Týden v kultuře 22. až 28. července

Mladí zpěváci ze sborového studia Zvoneček-Praha získali na Evropských sborových hrách ve Štýrském Hradci tři zlaté medaile. O dvě z nich se postaral komorní sbor Abbellimento, absolutní vítěz kategorie současné hudby. V Rakousku v tomto týdnu soutěžilo ve 14 kategoriích více než sedm desítek souborů z 35 zemí.

"Takový úspěch nikdo nečekal, i když jsme přípravě dali kromě běžných zkoušek mnoho a mnoho víkendových soustředění. Také konkurence tu byla opravdu na vynikající úrovni," uvedla v tiskové zprávě sbormistryně Jarmila Novenková. V elitní soutěžní kategorii Champions Competition se zlaté medaile udělují sborům, které za své vystoupení obdrží od mezinárodní poroty minimálně 80 bodů ze 100 možných. Dvě stříbrné medaile ve Štýrském Hradci získal další český sbor Spektrum.

Sborové studio Zvoneček-Praha vzniklo v roce 1996 a působí v něm na dvě stovky mladých zpěváků. V Rakousku navázalo na podobný úspěch z loňských světových her ve sborovém zpívání v americkém Cincinnati, kde získalo dvě zlaté medaile v kategoriích folklor a mladé sbory do 21 let. (ČTK)

Ukázky skladeb židovských autorů pro dvě violoncella otevřely v neděli odpoledne v Holešově na Kroměřížsku festival s názvem Týden židovské kultury. Po celý příští týden jej budou doprovázet koncerty, promítání filmů či besedy. Akce se odehrají v Šachově synagoze, kině Svět a v holešovském zámku. Letošní ročník je zasvěcen židovské gastronomii.

Festival kromě koncertu Jiřího a Dominiky Hoškových zahájila také výstava fotografií Jindřicha Buxbauma. Lidé ji najdou v holešovském zámku. "Je to již tradiční festival, letos se koná potřinácté. Festival ukazuje židovství z různých pohledů včetně kultury a letos i z pohledu gastronomie," řekla ČTK za pořadatele Jana Slovenčíková. Podotkla, že je určen pro širokou veřejnost. Během týdne se mohou návštěvníci těšit na besedu s promítáním filmu Písničkář, který nezemřel o Karlu Hašlerovi, ve kterém se představil i tel Arnošt Lustig. Spisovateli se bude věnovat také film jeho dcery Evy Lustigové nazvaný Tvoje slza, můj déšť.

Chybět nebude kromě koncertů ani řada besed týkajících se židovství. Točit se budou především kolem kuchyně. Bude například na téma košer, židovská gastronomie či kašrut, což je soubor zásad židovské kuchyně. Do židovské kuchyně budou moci nahlédnout návštěvníci i prostřednictvím přednášky s názvem Boží hody aneb jak jedli Židé v Čechách a na Moravě, kterou povede Jiří Richter. Lidé budou moci také speciality židovské kuchyně ochutnat. Připraveny pro ně budou v restauraci Starý pivovar, kde kuchaři nastudovali i staré židovské recepty. (ČTK)

Na Václavském náměstí v Praze dnes odstartuje šestý ročník filmového turné s názvem Kinobus. Během letních večerů se uskuteční ve 12 lokalitách Prahy celkem 42 filmových projekcí z tuzemské produkce. Akce končí 1. září. Kinobus vždy stráví na jednom místě tři až čtyři večery. Vstup je tradičně zdarma, diváci však mohou přispět na konto sbírky Pomozte dětem.

Hned první večer promítání v centru metropole představí Kinobus úspěšnou komedii Líbáš jako ďábel. "Kvůli povodním byl letošní ročník oblíbeného Kinobusu, bohužel, přesunut až na červenec. I přes to, že Kinobus během léta navštíví méně lokalit, jsme rádi, že vyjede a srdečně zveme všechny diváky na promítání zajímavých českých filmů," uvedl Milan Křístek, generální ředitel Dopravních podniků Praha. Diváci se mohou těšit na nejúspěšnější tuzemské komedie, které budou tvořit většinu programu Kinobusu 2013 - Okresní přebor, Svatá čtveřice, Tady hlídám já, Probudím se včera. Na své si přijdou i milovníci dramatu s filmy Nevinnost a Bestiář.

Děti si pak užijí animovaný povídkový film Autopohádky. Kinobus představí také dokument Šmejdi, který pomocí skryté kamery odhaluje manipulace a nekalé praktiky prodejců na předváděcích akcích pro seniory. Kinobus nabízí 200 míst k sezení, bezplatnou půjčovnu dek a možnost zakoupení občerstvení. Letošní pouť Kinobusu bude zakončena v neděli 1. září na Petříně. Promítání začíná vždy po setmění, od 20:30 až od 21:00 hodin. Více informací se nachází na www.dpp.cz/kinobus. (ČTK)

V pražské MeetFactory dnes večer vystoupí kubánská punková kapela Porno para Ricardo. Ve své vlasti patří kvůli kritice Castrova režimu k zakázaným umělcům. Frontman kapely v Praze hrál už před dvěma lety, když zbylým třem členům tehdy kubánské úřady nepovolily vycestovat na festival United Islands. Letos v létě tedy dorazila skupina do Evropy v kompletní sestavě poprvé.

V neděli odpoledne vystoupili na festivalu Colours of Ostrava, v Praze dnes zahrají společně s litevsko-českou kapelou Alaverdi, koncert začíná ve 20:30. Večer navazuje na kampaň Proti ztrátě paměti organizovaný Člověkem v tísni. Měla upozornit na sílící tendence české společnosti vnímat stále smířlivěji vlastní minulost a zapomínat na zločinnou podstatu komunistické ideologie, uvádějí pořadatelé. Vyvrcholila 27. června u příležitosti výročí popravy Milady Horákové.

Dnešní koncert kubánských muzikantů doplní projekce filmů Ztráta paměti a České děti nebo vystoupení bývalého politického vězně Františka Čuňase Stárka. Kapela Porno para Ricardo vznikla v roce 1998 a jsou považováni za jeden z nejviditelnějších příkladů nesouhlasu mladé ostrovní generace s Castrovým režimem. Texty jejich písní jsou velmi kritické k současné kubánské společnosti a politice. Její frontman byl v minulých deseti letech dvakrát zatčen, poprvé byl dva roky ve vězení, podruhé jen díky tlaku zahraničních médií vyvázl s pokutou. Kapela provozuje malé nahrávací studio pro další hudebníky, kteří nemohou na Kubě vystupovat. (ČTK)

Královéhradecké Klicperovo divadlo v divadelní sezoně 2013/2014 uvede celkem sedm premiér. První z nich bude nastudování slavné hry Tennesseeho Williamse z roku 1957 Sestup Orfeův v režii Martina Glasera, informovalo na webu divadlo. Divadlo připravuje také uvedení české premiéry britské komedie Arthura Wing Pinera z roku 1885 Soudce v nesnázích v režii Šimona Dominika.

Další premiérou bude uvedení činoherní podoby jednoho z nejznámějších světových baletů v originální adaptaci a režii tandemu SKUTR, tedy Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. Ve svém Studiu Beseda uvede Klicperovo divadlo hru Eugena O´Neilla Cesta dlouhým dnem do noci v režii Davida Šiktance. Další premiérou bude klasická komedie Carlo Goldoniho Impresário ze Smyrny, která se odehrává v divadelním prostředí italské opery. Režie hradeckého nastudování se ujme Jiří Nekvasil.

Klicperovo divadlo v nové sezoně uvede i hru Williama Shakespeara Romea a Julie v úpravě a režii Davida Drábka. Dráběk s hradeckým souborem nastuduje také premiéru hry Velká mořská víla. Více informací o jednotlivých premiérách i možnostech předplatného je možné získat na www.klicperovodivadlo.cz. (ČTK)

Moravská galerie v Brně získala do svých sbírek vzácný porcelánový servis Merkur, navržený architektem a designérem Josefem Hoffmannem. Darovala jej rodačka z Třebíče, která po roce 1968 emigrovala do Velké Británie. Snídaňový servis byl prakticky jedinou památkou, kterou si vzala s sebou z domova. Galerie si daru váží nejen kvůli jeho umělecké hodnotě, ale také díky příběhu, který se s ním pojí, řekla dnes ČTK odbornice na Hoffmannovo dílo Martina Lehmannová. Hoffmann se narodil v Brtnici u Jihlavy, studoval v Brně a proslavil se ve Vídni jako zakladatel uměleckořemeslných dílen Wiener Werkstätte.

