale chtějí slyšet nějaký autentický příběh," řekl dnes Čihák ČTK.

Takzvaný geneticky upravený Haškův portrét vytvořil sochař Radomír Dvořák. Netradiční osmnáctitunový pomník vysoký 2,65 metru je složený z osmi částí, přičemž segmenty levého oka a úhlopříčné části temene hlavy jsou sejmuté a leží opodál. Na hladkých vnitřních stěnách segmentů je vysekaný citát z Haškova nejslavnějšího díla Osudy dobrého vojáka Švejka v deseti jazycích.

Pomník s názvem Hlava XXII odkazuje na světoznámý protiválečný román Josepha Hellera Hlava XXII. Literární kritici prý Hellera po vydání románu upozornili na to, že se dostal blízko ke Švejkovi. V pokračování Hlavy XXII, románu Zavíráme, nechal Heller svého hrdinu se Švejkem debatovat. (ČTK)

Průkopníka vědecké kinematografie Jana Calábka, který využíval časosběrný film ke studiu rostlin, připomíná nová výstava v Moravské galerii v Brně. Zároveň vyšla kniha věnovaná jeho dílu. Calábek spojil většinu své kariéry s Brnem. Svou prací získal mezinárodní ohlas a jeho jméno je na seznamu významných kulturních výročí UNESCO, uvedla kurátorka výstavy Pavlína Vogelová.

Pro výstavu kurátorka vybrala deset filmů. Je mezi nimi i jeho nejstarší dochovaný časosběrný snímek nazvaný Starý smrk vypravuje z roku 1947. "Jde o výsledek ročního pozorování růstu smrku od fáze klíčícího semene až do jeho zralosti. Natáčen byl v exteriérech v lesích na Valašsku i v ateliéru," uvedla Vogelová.

Knihu v souvislosti s výstavou vydalo Nakladatelství Akademie múzických umění. "Jan Calábek v současnosti patří spíše k zapomenutým osobnostem, přestože jeho význam byl skutečně celosvětový," řekla brněnským novinářům ředitelka nakladatelství Alena Slováková. (ČTK)

Film Můj pes Killer režisérky Miry Fornay se v sobotu stal vítězem 26. ročníku festivalu filmů Finále Plzeň, a to v sekci celovečerních filmů. Příběh skina Marka, který žije v bezútěšném prostředí u moravsko-slovenských hranic a své city dokáže dát najevo pouze svému psovi, označila porota za "přímý, odvážný a ohromujícím způsobem silný". V sekci dokumentů získal hlavní cenu, tedy sošku Zlatého ledňáčka, snímek Věra 68 režisérky Olgy Sommerové, jenž sleduje vzestup i propad světoznámé gymnastky Věry Čáslavské.

"Všichni jsme se nadšeně shodli, že Můj pes Killer představuje tu nejlepší čistou filmařinu, jakou si dokážeme představit. Přináší osvětlující pohled na netoleranci velmi lidským způsobem a hluboce nás zasáhl," okomentovala verdikt mezinárodní pětičlenná porota v čele s producentem Rickem McCallumem. Herecké výkony jsou podle porotců tak skutečné a vypjaté, že má divák pocit, "jakoby postavy měly každou chvíli explodovat přímo před jeho očima". Film zvítězil mezi desítkou snímků. Adam Mihál za roli v něm získal cenu za nejlepší herecký výkon.

Nejlepší dokument vybrala tříčlenná porota v čele s německým režisérem a producentem Hans-Erichem Vietem z 19 snímků. "Je něčím víc než pouhým portrétem světově proslulé gymnastky; je to památník dějin české společnosti uplynulých 60. let," uvedli porotci. Snímek označili za dojemný a laskavý, ocenili promyšlené prolínání archivního materiálu, osobních vzpomínek a politických událostí.

