Před sto lety vyvolala skandál, dnes už jde jen o lehce provokativní skladbu. Svěcení jara se tak asi nestane ikonickým dílem, které by mělo každoročně zakončovat festival Pražské jaro jako před lety Beethovenova 9. symfonie s Ódou na radost.

Kromě své modernistické výstřednosti a obecné výzvy k hledání něčeho nového, dosud neslyšeného nenese žádné další jasné mimohudební poselství.

Stravinského baletní partitura s tématem rituálu z doby pohanské Rusi vyvolala před sto lety v Paříži pozdvižení. V současnosti je to už jen provokativně dráždivá hudba, ale přesto doposud překvapivě moderní. Její přesné a intenzivní nedělní provedení Českou filharmonií skvěle završilo osmašedesátý ročník mezinárodní přehlídky, která celkově zůstává ukotvena ve středním proudu.

Pražské jaro až na výjimky působí jako festival příjemně závažný a přiměřeně náročný, tradičně koncipovaný a vcelku konzervativní.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se