Moravská galerie spravuje designérův rodný dům, v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu pak vyčlenila Hoffmanovi samostatný kabinet ve stále expozici užitého umění. Darovaný servis proto kurátoři rozdělili - menší část je v Brtnici, větší v Brně. Podobné sady porcelánu se na aukcích obvykle prodávají s vyvolávací cenou 3000 až 5000 tisíc eur (116.000 až 193.000 korun). Často ani nelze zjistit, kdo sadu prodává a odkud ji získal. Osud darovaného servisu však lze sledovat až do 20. let minulého století. Hoffmann původní servis Merkur navrhl v letech 1910 až 1911, postupně pak vytvářel varianty s různými výtvarnými motivy. Porcelán vyráběla firma Pfeiffer&Löwenstein v Ostrově u Karlových Varů, poté se čistě bílé kusy dekorovaly ve Vídni.

"Snídaňový servis, který nyní Moravská galerie získala a který mohou návštěvníci vidět ve stálé expozici, je zdobený dekorem se zvonky, provedeným technikou černých obtisků a stříkáním," popsala Lehmannová. Ve 20. letech Hoffmann sadu daroval Janu Vaňkovi, jednomu z nejvýznamnějších nábytkářů první poloviny 20. století. Zřejmě spolu tehdy spolupracovali, případně chtěli spolupracovat ve firmě Spojené UP závody. Vaněk později servis věnoval své neteři - Ivaně Wilson, která jej odvezla do Velké Británie. Nyní se díky jejímu rozhodnutí vrátil zpět do Česka. (ČTK)

Pořadatelé zlínského filmového festivalu pro děti a mládež pro příští ročníky mírně posunuli tradiční termín festivalu. Mezinárodní akce se vždy koná na přelomu května a června. Zatímco dosud bylo hlavní dění soustředěno od pondělí do pátku, nově to bude i o víkendu, sdělil dnes ČTK mluvčí festivalu Martin Pášma. Festival se bude příští rok konat již 54. rokem, uskuteční se od pátku 30. května do středy 4. června. "

Jednoznačně je to vstřícný krok vůči rodinám, které mohly doposud pospolu užívat festivalu jen v odpoledních či spíše podvečerních hodinách. Právě jim chceme darovat dva bohaté festivalové víkendové dny. Rovněž se domníváme, že o víkendu přiláká festival daleko více návštěvníků z jiných krajů či dokonce ze zahraničí," uvedl jednatel pořádající společnosti FILMFEST Stanislav Zacha. Festival se bude v roce 2014 věnovat polské kinematografii, letošní ročník patřil dánskému filmu.

Festival letos navštívilo asi 95.000 lidí. Nabídl ve 354 projekcích 299 filmů z 53 zemí, z toho šest jich bylo uvedeno ve světové premiéře, 25 v mezinárodní premiéře. Celkem 160 filmů bylo v České republice uvedeno poprvé. Na festival se akreditovalo 1820 hostů z celého světa. (ČTK)

Kultovní britská kapela Depeche Mode dnes vystoupí na stadionu v pražském Edenu. Před věrnými českými fanoušky bude hrát už poněkolikáté, vůbec poprvé se v tuzemsku představila už v roce 1988. "Depešáci" se v Praze představí v rámci turné The Delta Machine Tour.

Do české metropole se legendární představitelé elektronické hudby vracejí po dvou letech. Tentokrát uvedou písně z nového alba, které předznamenal singl Heaven. Nezapomenou ale ani na některé ze svých četných osvědčených hitů. Kdo nestihne dnešní koncert, může si počkat na příští rok. Dave Gahan, Martin Gore a Andy Fletcher už oznámili, že v Praze zahrají ještě 10. února.

Slavná skupina vznikla počátkem 80. let. Od roku 1980 až do dneška zůstali členy kapely Andy Fletcher, Dave Gahan a Martin Gore. U začátků skupiny byl krátce i Vince Clarke, který později založil duo Erasure, a několik let hrál v kapele na klávesy a bubny Alan Wilder. (čtk)

Ministr kultury Jiří Balvín se 2. srpna sejde s designovaným ředitelem Národní galerie v Praze Jiřím Fajtem. Počátkem července ho ministryně kultury v demisi Alena Hanáková jmenovala s tím, že by se měl ředitelem stát 1. září. Balvín označil tento krok ministryně těsně před jejím odchodem z úřadu za nevhodný.

Chce se setkat nejen s Fajtem, ale i s některými odborníky, kteří se k situaci kolem výběru ředitele NG veřejně vyjadřovali. "Pozdější termín je dán mojí delší nepřítomností v Čechách," řekl Fajt, proč je schůzka až nyní. Je připraven přesvědčit ministra o své koncepci. Odborníci s ohledem na politickou situaci rozhodnutí ministryně kritizovali, nezpochybňovali však Fajtovy kvality.

Fajt již dříve uvedl, že vnímá své jmenování jako odborné a nepolitické. Při jmenování byly podle něj zváženy jeho odborné kvality a kompetence. Zatímco při současném hledání šéfa jedné z nejvýznamnějších tuzemských kulturních institucí se ministerstvo kultury rozhodlo neupořádat otevřené výběrové řízení, při minulém takovém konkurzu Fajta doporučila jako nejlepšího kandidáta mezinárodní výběrová komise. Bývalý ministr Jiří Besser ale tehdy vypsal konkurz nový a z něj vzešel v roce 2011 ekonom Vladimír Rössel. Letos v dubnu ho Hanáková odvolala. (čtk)

Výstavu britského karikaturisty a ilustrátora Geralda Scarfa připravilo pražské Muzeum Kampa. Jmenuje se Pink Floyd v Praze, protože Scarf pro slavnou kapelu pracoval a výtvarně se podílel především na jejím projektu The Wall z konce 70. let. Známým se stal také díky své tvorbě pro Sunday Times a za ilustrace pro The New Yorker. Sedmasedmdesátiletý autor přijel osobně svou práci do Prahy představit.

Premiéra výstavy byla loni v česko-krumlovském Egon Schiele Art Centru, v Praze se z ní představuje přes padesát kreseb a akvarelů, které přibližují Scarfeho politické a společenské komentáře a karikatury britské a světové politiky. "Myslím, že je velmi důležité, abychom kritizovali mocné, abychom dokázali politiky karikovat. Ti, kteří hýbají našimi životy, tahají za ty nitky, si zaslouží, aby se na ně nahlíželo kritickým okem," řekl dnes novinářům Scarfe. Připomněl, že je rád, že žije v Británie, kde se podle něj v médiích v tomto směru může objevit téměř všechno. Uvedl, že většina politiků v Británii akceptuje, když se na karikatuře objeví. "Dokonce si myslím, že jim to pomůže v kariéře," doplnil výtvarník a dodal, že fyzicky politikem napaden nebyl nikdy, verbálně však ano.

Gerald Scarfe začal pracovat na počátku 60. let jako satirický kreslíř komiksů pro časopisy Punch Magazine a Private Eye Magazine. Pro noviny Daily Mail pracoval jako válečný zpravodaj ve Vietnamu a Indii, připravoval reportáže o situaci v rozděleném Berlíně či amerických prezidentských volbách v roce 1964. Proslavil se spoluprací s London Sunday Times, kde od roku 1967 dlouhodobě působil jako politický karikaturista.

Spolupráce s Pink Floyd začala sérií animovaných sekvencí pro jejich turné In The Flesh, včetně animované verze skladby Welcome to the Machine. Vytvořil také ilustrace pro album The Wall, a v roce 1982 spolupracoval na filmu Pink Floyd: The Wall. Jsou v něm i jeho animace, například sekvence bombardování Anglie německým letectvem, zasazená do skladby Goodbye Blue Sky, k soudu v písni The Trial či ke kritice konzumu v písni What Shall We Do Now. Podílel se také na koncertním zpracování The Wall, kde se jeho animace promítaly. V práci pro Rogera Waterse pokračoval i poté, co odešel z Pink Floyd, vytvořil grafiku a animace k jeho sólovému albu The Pros and Cons of Hitch Hiking (1984) a jeho turné.

Scarfe také navrhoval divadelní scény a kostýmy. Pracoval třeba pro režiséra Petera Halla na jeho verzi Mozartovy Kouzelné flétny, která se hrála v Los Angeles, San Franciscu a Seattlu a získala ocenění kritiků.

Jeho filmová tvorba zahrnuje především návrhy a režii animací pro The Wall. Napsal, režíroval a podílel se na mnoha filmových scénářích a dokumentech pro BBC a Channel 4. Vytvořil také titulní animaci pro slavný britský komediální seriál Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére. O své práci vydal mnoho knih, jeho nejnovější publikací je The Making of Pink Floyd's The Wall.