Během závěrečného večera byla udělena i další ocenění. Například Cenu Václava Táborského za nejlepší dokument pro autora do 35 let získal Český žurnál - život a smrt v Tanvaldu režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy, Cenu Dagmar Táborské za nejoriginálnější dokument autorky do 35 let obdržela Olga Špátová za Největší přání. Oceněn byl porotou i studenty film Otázky pana Lásky režisérky Dagmar Smržové, z celovečerních snímků pak studentská cena putovala filmu DONT STOP režiséra Richarda Řeřichy.

Filmové kluby vybraly za vítěze snímek Ve stínu režiséra Davida Ondříčka a dokument Láska v hrobě režiséra Davida Vondráčka. Ondříčkův snímek získal také cenu diváků.

Festival Finále Plzeň, největší bilanční a soutěžní přehlídka českého filmu, během sedmi dnů nabídl ve 141 projekcích 167 filmů. "Finále navštívilo 11.180 diváků," uvedla Daniela Vítová z tiskového servisu. Přehlídka nabídla pocty Ester Krumbachové, Pavlu Kohoutovi a Břetislavu Pojarovi, rarity Víta Klusáka a Filipa Remundy, v sekci Křídla slávy filmy Juraje Jakubiska, Jiřího Krejčíka a během open-air projekcí snímky Jiřího Menzela. Festival navštívila řada hostů, kteří debatovali s diváky, mj. herci Jiří Mádl, Simona Babčáková, Taťjana Medvecká, Petra Špalková, Jana Plodková, režiséři Zdeněk Tyc, Jan Hřebejk, Jiří Strach i Juraj Herz, dokumentaristé Filip Remunda, Vít Klusák, Helena Třeštíková i Olga Sommerová a další. Do diskusí se zapojili také němečtí filmaři a profesionálové, festival se letos zaměřil na německou kinematografii. (čtk)

Do Východočeského divadla Pardubice se po deseti letech vrátila klasická detektivka. Soubor v sobotu v české premiéře uvedl detektivní drama Agathy Christie Poslední víkend. K nastudování si pardubická scéna přizvala mladého režiséra Pavla Ondrucha (29), s nímž už dvakrát spolupracovala. Poslední detektivkou na repertoáru divadla byla v letech 2003 až 2005 hra Hrobka s vyhlídkou.

Podle dramaturga divadla Zdeňka Janála Poslední víkend nestojí pouze na poutavém vyšetřování vraždy. "Obsahuje rovněž mistrně napsané dramatické i komediální situace, brilantní dialogy okořeněné typickým britským humorem a živoucí postavy se svými pozoruhodnými, až tragikomickými osudy a překvapivými motivacemi," řekl. Doplnil, že zvláštností hry je to, že k vraždě dojde až zhruba v jedné třetině hry.

Hra vznikla v roce 1951, ale trochu neprávem byla opomíjena. Do pozadí ji totiž zatlačilo další dílo známé autorky kriminálních románů, úspěšná Past na myši. Podle Ondrucha je hra ve srovnání s Pastí na myši složitější a kvalitnější ve struktuře i vedení postav. Je sice vstřícná k divákům, ale zároveň má mnoho psychologických odstínů a blíží se zčásti k čechovovským dramatům.

Děj se odehrává na letním sídle lady Angkatellové a jejího manžela poblíž Londýna, kam pozvou své přátele a příbuzné. Vztahy mezi nimi jsou velmi spletité, a proto ani o konflikty během jejich setkání není nouze. Vše se ještě zkomplikuje, když se objeví slavná hollywoodská herečka Veronika Crayová, aby se pokusila svést svého bývalého snoubence Johna Christowa. Charismatický muž je ale už ženatý, má malé děti a na víkend přijel i se svou ženou Gerdou. Víkendový pobyt se následně tragicky zvrtne.

Agatha Christie vydala román Poslední víkend už v roce 1945, vystupuje v něm i Hercule Poirot. V divadelní úpravě však jeho postavu vypustila a nahradila ji jiným detektivem.

V rolích manželů Angkatellových vystupují Zdena Bittlová a Václav Dušek, pár Christowových hrají Jindra Janoušková a Josef Vrána. Pro úlohu Veroniky Crayové si divadlo přizvalo hostující Ivanu Jirešovou. Scéna je dílem Michala Syrového, kostýmy vytvořila Zuzana Mazáčová. (čtk)

Centrum současné dramatiky v sobotu večer potřetí ocenilo nejlepší českou divadelní inscenaci nového dramatického textu. Stalo se jí provedení hry Tomáše Vůjtka S nadějí, i bez ní, které v produkci Komorní scény Aréna Ostrava nastudoval režisér Ivan Krejčí. Autor za ni letos při udělování Cen Alfréda Radoka převzal zvláštní cenu Hvězd na vrbě. Z 85 loňských premiér bylo na Cenu Marka Ravenhilla nominováno sedm inscenací - tu vítěznou zhlédli účastníci slavnostního večera.  

Britský dramatik a herec Ravenhill se však jejího předání v pražském Divadle Komedie proti minulým ročníkům ze zdravotních důvodů nezúčastnil. Vítěz získal tradiční kožich, který pro letošní třetí ročník této soutěže zhotovil výtvarník Marek Cpin.

"Přestože se hra i inscenace S nadějí, i bez ní zabývá československými dějinami druhé poloviny 20. století, nenabízí na rozdíl od mnohých jiných černobílou perspektivu, ale plastický portrét Josefy Slánské a pohled na rozporuplnost a složitost naší minulosti. Antiiluzivní epické režijní uchopení, v rámci něhož ostře kontrastuje pitvoření, přehrávání či chladný odstup vypravěčů s mnohovrstevnatým herectvím prožitku Aleny Sasínové-Polarczyk v roli Josefy Slánské, staví do protikladu falešnou přelétavost a autentickou lidskou zkušenost, jakkoli tragickou, opírající se o zásady a ideály," uvedla členka poroty Tereza Sieglová.

Vítězem prvního ročníku Ceny Marka Ravenhilla se v roce 2011 stala inscenace Pražského komorního divadla Černé panny v režii Dušana Davida Pařízka. O rok později zabodovala inscenace Činoherního studia Ústí nad Labem Hamlet je mrtev. Bez tíže. Nastudoval ji režisér David Šiktanc. Vznik Centra současné dramatiky iniciovalo v roce 2010 Divadlo Letí, záštitu nad ním tehdy převzal Václav Havel.

Smyslem Ceny Marka Ravenhilla je podpořit psaní a uvádění současné české dramatické tvorby. Novým textem se rozumí takový text, který vznikl v období deseti let před příslušným udělením ceny. Porota nominovala do finále sedm inscenací. Vedle projektu ostravské Arény to byly hry Kathariny Schmitt s názvem Sam (Pražské komorní divadlo - Divadlo Komedie, režie Kamila Polívková), Rolanda Schimmelpfenniga Zlatý drak (Činoherní studio Ústí nad Labem, režie Katharina Schmitt), Irvina Welsha Daniela Majlinga Ucpanej systém (Dejvické divadlo Praha, režie Michal Vajdička), Mariuse von Mayenburga Perplex (HaDivadlo Brno, režie Marián Amsler), Nikolaje Koljady Amigo (Komorní scéna Aréna Ostrava, režie Ivan Krejčí) a Egona Tobiáše Denně - Poníci slabosti (Divadlo Na zábradlí Praha, režie Jan Nebeský).

Ravenhill patří mezi zakladatele coolness dramatiky, která ve druhé polovině 90. let šokovala publikum otevřeností a zobrazením fyzických i psychických krutostí současného světa. Na českých jevištích se objevily například jeho hry Shopping and Fucking, Polaroidy a Faust/Faust je mrtvý. (čtk)

Klicperovo divadlo Hradec Králové v sobotu večer uvedlo premiéru hry Ladislava Smočka Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho. Režie se ujal David Drábek. Inscenace je předposlední premiérou letošní divadelní sezony hradeckého souboru.