V roce 2008 byl Geraldu Scarfovi udělen Řád britského impéria. Malby a kresby Geralda Scarfa jsou zastoupeny ve významných britských muzeích. (čtk)

Pokračování americké rodinné komedie Já padouch 2 je i třetí týden po premiéře v čele tabulky nejnavštěvovanějších snímků tuzemských kin. Podle informací Unie filmových distributorů tento animovaný snímek již celkem zhlédlo přes 141 tisíc diváků, kteří v pokladnách nechali téměř 20 milionů korun.

Na druhé místo postoupila česká komedie Alice Nellis Revival, která popisuje okolnosti návratu hudební skupiny Smoke na tuzemskou rockovou scénu. Film už vidělo přes 68.000 diváků.

Třetí skončila novinka Pacific Rim - Útok na Zemi, akční podívaná, v níž se hluboko v Pacifiku objevila dimenzionální trhlina, ze které vylézají mimozemské příšery. 3D velkofilm režiséra Guillerma del Tora vidělo zatím v Česku více než 44 tisíc diváků, na tržbách snímek zatím získal sedm milionů korun.

Na čtvrtém místě vstupuje do žebříčku americká krimikomedie s prvky fantasy o tom, že mrtví policajti nemusí nutně skončit v nebi nebo v pekle, R.I.P.D. - URNA: Útvar rozhodně neživých agentů, kterou o víkendu zhlédlo 7707 návštěvníků kin. Další animovaný film - Univerzita pro příšerky - skončil pátý. Během pěti týdnů v kinech nasbíral přes 165.000 diváků.

Z tuzemských filmů jsou ještě v první dvacítce na 19. místě Troškovy Babovřesky, které již vidělo přes 621 tisíc diváků. (čtk)

Slavnostní zahájení 31. ročníku hudebního festivalu Prázdniny v Telči se v pátek poprvé v historii uskuteční na náměstí Zachariáše z Hradce. Odehraje se v duchu takzvaného balfolku - pouliční veselice spojující tradiční tance se současnou živou folkovou hudbou. Zahájení se poté přesune na zámecké nádvoří, kde jako první hvězda festivalu vystoupí písničkářka Radůza. Dnes to řekl mluvčí festivalu Vojtěch Kolář.

"Budou se tančit jednoduché tance, jako jsou francouzské mazurky, české polky, scottishe, bránly a valčíky," řekl Kolář. Balfolk podle něj není jenom představení, ale oživení tradice lidových tancovaček, do kterých se zapojují všichni přítomní. "Obliba této novodobé tradice v posledních letech neustále roste, protože spojuje staré s novým a poskytuje přímý kontakt s živou hudbou, který je v současné hudbě málokdy vídaný," podotkl.

Před Radůzou vystoupí na zámeckém nádvoří písničkář Justin Lavash. Zahajovací den zakončí skupina Madera s kytaristou a zpěvákem Ivanem Guttierezem, známým ze spolupráce se Zuzanou Navarovou.

Během 17 festivalových dnů vystoupí více než stovka kapel. Největším letošním diváckým tahákem je vynikající australský kytarista Tommy Emmanuel. Návštěvníci se mohou těšit i na další zahraniční hosty. S irským triem Sliotar zahraje londýnský písničkář s irskými kořeny J. Eoin. S českou Asonancí vystoupí dánská kapela Tradish, přijede nizozemský orchestr Kladderadatsch. V závěru festivalu vystoupí se skupinou Druhá tráva americký hráč na foukací harmoniku Charlie McCoy.

Lidé uslyší slovenskou zpěvačku Szidi Tobias, Mňágu & Žďorp, Ivana Mládka, Hradišťan, Zrní, Michala Prokopa a Framus 5, Vladimíra Mišíka a mnoho dalších kapel a muzikantů. Kompletní program festivalu najdou zájemci na webových stránkách. (čtk)

Letošní Kovářské fórum na středověkém hradě Helfštýně na Přerovsku bude v režii umělců z Izraele. K výhním se postaví na nádvoří hradu dva bratři, kteří se na Helfštýně prezentovali už v minulosti. V plánu mají podle kastelána hradu vykovat více než dvoumetrovou plastiku ptáka. Dílo poté natrvalo ozdobí areál památky. Při práci je budou moci od poloviny srpna po celý týden sledovat i návštěvníci hradu. Kovářské fórum je předzvěstí nadcházejícího setkání kovářů s celého světa s názvem Hefaiston.

"Na Kovářské fórum se snažíme vybrat jednotlivce nebo skupiny autorů, kteří pravidelně jezdí na Hefaiston nebo získávají ocenění, což je záruka jejich vysoké umělecké kvality. Tito bratři, kteří pocházejí z Palestiny a žijí v Izraeli, k nám jezdí už dlouhou řádku let a odvážejí si za svá díla pravidelně ocenění," řekl dnes kastelán Jan Lauro.

Pro mistry z Izraele bude na třetím nádvoří připravena historická kovárna. Vystačit si tak budou muset se základním vybavením. "Přizpůsobuje se tomu i samotná příprava. Vytvářejí to, co se dá na hradě realizovat, a přizpůsobit se musejí zdejším hradním podmínkám," podotkl kastelán. Slavnostní odhalení díla se uskuteční při zahájení mezinárodního setkání kovářů Hefaiston.

Loni se na Kovářské fórum sjeli čtyři umělečtí kováři z amerického státu Pensylvánie. Kováři během fóra vyrobili na hradě velké sluneční hodiny. V uplynulých 24 letech na této akci kovali například Němci, Francouzi nebo Italové. Jejich díla si mohou lidé prohlížet v hradních exteriérech.

Na hradě jsou již v plném proudu také přípravy na Hefaiston, na nějž o posledním srpnovém víkendu zavítají kováři z USA, Austrálie a celé Evropy. Přihlášeno je již na 250 kovářů, vystavit chtějí v prostorách hradu na dvě stovky svých děl. Podle kastelána se však tento počet ještě zvýší. Lidé budou moci mistry černého řemesla vidět i přímo při práci - připraveno bude na deset kovářských výhní.

Umělečtí kováři se na Helfštýně setkávají od roku 1981, letos to tak bude podvaatřicáté. Z původní myšlenky představit lidem zapomenuté řemeslo se postupně stala světově uznávaná akce kovářů. (čtk)

Nález takzvaného rondeloidu při výzkumu v Plzni-Křimicích, tedy kruhového příkopovitého ohrazení vybudovaného v mladší době kamenné, oznámili dnes archeologové v Plzni. V západních Čechách je teprve čtvrtým svého druhu a lze ho datovat do kultury s vypíchanou keramikou. Odborníci ho zachytili při výzkumu před plánovanou stavbou městského okruhu Domažlická - Křimická. Rondeloid má průměr asi 47 metrů čtverečních, řekla archeoložka Alena Novotná ze Západočeského muzea v Plzni, jež výzkum provádí.

"Zachytili jsme zhruba 100 stupňů pomyslného kruhu. Tyto rondely se vyznačují tím, že mají čtyři vstupy, vždy proti sobě vůči světovým stranám, po 90 stupních. Rondeloid měl zřejmě socio-kultovní význam," uvedla. Obyvatelům tedy nesloužil k obranné funkci, ale pravděpodobně ke shromažďování a provádění kultů.

Podle Novotné je nález rondeloidu zatím nejdůležitějším zjištěním na zkoumané ploše, tedy v lokalitě s jedním z největších zkoumaných neolitických sídlišť v Čechách. "Výzkumy tam probíhají již od roku 1996. Loni a letos odkrytá plocha je součástí značně rozsáhlého sídelního areálu z mladší doby kamenné, neolitu, situovaného v průmyslové zóně východně od jádra městské části Křimice," uvedla Novotná.

Neolitici představují první tzv. zemědělské obyvatelstvo, které je charakteristické kromě pěstování obilí a chovu domácích zvířat také usedlým způsobem života, výrobou keramiky a textilu a zhotovováním typických kamenných nástrojů.

Při výzkumu byly nalezeny i půdorysy nadzemních kůlových staveb a velké množství zahloubených objektů s artefakty, které příslušely lidu kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Kromě neolitického sídliště byly na ploše zjištěny také stopy osídlení z dalších etap pravěku - mohylové kultury střední doby bronzové, halštatského a pozdně halštatského až časně laténského období. "Do vrcholného středověku až novověku lze datovat liniový objekt, který je snad pozůstatkem zaniklé cesty," uvedla archeoložka. (čtk)

V netradiční pojízdnou galerii se v úterý proměnil tramvajový vůz Dopravního podniku města Olomouce (DPMO). Fotografie v tramvaji, která bude od středy po Olomouci vozit cestující, vystavil sklářský výtvarník Zdeněk Lhotský. V tramvaji by v následujících měsících mělo být postupně instalováno několik dalších výstav fotografií, výtvarného umění i drobných plastik. Pojízdnou Galerii dé připravil kreativní tým ARTnative ve spolupráci s DPMO.