Drábek před premiérou uvedl, že nechtěl udělat repliku známé inscenace z Činoherního klubu. Text hry proto se souhlasem Ladislava Smočka upravil. "Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho je pro mě hra zásadní. Skoro mám pocit, že díky ní jsem u divadla. Je to moje nejoblíbenější česká hra. Má svůj surrealistický humor, svou údernost, svou neskutečnou vtipnost a zároveň smutek, existenciální pocit," uvedl Drábek.

Podle dramaturgyně Markéty Bidlasové je hradecká inscenace formálně radikální, ale smysl hry nijak nepřevrací. "Burke je opět osamělý, ve svou ušlechtilost a výjimečnost věřící starý panic, žijící převážně ve své hlavě a svých fantaziích, a opět se sráží s ostatními postavami a realitou s všeobecně devastujícími účinky," řekla.

Divákům se v hradeckém nastudování představil v roli Burkeho Jiří Zapletal a dále Pavla Tomicová, Lubor Novotný, Miroslav Zavičár a Ondřej Malý. Dramaturgyní představení měla Markéta Bidlasová, scénu navrhl Jan Štěpánek, kostýmy Simona Rybáková a hudbu složil Darek Král.

Klicperovo divadlo v divadelní sezoně 2012/2013 uvede 18. května ještě premiéru nového muzikálu režiséra Radka Balaše a hudebníka Ondřeje Brouska Marilyn. V titulní roli se divákům představí Kamila Sedlárová. Tradiční tečkou za divadelní sezonou bude mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, který se uskuteční od 21. do 30. června. (čtk)

Oscarový film režiséra Quentina Tarantina Nespoutaný Django se v květnu dostane i k čínským divákům, neboť už prošel další sérií cenzorských úprav. Snímek se začal promítat už 11. dubna, ale kina projekci bez vysvětlení po několika minutách zastavila a diváky poslala domů. Verze, kterou měli vidět, už přitom byla mírně cenzory upravená - krev nesměla být příliš červená a nesměla ani stříkat příliš vysoko.

"Jsme rádi, že diváci v Číně si od neděle 12. května konečně budou moct užít film Nespoutaný Django," citovala agentura Reuters prohlášení filmového studia Columbia Pictures. Studio ale neupřesnilo, jakými dalšími změnami musel film projít, aby ho čínské úřady uznaly za vhodný pro místní diváky. Po nečekaně přerušeném vysílání 11. dubna čínské sdělovací prostředky citovaly nejmenované zasvěcené osoby, podle nichž mohla pozornosti při prvním kole úprav uniknout nějaká nahota.  

Čínská vláda cenzuruje všechny zahraniční filmy, než je pustí do kin. Nůžkám obvykle neujdou scény obsahující nahotu, sex, politicky citlivé záležitosti, ale také krajní násilí. V nedávné minulosti čínští cenzoři vystříhali například z bondovky Skyfall všechny scény, které se týkají Číny nebo se v ní odehrávají. Film Atlas mraků cenzura zkrátila o 40 minut, když z něj nechala odstranit milostné scény.

Čína je pro americký filmový průmysl největším zahraničním trhem. Podle březnových statistik se stala druhým největším filmovým odbytištěm a zisky z prodeje vstupenek loni dosáhly asi 2,7 miliardy dolarů (zhruba 53 miliard Kč). Hollywoodská studia proto prý stále častěji s čínskými cenzory spolupracují. Filmy s nimi v některých případech probírají už v přípravné fázi, protože nechtějí ohrozit potenciální miliardové zisky ze stále důležitějšího čínského trhu. (čtk)

Slavné představení vlámského tanečního souboru Ultima Vez What the Body does not remember (Co si tělo nepamatuje) se na konci května vrátí do Divadla Archa. Oceňovanou inscenaci z roku 1987 tam čeští diváci mohli vidět před 16 lety. V nové verzi choreografie, která změnila představu o možnostech soudobého tance, účinkuje i český tanečník Pavel Mašek. Ultima Vez bude v Praze hostovat 28. a 29. května, uvedla Pavlína Svatoňová z Archy.