"Tato tramvaj bude jezdit na všech linkách tak, aby si výstavu mohli prohlédnout pokud možno všichni cestující, kteří využívají olomouckou veřejnou dopravu," řekla ČTK mluvčí dopravního podniku Magdaléna Kopřivová. Kurátor Galerie dé Kamil Zajíček vznik netradiční výstavní "síně" zdůvodnil tím, že umění se stále více otevírá a hledá si cestu za diváky, kterou může být právě i tramvaj. Pojízdná galerie bude dodržovat jízdní řád běžné tramvajové linky a nabídne netradiční prostor nejen začínajícím autorům, ale také projektům, které by se do klasických galerií nedostaly. V plánu je například výstava snímků mladých olomouckých fotografů. Vernisáže, autorská čtení či hudební vystoupení budou v tramvaji za jízdy zahájeny vždy mimo dopravní špičku.

Autoři projektu uvažují o tom, že do tramvaje instalují GPS modul, díky kterému si lidé budou moci pomocí chytrých telefonů zjistit aktuální polohu pojízdné galerie. Na první výstavě v pojízdné galerii mohou lidé po několik týdnů zhlédnout snímky Zdeňka Lhotského, který je zakládajícím členem výtvarné skupiny Tvrdohlaví a držitelem Bavorské státní ceny za design. Fotografie jsou umístěny ve speciálních rámečcích. Do budoucna by měly být v tramvaji instalovány také malé vitríny, aby mohly být vystaveny drobné plastiky. (ČTK)

Pražská zoo chystá sérii prázdninových koncertů v areálu zahrady, výtěžek půjde na obnovu zoo po červnové povodni a stavbu nového pavilonu goril. Návštěvníci si mohou přijít poslechnout například skupinu Hradišťan nebo Spirituál Kvintet. ČTK to sdělil mluvčí zoo Michal Šťastný. Zoo zatím na obnovu vybrala 15,4 milionu korun. Poslední červencovou neděli v 15:00 vystoupí na louce u Afrického domu v horní části zahrady folklorní kapela Hradišťan.

Další neděli bude odpolední vystoupení finalistky Česko-Slovenská SuperStar Moniky Bagárové, s níž zazpívá účastník soutěže Hlas Česko-Slovenska Norbert Peticzky. Spirituál Kvintet vystoupí 11. srpna, v sobotu 24. srpna pak romská kapela Gipsy.cz. Cena vstupenky je 100 korun. Všichni umělci vystupují bez nároku na honorář a celá vybraná částka jde na povodňové konto. Vstupenky si mohou zájemci kupovat v informačním centru zoo nebo přímo pak přímo na místě konání.

Povodně zasáhly pražskou zoo začátkem června, ředitel Miroslav Bobek se tehdy vyjádřil, že doufá, že škody nepřesáhnou 100 milionů korun. Poškozen byl hlavně pavilon goril. Vedení proto rozhodlo, že pro gorily, miláčky pražské zoo, postaví nový pavilon v horní části zahrady. Ten by měl stát více než 50 milionů korun. Na obnovu zahrady posílají lidé peníze na povodňové konto, zoo už také uspořádala benefiční koncert v pražské Lucerně. Podporu slíbil i primátor Tomáš Hudeček (TOP 09), pod nějž zoo spadá. Tři miliony věnovala Praha 3. (ČTK)

Na čtvrté místo tuzemské prodejní hitparády proniklo nové album britského popového dua Pet Shop Boys s názvem Electric. Pořadí na prvních třech místech se proti minulému týdnu nezměnilo, uvedla na svém webu česká pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI).

Hitparádu vede písničkář Jaromír Nohavica s kompilací Tenkrát / Nostalgie 90.let, druhé místo patří studiovému albu heavymetalové skupiny Black Sabbath s názvem 13 a třetí zůstává francouzská zpěvačka Isabelle Geffroyová známá pod uměleckým jménem Zaz s deskou Recto Verso. Nohavica má ještě na pátém místě své poslední album Tak mě tu máš. Na šestou příčku ze 14. poskočila kapela Depeche Mode s deskou Delta Machine, skupina v pondělí vystoupila na vyprodaném stadionu v pražském Edenu. Následuje nahrávka Inzerát kapely Kryštof, osmá je skupina Doctor P.P. zpívajícího právníka Petra Pečeného s albem Zdravý doktor.

Na devátém a desátém místě si prohodily pořadí z minulého týdne Pink s deskou Truth About a Daft Punk s albem Random Access Memories. Mezi dvaceti nejprodávanějšími alby z tuzemské produkce ještě skončila dvě alba tuzemského písničkáře Tomáše Kluse Cesta do záhu(d)by a Racek, Oheň Lucie Vondráčkové, kapela Tři sestry a jejich nahrávka Líná hudba holý neštěstí, Divokej Bill s albem 15, nahrávka Vojtěcha Dyka a B-Side Bandu Live at La Fabrika a nahrávka Má vlast v podání České filharmonie s dirigentem Rafaelem Kubelíkem. (ČTK)

Britský komik Sacha Baron Cohen odstoupil od dlouho plánovaného filmu o zesnulém zpěvákovi skupiny Queen Freddiem Mercurym. Informaci potvrdil agentuře AFP jeho manažer, podle nějž za tímto rozhodnutím stály "tvůrčí neshody" s producenty ohledně ladění snímku. Žádné podrobnosti ale nesdělil.

Zatím nepojmenovaný film chystá společnost GK Films společně s firmami hollywoodských velikánů Roberta De Nira a Jane Rosenthalové Tribeca Productions a Queen Films. Baron Cohen, který se nezapomenutelně zapsal do povědomí diváků v rolích kazašského reportéra Borata, homosexuálního rakouského módního moderátora Brüna či londýnského hiphopového "gangsty" Aliho G, potvrdil své spojení s projektem před třemi lety. Scénář snímku o Freddiem Mercurym napsal Peter Morgan, který je podepsaný pod scénáři filmů Duel Frost/Nixon či Královna.

Soustředit se má na roky vedoucí k hvězdnému vystoupení skupiny Queen na koncertu Live Aid v roce 1985. Freddie Mercury zemřel na zápal plic spojený s nemocí AIDS v roce 1991 ve věku 45 let.

Věhlasný britský filmový režisér John Schlesinger, který zemřel 25. července 2003 ve věku 77 let, se nejvíc proslavil snímkem Půlnoční kovboj z roku 1969. Film o přátelství dvou ztroskotanců v podání Dustina Hoffmana a Jona Voighta, jenž ve své době šokoval otevřeným pohledem na homosexualitu (sám režisér byl gay), získal Oscary za nejlepší film, režii i scénář.

Londýnský rodák sloužil za druhé světové války v armádě, filmovou kariéru zahájil jako epizodní herec a režisér dokumentárních snímků. Úspěch dokumentu Terminus z roku 1961 mu otevřel dveře do světa hraného filmu. K jeho nejznámějším titulům patří vedle Půlnočního kovboje i snímky Drahoušek, Mizerná neděle, Den kobylek či Maratonec. Jeho posledním filmem je melodrama Příští správná věc z roku 2000. (ČTK)

Kapela Falco Tribute Band se členy původní skupiny legendárního rakouského zpěváka Falca bude jedním z lákadel 13. ročníku hudebního festivalu Sázavafest. Přehlídka se uskuteční od 1. do 3. srpna v zámeckém parku ve Světlé nad Sázavou. Na čtyřech hlavních scénách vystoupí téměř 140 domácích i zahraničních kapel. Novinářům to dnes řekl ředitel festivalu Pavel Kloupar. "Letos si připomínáme 15 let od úmrtí zpěváka Falca, v podání členů jeho kapely zazní všechny jeho slavné hity," řekl. Dalšími zahraničními taháky by měly být britské skupiny Headliners a Hadouken! Z domácí scény diváci uslyší mimo jiné skupiny Kryštof, Tata Boys, Sto zvířat, ale uvidí například také vystoupení Lukáše Pavláska s pořadem Na stojáka.

Dvě ze scén budou přímo u zámku, na další scéně se odehrají unplugged vystoupení, čtvrtá scéna bude taneční. Park na okraji města za řekou Sázavou má rozlohu 18 hektarů. Starosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek nemá obavy, že by tisíce očekávaných návštěvníků ve městě způsobily problémy. "Během svatováclavské pouti se ve městě vystřídá 30.000 lidí, to teď zdaleka neočekáváme. Nebude to pro nás nic nového, jsme připraveni. Chceme ukázat i jiné věci, než že u nás padly sklárny," řekl Tourek. Pro návštěvníky vznikne v blízkosti zámku stanové městečko. "Krásné přírodní prostředí takřka v centru města je hlavní devizou festivalu," uvedl Marek Slabý z organizačního týmu.

Sázavafest se bude ve Světlé nad Sázavou konat poprvé, organizátoři i radnice mají zájem, aby ve městě zakotvil natrvalo. Hudební festival Sázavafest již popáté změnil místo svého konání. Akce začínala v Týnci nad Sázavou, pokračovala v Sázavě a v Kácově na Kutnohorsku, kde se konal jubilejní 10. ročník. Poslední dva se uskutečnily v prostorách bývalých kasáren v Benešově. Letos tedy přivítá návštěvníky festivalu prostředí zámeckého lesoparku ve Světlé. (ČTK)

Luhačovice na Zlínsku posedmnácté přivítají houslovou Akademii Václava Hudečka. Jím vedených kurzů se letos zúčastní 18 vybraných mladých houslistů včetně dvou cizinců z Paraguaye a Ruska. Představí se na třech absolventských koncertech a na závěrečném galakoncertu, řekla ČTK ředitelka pořádajícího Sdružení Václava Hudečka Miroslava Krumpolcová. Akademie Václava Hudečka je otevřená pro nadané mladé houslisty, studenty konzervatoří, vysokých hudebních škol, ale i základních uměleckých škol. Kurzů se mohou zúčastnit i ti, kteří už mají studium za sebou. Kritériem pro přijetí je schopnost nastudovat a veřejně zahrát na pódiu před obecenstvem skladbu světového koncertního repertoáru. Proto každoročně při této akci na pódiu stojí vedle sebe dětští hudebníci i studenti, kterým už bylo 25 let.

"Letos budou v Luhačovicích v převaze dívky, kterých bude 14. Nejmladší účastnici je 11 a nejstarší 22 let," uvedla Krumpolcová. Za uplynulé ročníky prošlo akademií na 300 houslistů. Řada z nich studuje v zahraničí, jsou koncertními mistry, profesory nebo dokonce září na světových pódiích. "Mezi úspěšné patří například koncertní mistr České filharmonie Josef Špaček nebo host filharmonických orchestrů doma i v zahraničí Jan Mráček, který je druhým rokem asistentem pana Hudečka v Luhačovicích," dodala Krumpolcová. Nejlepší účastníky kurzů čekají hodnotné ceny v čele s mistrovskými houslemi. Předány budou na závěrečném galakoncertu v pátek 9. srpna. Návštěvníci se kromě vystoupení účastníků kurzu mohou těšit i na renomované interprety.

Akademii v pondělí 29. července v kulturním domě Elektra zahájí koncert houslistů Václava Hudečka a Markéty Vokáčové, harfistky Kateřiny Englichové a Janáčkova komorního orchestru Ostrava. Další koncerty se v Luhačovicích uskuteční v lázeňském divadle, v kostele Svaté Rodiny, v hale Vincentka a na kolonádě, jeden je naplánován také mimo lázeňské město do Poutního kostela Narození Panny Marie v části Zlína Štípa. Závěrečný galakoncert se podobně jako zahájení koná v kulturním domě Elektra. Kompletní program letošní Akademie Václava Hudečka je na webu pořadatelů www.akademievhudecka.cz. (ČTK)

Slavné milostné a válečné madrigaly Claudia Monteverdiho ozdobí závěrečné dny Hudebního festivalu Znojmo. Scénický operní projekt dokončuje pro čtvrteční premiéru režisérka Ladislava Košíková s dirigentem Romanem Válkem, orchestrem Czech Ensemble Baroque, pěveckými sólisty zvučných jmen. Premiéru, stejně jako sobotní reprízu a nedělní derniéru, hostí barokní kostel svatého Michala. Letní inscenace ve festivalové produkci patří ke každoročním znojemským specialitám.

Předloňská novodobá premiéra opery Montezuma od Josefa Myslivečka vynesla festivalu dvě širší nominace na Cenu Thálie. Loni vznikla nová taneční inscenace na hudbu Jeana Baptisty Lullyho. Tentokrát padla volba na Monteverdiho, jemuž je zasvěcen celý letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo. Podle Válka byl Monteverdi génius, který přemostil epochu vrcholné renesance a raného baroka. Scénická koláž z jeho madrigalů dostala ve Znojmě název Combattimento - víra, láska, naděje. V Monteverdiho skladbách se podle Válka odráží věčný svár těla a duše, smyslnosti a duchovnosti, světské moci a boží vůle. O pěvecké party se dělí sopranistky Stanislava Mihalcová a Tereza Válková, altistka Markéta Cukrová, kontratenor Martin Ptáček a tenoři Jaroslav Březina s Tomášem Kořínkem.

Ozdobou pěveckého obsazení je koloraturní basista Joel Frederiksen. Scénu a kostýmy pro festivalovou inscenaci navrhl Jaroslav Milfajt. Hudební festival Znojmo začal 11. července, skončí v neděli. V uplynulých dnech zazpívali například britští The King's Singers, zahrál houslista Pavel Šporcl nebo cimbalistka Zuzana Lapčíková. Velkou diváckou návštěvu přivedl do kláštera Louka zpěvák Vojtěch Dyk za doprovodu big bandu. (ČTK)

Skupina Monkey Business dnes v poledne představí nový videoklip k písni Rockin' At The Lobby Bar. Večer pak v rámci koncertu na pražském Vyšehradě pokřtí své poslední album Happiness of Postmodern Age. Třetí videoklip z nové desky bude mít premiéru na YouTube kanále a Facebooku Monkey Business, informoval ČTK Vladan Drvota z vydavatelství Supraphon. Kapela Monkey Business již při březnovém vydání alba uvedla klip na píseň Midlife Punks Dilemma, kde legendy českého punku ukradnou korunovační klenoty. Druhé video na skladbu Up To Speed Now s Karlem Heřmánkem, Ivanem Trojanem a Kristýnou Bokovou bylo zveřejněno v květnu.

V případě klipu Rockin' At The Lobby Bar se režie chopili členové kapely společně s režisérem Giuliem De Blasiem. Píseň překvapivě vizualizují do prostředí druhé světové války. Stejně jako v nahrávce, tak i v klipu se vedle Monkey Business objevují rappeři Vladimír 518, Orion z PSH a Kato z Prago Union. Tým muzikantů v herecké akci doplňuje Marek Taclík. Protože původní termín koncertu zmařily povodně, Monkey Business si tentokrát zvolili raději vrch Vyšehrad. Od 18:00 hodin v prostorách Hospůdky na Hradbách se odehraje narozeninový koncert u příležitosti křtu alba. Chybět nebude předskokan Kristyna Miles i hosté Bára Basiková, Lou Fanánek Hagen a další. Poprvé zazní v koncertním provedení píseň Rockin' At The Lobby Bar s Vladimírem 518, Orionem a Katem.

Nové album Happiness of Postmodern Age (Štěstí postmoderní doby) s mnoha hosty vydala kapela letos v březnu. Kromě americké písničkářky Joan Baezové se jeho natáčení zúčastnili rappeři Vladimir 518, Orion a Kato, člen britské skupiny Freak Power Ashley Slater, zpěvačka Tereza Černochová, Ivan Mládek, Dan Bárta a Vojta Dyk. (ČTK)

Ve Vesci u Liberce dnes slovenským večerem začíná 21. ročník festivalu Benátská noc. Vedle skupin Wild People, The Paranoid a zpěvačky Kataríny Knechtové se představí Miro Žbirka spolu s Moravskou filharmonií Olomouc. Bude to jeho jediný letní open air koncert, na kterém své hity nabídne v aranžích uzpůsobených pro doprovod symfoniků, a zopakuje tak loňský narozeninový koncert před vyprodanou pražskou O2 arénou.

Festival se koná do nedělního večera. V programu se představí Nightwish, James, Sabaton, Miro Žbirka a Moravská filharmonie Olomouc, Sunrise Avenue, David Koller, Pražský výběr, Xindl X, Charlie Straight, Aneta Langerová a desítky dalších interpretů a skupin. Kompletní program včetně orientačních časů vystoupení se nachází na www.benatskanoc.cz. Permanentku na celý program festivalu včetně dnešního koncertu Žbirky a dalších hostů festivalu stojí v síti Ticketportal a Ticket-art 1313 korun.

Festival Benátská noc se loni po 19 letech přestěhoval z Malé Skály do Liberce, kde měl premiéru. Nový areál ve Vesci se podle pořadatelů osvědčil. Koncert Kabátu i přes nepříznivé počasí navštívilo na 24.000 diváků. (ČTK)

Americký filmový režisér Stanley Kubrick, který se narodil 26. července 1928, patřil k precizním tvůrcům s velkým smyslem pro detail, nevšední představivostí a brilantním vizuálním stylem. Většina z jeho 13 celovečerních snímků se natrvalo zapsala do dějin světové kinematografie, téměř ke všem si psal také scénáře a navíc je i produkoval.