Inscenace pojednávající o instinktivních reakcích lidského těla získala v roce 1988 prestižní cenu Bessie Award a zapsala se do dějin soudobého tance. Se strhujícím debutem choreografa Wima Vandekeybuse a skupiny Ultima Vez přišel na scénu tanec nekompromisní, riskující a vzrušující, při kterém se divákům tají dech z toho, jak daleko lze s pohybem a pohybovými možnostmi lidského těla zajít.

Wim Vandekeybus, který 30. června oslaví padesátiny, založil soubor Ultima Vez v roce 1986. Vandekeybusova tvorba je charakteristická radikálním pohybovým divadlem plným konfrontací, výbušnosti, emocí a energie, jehož hnacím motorem je konflikt, síla, instinkt, "imaginární katastrofa" a rozpor mezi přitažlivostí a odtažitostí. Ve všech jeho představeních se prolínají tanec, hudba, divadlo, filmové projekce, hudba a světlo v jeden celek. Pro Ultimu Vez skládali například David Byrne, Marc Ribot, Charo Calvo, Eavesdropper nebo David Eugene Edwards ze 16 Horse Power či skupina Woven Hand.

Soubor Ultima Vez se českým divákům poprvé představil v Divadle Archa v roce 1995 projektem Mountains Made of Barking. Od té doby mají diváci možnost sledovat tvorbu jednoho z nejvýznamnějších světových choreografů pravidelně. (čtk)

Plzeňští radní jmenují dočasného ředitele Divadla J. K. Tyla. Od 1. srpna se jím stane dvaašedesátiletý divadelník a pedagog Ilja Racek, jehož počátkem dubna doporučila umělecká rada divadla. Dosavadní šéf Jan Burian bude od srpna šéfovat Národnímu divadlu v Praze. Pověřený šéf by měl vést pětisouborové divadlo do září 2014, než se ho ujme nový ředitel vzešlý z řádného výběrového řízení. Řekla to náměstkyně primátora Eva Herinková.

"Jsem připravená respektovat návrh umělecké rady, ale připravuji návrh výběrového řízení na trvalého ředitele," uvedla. Podle ní už je nejvyšší čas "někoho na určitý čas pověřit". Na jak dlouho přesně, nespecifikovala. Podle informací ČTK to bude do nástupu nového ředitele, což nemusí být do termínu otevření budovaného nového divadla za více než 800 milionů korun, které má má být otevřené v září 2014.

Racek podle náměstkyně nastoupí od 1. srpna, bude ho jmenovat rada. "Jmenování Ilji Racka je nejrychlejší a nejpraktičtější cesta, protože příští rok je nutné soustředit se na přestěhování divadla (Komorního divadla do nové budovy) a dále je třeba vytvořit prostor pro řádné výběrové řízení," uvedl Burian. Nový ředitel na pět let by měl mít čas nejméně půl roku na přípravu. "V ČR je takových lidí málo, protože v Národním divadle v Brně hledají ředitele už rok," dodal. Problémy s výběrem má i Jihočeské divadlo.

"Výhodou Racka je, že zná vícesouborové divadlo podobné Plzni a je schopen nastoupit co nejdříve, abychom zajistili bezproblémový přechod do roku 2015, kdy bude Plzeň evropským městem kultury," uvedla Vlasta Formánková z umělecké rady divadla.

Burian má smlouvu do konce července. "Jsme domluveni, že zůstane u výstavby nového divadla alespoň formou konzultací, takže bude mít ještě smlouvu na částečný úvazek," uvedla Herinková.