Z řady nominací na Oscara získal jedinou sošku, v roce 1968 za vizuální efekty k filmu 2001: Vesmírná odysea. Newyorský rodák zahájil svou uměleckou kariéru jako fotograf, za kamerou si získal renomé dramatem z první světové války Stezky slávy z roku 1957. Následovaly dnes již klasické filmy Spartakus, Lolita, Doktor Divnoláska, 2001: Vesmírná odysea nebo Mechanický pomeranč.

Třikrát ženatý otec dvou dcer, jenž od 60. let žil ve Velké Británii, zemřel v březnu 1999 ve věku 70 let krátce po dokončení svého posledního snímku Spalující touha. (ČTK)

Jako dialog s umělcem o možnostech klasické malby, jeho inspiracích a námětech pojala Moravská galerie v Brně výstavu výtvarníka Daniela Balabána. Ostravský malíř a vedoucí jednoho z ateliérů tamní fakulty umění je držitelem Ceny Michala Ranného za rok 2012. S oceněním se tradičně pojí monografická výstava. Lidé ji od pátku najdou v Pražákově paláci. Kurátorka Yvona Ferencová vybírala z veškeré Balabánovy tvorby v uplynulém čtvrtstoletí, výstavu však nesestavila chronologicky.

Obrazy jsou v jednotlivých síních rozděleny spíše tematicky a na základě vnitřních souvislostí. Na stěnách si návštěvníci přečtou také Balabánovy aforismy a další texty osvětlující názory na tvorbu nebo okolnosti vzniku jednotlivých obrazů. Balabán podle svých slov pracuje s paradoxy a kontrasty, inspiraci čerpá z vlastních zážitků, emocí a dojmů z četby, třeba filozofické a teologické. Podle kurátorky se malíř často vrací k tématům náboženských kultů, koloběhu zrození a smrti a existenciálního hledání ukotvení člověka v kosmu. "Glosy založené často na paradoxu v sobě nesou napětí, neklid, podprahově přitahují pozornost diváka. Nezbytnou příměsí nadsázky autor vybalancovává vážnost sdělení, cíleně prověřuje hranice možností klasického média malby," uvedla Ferencová.  ¨

Cena Michala Ranného nese jméno předčasně zemřelého malíře, představitele české lyrické abstrakce. Jednou za dva roky ji uděluje Moravská galerie významné osobnosti, která je po formální i obsahové stránce obohacením české vizuální kultury a jejíž dílo a myšlení výrazně ovlivňuje nastupující generaci umělců. Oceněným výtvarníkům galerie vždy uspořádá výstavu v přízemí Pražákova paláce a vydá katalog. Prvním laureátem Ceny Michala Ranného byl Dalibor Chatrný, následovali Miroslav Šnajdr starší, Stanislav Kolíbal, Vladimír Skrepl a Milena Dopitová. (ČTK)

Dnes večer v Německu začíná Bayreuthský festival věnovaný dílům německého skladatele Richarda Wagnera, od jehož narození letos uplynulo 200 let. Festival, na kterém zazpívá například anglická sopranistka Catherine Fosterová, potrvá do 28. srpna.

Wagner (22. května 1813 - 13. února 1883) byl výrazný představitel hudebního romantismu. Mezi jeho nejznámější díla patří opery Bludný Holanďan, Lohengrin, Tristan a Isolda, Mistři pěvci norimberští, Rienzi, Parsifal a operní tetralogie Prsten Nibelungův. Mnoho let žil Wagner mimo Německo - především v Lotyšsku, Francii, Švýcarsku, Rakousku a Itálii. Několikrát navštívil i Čechy - především Prahu, kde uvedl některá svá díla. Měsíc strávil v Teplicích a výlet na hrad Střekov jej inspiroval k napsání opery Tannhäuser.

V Bayreuthu nechal Wagner pro své opery postavit v roce 1873 divadlo s výbornou akustikou a založil zde tradici bayreuthských hudebních slavností (Bayreuther Festspiele), které si svoji světovou proslulost udržují dodnes. (ČTK)

Letošní 46. koncertní sezonu ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku zahájí Janáčkova filharmonie Ostrava. Toto hudební těleso uvedlo sezonu i loni, setkalo se s velkým zájmem posluchačů, sdělila ČTK mluvčí valašskomeziříčské radnice Renata Votrubová. Koncert se uskuteční 15. září v amfiteátru v parku zámku Kinských.

Ostravští filharmonici se představí s programem nazvaným Movie Night 2 (Filmová noc 2). Zahrají hudbu ze známých českých i zahraničních filmů, například skladby z Vinnetoua, Hvězdných válek, Fantomase, Harryho Pottera, Titanicu či Pirátů z Karibiku. Orchestr bude řídit Petr Šumník, který také jednotlivé skladby uvede.

Kulturní zařízení Valašského Meziříčí, které je příspěvkovou organizací města, uvede v nadcházející sezoně například koncert Brněnského instrumentálního tria, Petrof piano trio, Kvarteto Apollon, sexteto lesních rohů Corni Delicati, připraven je například také varhanní koncert. Úvodní koncert sezony bude součástí Dnů města Valašské Meziříčí. Předprodej na něj bude zahájen 12. srpna. (ČTK)

Zhruba 1300 lidí si dnes prohlédlo zrekonstruované prostory historických městských lázní v Liberci, řekla mluvčí radnice Zuzana Minstrová. Přestavba lázní na galerijní objekt trvala 20 měsíců a stála 360 milionů korun, město pustilo veřejnost do lázní dnes poprvé.

Městské lázně patří k nejcennějším libereckým památkám. Byly postaveny v letech 1900 až 1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga. Stavbaři se při rekonstrukci ve spolupráci s architekty a památkáři snažili zachovat co nejvíce původních prvků. Pod nevzhlednými kachličkami objevili původní sloupy i kamenné obklady, doplněno a zrestaurováno bylo původní kovové zábradlí, vitráže, ale také dveře a některá okna. V některých částech jsou původní secesní keramické dlažby i nápisy připomínající původní využití lázní.

Komentované prohlídky měly dnes začít v 10:00, kvůli velkému zájmu byly skupinky lidí dovnitř vpuštěny dříve. "Nečekala jsme to. Myslela jsem, že tady bude čekat pár lidí," uvedla jedna z návštěvnic, devětatřicetiletá Jana Pavlíčková. Před otevřením ale byla před lázněmi fronta dlouhá několik desítek metrů. Pavlíčkovou stejně jako další přivedla hlavně zvědavost. "Zajímá mě, co z toho udělali, hodně se o tom mluvilo," uvedla.

Ne všichni s přeměnou lázní na galerii souhlasí. "Nejsem přesvědčen, že stěhování bude dobré. Co bude se současnou budovou galerie? Měla krásné umístění," míní třiaosmdesátiletý Erich Riesner, který se v Liberci narodil a do lázní Františka Josefa I. se chodil koupat už jako školák.

Ani město zatím neví, k čemu využije zchátralou novorenesanční budovu galerie, kterou nechal postavit v letech 1871 až 1872 továrník Johann Liebieg. "Do vlastnictví města má přejít až po přestěhování galerie někdy na začátku příštího roku. Pak budeme hledat dotační tituly na rekonstrukci," řekla mluvčí radnice.

Přestavbu lázní, na kterou město získalo evropskou dotaci, provázely od počátku velké problémy. Zejména opoziční Změna pro Liberec poukazovala na to, že zakázka je předražená. Na její popud projekt důkladně prověřovala i Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Liberci hrozilo zkrácení dotace až o 79 milionů, po námitkách magistrátu a výsledku posledního, třetího posudku nakonec městu zkrátí dotaci "jen" o deset milionů korun. (čtk)

V Olomouci dnes začal mezinárodní festival flamenka a španělské kultury Colores Flamencos. Hlavní hvězdou bude fenomenální španělský kytarista Paco de Lucía. Až do neděle bude festival doprovázet tanec, koncerty, workshopy i promítání španělských filmů. Paco de Lucía se svou skupinou se představí v pátek na Horním náměstí, kde již nyní roste tribuna pro 3000 návštěvníků.

"Cílem festivalu bylo od samotného začátku představit žánr flamenco a vše, co k tomu patří. Postupem času se festival soustředí na celou španělskou kulturu v její nejrozmanitějších podobách," řekl dnes ředitel akce Viktor Šebesta. Na přehlídce se společně s organizátory podílejí i samotní Španělé, jedním z hlavních partnerů festivalu je španělská ambasáda. "Na festival jezdí i příznivci flamenka ze Slovenska či Polska. Mezinárodnost přehlídky je tak nejen v účinkujících, ale i v návštěvnících," doplnil Šebesta.