Racek, vystudovaný režisér na DAMU, působil jako šéf televizního studia v Ostravě, v letech 1998 až 1998 byl ředitelem Státního divadla Ostrava a v letech 2008 až 2011 náměstkem ministra kultury. (čtk)

Britský dramatik českého původu Tom Stoppard se chystá uzavřít divadelní kariéru. Hra, kterou chce ještě napsat, už podle něj patrně bude poslední. "Možná už napíšu jen jednu hru a nechám toho, protože jsem velmi pomalý," řekl novinářům v pařížské filmové knihovně Forum des Images. "Je mi 75, brzy 76... moje mozkové buňky umírají po bilionech," dodal Stoppard. Na nové divadelní hře už ale podle agentury AFP začal pracovat.

Stoppard krom své, kritikou velmi kladně přijímané, divadelní práce napsal řadu scénářů i pro televizi, rozhlas a film. Společně s Markem Normanem získal Oscara za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare. Mezi jeho poslední práce patří i scénář k nové verzi Anny Kareniny v režii Joa Wrighta s Keirou Knightleyovou v hlavní roli.

Sám prý ale čím dál tím víc zvažuje, zda dál psát pro divadlo, byť ho k tomu pohání vědomí vzdoru vůči vlastní smrtelnosti. "Když mi bylo dvacet, tak pomyšlení na to, že bych někde měl hru, bylo nad moje sny. Nakonec jich mám docela dost, ale nikdy jsem nepřestal mít pocit, že tohle je věc, kterou bych měl dělat a chtěl dělat. Nemyslím si, že bych upadl v nemilost, kdybych přestal a začal číst a možná dělat adaptace, ale ... myslím, že ještě nejsem mrtvý!" dodal.

Sir Tom Stoppard se narodil jako Tomáš Sträussler roku 1937 ve Zlíně do asimilované židovské rodiny lékaře Baťovy nemocnice. Těsně před nacistickou okupací rodina uprchla do Singapuru, po napadení Singapuru Japonskem se Tomáš s matkou a starším bratrem přesunuli do Indie. Roku 1945 se matka provdala za britského důstojníka Kennetha Stopparda a rodina se přestěhovala do Anglie.

Školu opustil Tom Stoppard už v 17 letech a živil se jako novinář. Jako dramatik se etabloval roku 1967 hrou Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Ke své rodné zemi nacházel cestu zpět aktivitami pro Amnesty International v období Charty 77, a také díky sympatiím k dramatice Václava Havla. Aktovku Krhútův Macbeth z roku 1979 věnoval Pavlu Kohoutovi a inspiroval se v ní bytovým divadlem Vlasty Chramostové. Jeho zatím poslední velká hra Rock'n'roll z roku 2006 pojednává o Československu mezi lety 1968-1990. (čtk)

Pohádkou O zvědavém slůněti v podání Loutkového divadla Humpolec dnes v Třešti na Jihlavsku začal první ročník amatérského loutkářského festivalu Kašpárkova rolnička. Během přehlídky se divákům představí čtyři loutkářské soubory z Vysočiny. Přehlídka je zatím jen přátelským setkáním loutkářů, v budoucnu by mohly nejlepší soubory postoupit na celostátní soutěže. Řekla to Michaela Marešová z městského odboru kultury.

"S pohádkou o slůněti určenou dětem od tří let humpolečtí loutkáři loni postoupili až na festival Loutkářská Chrudim," řekla Marešová.

S jednou z nejhranějších českých loutkových her Míček Flíček se v úterý 30. dubna představí loutkářský soubor Kašpárek z Telče. Pohádky O Popelce a O Šípkové Růžence zahrají divákům v pátek 3. května domácí loutkáři z Divadelního souboru Karla Čapka. Festival zakončí v neděli 5. května soubor Rolnička z Humpolce pohádkami Strašidlo Bum-Bác a Pepík loupežníkem. Program najdou zájemci na webových stránkách.

Během festivalu si mohou návštěvníci v kulturním domě prohlédnout výstavu loutek a dokumentů dokládající historii loutkářství v Třešti. Město má mimo jiné i bohatou tradici festivalu amatérských divadelníků. Přehlídka Třešťské divadelní jaro se tam letos konala už po dvaapadesáté. (čtk)