Festival dnes začal výukou tance flamenka a promítáním dokumentárního filmu Děti flamenka. V příštích dnech nabídne festival divákům tradiční flamenkovou fiestu s módní přehlídkou, která se uskuteční v sobotu na Horním náměstí. Tentýž večer se představí v Jazz Tibet Clubu španělská tanečnice a choreografka Virginia Delgado s projektem Con Cierto Flamenco. Na nedělní podvečer je připraven vokální recitál kytaristy a skladatele Petra Víta a sólistky Janáčkovy opery Národního divadla Brno Andrey Priechodské - Široké. V jednom z olomouckých barů v Mlýnské ulici je připravena také Sangria party včetně flamenkové a španělské muziky a originálních nápojů.

Ozdobou festivalu bude letos španělský kytarista a skladatel Paco de Lucía. Pro páteční koncert se mezi Sloupem Nejsvětější Trojice a Arionovou kašnou začalo dnes stavět hlediště s tribunami pro 3000 lidí. Pódium ozdobí šest vzrostlých palem. Koncert budou snímat čtyři kamery, hudební zážitek přenesou na obrazovku velikosti třípatrového domu.

Podle mluvčí radnice Radky Štědré budou stejně jako v loňském roce při koncertu Josého Cury i tuto událost doprovázet značná bezpečnostní opatření a dopravní omezení na Horním náměstí. "Stavba pódia s sebou nese částečnou dopravní uzavírku Horního náměstí až po Arionovu kašnu a omezení pohybu chodců v areálu stavby. V pátek od 14.00 do 22.00 hodin zcela neprodyšně organizátoři uzavřou areál pro koncert a vstoupit do něj bude možné pouze s platnou vstupenkou," upozornila mluvčí magistrátu.

Mezinárodní festival flamenka a španělské kultury Colores flamencos patří mezi nejvýznamnější festivaly tohoto žánru ve střední a východní Evropě. Jeho počátky sahají do roku 2009, kdy se uskutečnil v Olomouci první ročník. (čtk)

Národní galerie v Praze pro velký zájem návštěvníků o dva týdny prodlouží výstavu sochaře Huga Demartiniho (1931 až 2010), která se koná ve Veletržním paláci. Vidělo ji zatím 14.000 lidí, další budou mít možnost až do 11. srpna, sdělila mluvčí NG Eva Kolerusová.

Výstavu uspořádala NG ve spolupráci s Galerií Zdeněk Sklenář. Podle mluvčí se oblibě návštěvníků těší i komentované prohlídky s historiky umění. Další se proto uskuteční ještě v poslední den výstavy, tedy 11. srpna od 15:00.

Výstava zahrnuje díla od roku 1956 do počátku 90. let ze všech nejdůležitějších období jeho umělecké dráhy. Poukazuje na Demartiniho přínos českému sochařství druhé poloviny 20. století, který se zakládá především na jeho odvaze k experimentu. Sleduje pozoruhodný vývoj, jímž umělec prošel, od tradičního figurálního sochařství přes informel ke konstruktivním tendencím 60. let, kdy vytvářel reliéfy a objekty z chromových koulí a experimentoval s náhodnými kompozicemi zasahujícími do akčního umění.

Pozornost věnuje i dalším proměnám v 70. a 80. letech, návratu k prostému sochařskému materiálu v sádrových modelech opuštěných míst a krychlových destruovaných objektech. Monumentální sochařské instalace sádrových objektů představují závěrečnou etapu Demartiniho díla.

Autoři výstavu nazvali ... a měl rád ženy, podle svých slov proto, aby do instalace plné převážně dokonalých geometrických tvarů přinesli trochu hravosti a života. Architektonicky expozici připravil Federico Díaz, který cestu Demartiniho tvorbou pojal jako postup černým lehce zakřiveným tunelem, který lemují sochařova díla. (čtk)

Ve 74 let zemřela francouzská herečka Bernadette Lafontová. S odvoláním na lékařské zdroje to dnes uvedla agentura AFP.

Diváci v Česku a dalších zemích ji mohli ještě v posledních letech vidět například v komediích Super prohnilí či Hašišbába.

Herečka, která hrála ve více než sto filmech, byla po náhlé nevolnosti v pondělí převezena do nemocnice v Nimes, kde na jihu Francie žila, uvedly zdroje bez dalšího upřesnění.

První úspěchy ji přinesly role například ve filmu Clauda Chabrola Hezké holky z roku 1960. Ze spolupráce s Françoisem Truffautem vzešla pro Lafontovou další hlavní role v černé komedii Hezká holka jako já v roce 1972. Slavila úspěchy i na divadelních prknech. (čtk)

Americký rocker Alice Cooper se dnes po pěti letech vrátí do brněnské Kajot arény. Fanouškům opět představí nejen svou hudbu, ale také hororovou pódiovou show. K atributům pětašedesátiletého "kmotra shock rocku" patří třeba falešná šibenice, gilotina, elektrické křeslo nebo živý hroznýš.

Alice Cooper je pseudonym umělce Vincenta Damona Furniera, jenž v umrlčím líčení a kostýmech baví své příznivce už bezmála půl století. Období největší slávy zažil v 70. letech, na výsluní se znovu vrátil na přelomu 80. a 90. let, kdy vydal úspěšné desky Trash a Hey Stoopid.

Poslední Cooperův brněnský koncert se uskutečnil v prosinci 2008. Hudebník tehdy přilákal do sportovní haly až 7000 lidí, jimž zahrál své největší hity i několik tehdy nových skladeb. Nyní je muzikant na evropském turné, z Brna zamíří do Švédska a Německa. (čtk)

Jubilejní desátá Pražská muzejní noc se uskuteční v náhradním termínu 14. září a opět nabídne noční prohlídky muzeí a galerií. Dnes o tom informovala mluvčí Národního muzea Tereza Petáková. Pořadatelé slibují bohatý program, tradiční vstup zdarma i bezplatnou přepravu speciálními autobusovými linkami.

Podrobný program akce bude zveřejněn v polovině srpna na webových stránkách Pražské muzejní noci, uvedla Petáková. Oblíbená kulturní akce byla letos začátkem června odložena kvůli povodním, které postihly hlavní město.

O akci je rok od roku větší zájem, například loni zaznamenali pořadatelé více než 200.000 návštěvnických vstupů a předloni 182.000. K objektům, v nichž bylo loni nejvíce živo, patřilo Letecké muzeum Kbely, České muzeum hudby, Náprstkovo muzeum, Nová budova Národního muzea, Národní technické muzeum, Muzeum hlavního města Prahy, Muzeum Policie ČR a Česká filharmonie.

Zájem příchozích každoročně podněcuje nejen bezplatný vstup, ale i spousta doprovodných programů, kdy ve všech objektech ožijí expozice, výstavy a kulturní pamětihodnosti přednáškami, koncerty, projekcemi a soutěžemi. Pražskou muzejní noc pořádá Národní muzeum ve spolupráci s Dopravním podnikem a s dalšími institucemi. (čtk)

Do Brna se po pěti letech vrátil americký rocker Alice Cooper. Stejně jako před lety zahrál i v pátek známé hity z let sedmdesátých nebo osmdesátých. Součástí koncertu v Kajot Aréně byla i tradiční hororová pódiová show, kterou je Američan v branži pověstný.

Cooper svou show otevřel hitem Hello Hooray, kterou na album Billion Dollar Babies nahrál už v roce 1973. Následovala House Of Fire z alba Trash z konce let osmdesátých nebo další hit No More Mr. Nice Guy.

Na známé skladby publikum ihned reagovalo. Dlouho ale muselo čekat na klasickou hororovou show, kterou Copper na svých koncertech předvádí. Zatímco před pěti lety se jí dočkalo už na počátku, dnešní koncert ji přinesl až v druhé polovině. Nechyběl bičík nad hlavou zpěváka ve skladbě Go To Hell, dýka, kord nebo svěrací kazajka.

Zatímco před pěti lety čekala na zpěváka v Brně pomyslná šibenice, v pátek jej na scéně o hlavu připravila gilotina. Kapela pak bez Coopera přidala skladbu I Love The Dead z alba Billion Dollar Babies z roku 1973.

Cooper se na scénu vrátil a stejně jako na letošním americkém turné nabídl sérii cover verzí, mezi jinými Break On Through To The Other Side od The Doors, Foxy Lady od zesnulého kytaristy Jimi Hendrixe nebo My Generation od britské skupiny The Who. Koncert Cooper uzavřel svými největšími hity I´m Eighteen z roku 1971 nebo skladbou Poison z roku 1989 z úspěšného alba Trash.

Alice Cooper je pseudonym umělce Vincenta Damona Furniera, jenž v umrlčím líčení a kostýmech baví své příznivce už bezmála půl století. Období největší slávy zažil v 70. letech, na výsluní se znovu vrátil na přelomu 80. a 90. let, kdy vydal úspěšné desky Trash a Hey Stoopid. Nyní je muzikant na evropském turné, z Brna zamíří do Švédska a Německa. (čtk)

Pod širým nebem v centru Olomouce vystoupil v pátek večer fenomenální španělský kytarista a skladatel Paco de Lucía. Kulisy mu na Horním náměstí dělaly historický Sloup Nejsvětější Trojice zapsaný na seznam UNESCO a Arionova kašna.

Atmosféru horkého Španělska v pátek kromě španělských rytmů připomínaly i poměrně vysoké teploty. Pětašedesátiletý hudebník, kterému říkají král flamenka, dovezl do města i svou sedmičlennou kapelu. Jeho koncert byl vyvrcholením pátého ročníku festivalu Colores flamencos v Olomouci. Koncert si večer nenechalo ujít na 3 tisíce návštěvníků, další stovky Olomoučanů jej sledovaly za tribunou.

Pětašedesátiletý Paco de Lucía, vlastním jménem Francisco Sánchez Goméz, zahájil vystoupení sám instrumentální skladbou. Na pódiu přišel v bílé košili s černou vestou, od druhé skladby jej doprovodili jeho spoluhráči. Postupně se přidávali s bubínky, zpěvem, foukací harmonikou a rytmickým tleskáním.

Atmosféru na jevišti od čtvrté skladby rozhýbal i jeden z nejvýznamnějších flamenkových tanečníků současnosti, Farruco. Na flamenco se roztančil ve zlatočerných botách s vysokými podpatky a okamžitě vzbudil mezi diváky obrovský aplaus. Pro pořadatele bylo vystoupení španělského kytaristy splněným snem. "Před pěti lety, kdy festival začínal, nás vůbec nenapadlo, že by se nám za tak krátkou dobu podařilo získat takovou hvězdu. To už nejde ani překonat," řekl ředitel festivalu Viktor Šebesta.

O Lucíu pořadatelé usilovali dva roky, za nápadem stál i olomoucký primátor a milovník hudby Martin Novotný. Samotné přípravy koncertu zabraly více než rok. Jen dolaďování detailů smlouvy trvalo téměř dva měsíce. Pořadatelé museli podepsat pojistku na milion eur, která pokryla všechna možná rizika koncertu.

Návštěvníci si mohli užívat i dokonalého technického zázemí. Atmosféru koncertu pod širým nebem snímaly po celou dobu čtyři kamery, které divákům unikátní hudební zážitek přenášely na obrazovku velikosti třípatrového domu.

Kytarista v České republice vystupoval v minulých letech několikrát v Praze. Olomouc se stala jednou ze zastávek jeho koncertní šňůry. Do České republiky přiletěl z pařížského letiště, následující den odlétá do Itálie.

Paco de Lucía natočil mnoho vynikajících desek, mimo jiné s kytaristou Larrym Coryellem nebo pianistou Chickem Coreou. Koncertní spolupráce s kytarovými velikány Johnem McLaughlinem a Al Di Meolou a jejich živá alba patří podle odborníků k vrcholným instrumentálním zážitkům 21. století.

Koncert se v Olomouci odehrál v době, kdy celé Španělsko zasáhla tragická železniční nehoda. Podle organizátorů zasáhlo neštěstí i samotné účinkující, vystoupení to však nakonec neovlivnilo. Z koncertu se však omluvil kvůli státnímu smutku španělský velvyslanec. (čtk)

Kapely Deliou a M3 v pátek na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči odstartovaly 31. ročník festivalu Prázdniny v Telči. Zahájení se neslo v duchu takzvaného balfolku - pouliční veselice spojující tradiční tance se současnou živou folkovou hudbou.

Letos poprvé v historii festivalu se zahájení přeneslo ze zámeckého nádvoří na náměstí. Do francouzských mazurek, českých polek a valčíků a dalších jednoduchých tanců se pod vedením zkušených tanečníků a několika desítek pořadatelů později pustili i diváci.

"Chceme ještě víc otevřít festival směrem k diváků. Uvidíme, jaká bude odezva, ale chtěli bychom podobným způsobem zahajovat Prázdniny v Telči i v budoucnu," řekl mluvčí festivalu Vojtěch Kolář.

Zahájení se poté přesunulo na zámecké nádvoří, kde po písničkáři Justinu Lavashovi vystoupila jako první hvězda festivalu písničkářka Radůza. Během 17 festivalových dnů vystoupí na třech scénách více než stovka kapel, odehraje se řada divadelních představení.

Největším letošním diváckým tahákem je vynikající australský kytarista Tommy Emmanuel, který byl dvakrát nominován na cenu Grammy. Emmanuel v Čechách letos hraje jenom jednou, a to 31. července na nádvoří zámku v Telči.

Návštěvníci se mohou těšit i na další zahraniční hosty. S irským triem Sliotar zahraje londýnský písničkář s irskými kořeny J. Eoin. S českou Asonancí vystoupí dánská kapela Tradish, přijede nizozemský orchestr Kladderadatsch. V závěru festivalu vystoupí se skupinou Druhá tráva americký hráč na foukací harmoniku Charlie McCoy.

Lidé uslyší slovenskou zpěvačku Szidi Tobias, Mňágu & Žďorp, Ivana Mládka, Hradišťan, Zrní, Michala Prokopa a Framus 5, Vladimíra Mišíka a mnoho dalších kapel a muzikantů. (čtk)

Skandinávské kapely Sunrise Avenue a Sabaton ozdobily program 21. ročníku festivalu Benátská noc, který se od čtvrtka koná v areálu ve Vesci u Liberce. Páteční program na dvou otevřených a jedné kryté scéně podle odhadu pořadatelů sledovalo přibližně 10 tisíc lidí. Očekává se, že do Vesce dorazí až 15 tisíc návštěvníků.

I hlavní hvězdy celého festivalu přijedou ze severu Evropy - finští Nightwish vystoupí v sobotu. Skupině Sunrise Avenue, rovněž z Finska, která zde s úspěchem vystoupila i loni, se dostalo velmi vřelého přijetí. Zpěvák Samu Aleksi Haber v úvodu pochválil atmosféru festivalu a pivo. Nadšení diváci se dočkali nejúspěšnějších songů Fairytale Gone Bad nebo Forever Yours, ale i aktuálního celoevropského hitu Hollywood Hills. Zazněly také citace z hitů Queen, Scorpions, Billyho Idola, AC/DC či Backstreet Boys.

Následující švédští Sabaton sice před svým vystoupením nechali zaznít hit Final Countdown od krajanů ze skupiny Europe, ale jejich powermetalová produkce s texty s častými motivy z druhé světové války se od Europe, stejně jako od Sunrise Avenue, značně lišila. I Sabaton se však dočkali nadšených ovací.

Úplný začátek pátečního programu ovšem obstaraly kapely Anopheles a Act of God na dvou otevřených pódiích, k nimž se později přidala třetí, krytá scéna. Festival nabízí rozdílné žánry. Například ve stejnou chvíli hráli na vzdálených pódiích skupina Argema, s novým zpěvákem Jaromírem Hnilicou a starými hity jako třeba Modré pondělí, a česká punkrocková kapela Pipes and Pints s potetovaným americkým zpěvákem Syco Mikem, která nabídla drsnější zábavu.

Repertoár složený zejména z posledního alba Našim klientům nabídla kapela Wohnout. "My jsme skupina, která umí hrát i za velké teploty," reagoval na počasí kytarista Jan Homola. Nového zpěváka Aleše Hubáčka na vedlejším pódiu představila kapela Citron. Se vstřícným přijetím se setkala také dvojice Těžkej Pokondr s jejich světovými popovými hity s humornými českými texty. "My jsme jediná kapela na světě, která přidává, i když to po ní nikdo nechce," rozesmál publikum Roman Ondráček.

V pátečním programu se dále objevily mimo jiné kapely Monkey Business, Alkehol, Harlej, Iné kafe nebo Doga. Festival potrvá do nedělního večera, kdy ho zakončí Pražský výběr a Blue Effect. Kompletní program včetně orientačních časů vystoupení se nachází na www.benatskanoc.cz. Festival Benátská noc se loni po 19 letech přestěhoval z Malé Skály do Liberce, kde měl premiéru. Pořadatelé připravili množství parkovišť, stanové městečko a kyvadlovou dopravu z Vesce do centra Liberce. Chystají se také opatření na avizované tropické počasí, zejména na neděli. (čtk)

Velkoplošnou malbu přímo na náměstí I. P. Pavlova v Praze vytvořil umělec Patrik Hábl. Na 14 dní bude pomalovaná ulice místem Otevřené scény, na níž se uskuteční množství vystoupení, koncertů, workshopů a výstav. Mají do prostoru mezi dvěma částmi magistrály přivést lidi, které zajímá, jak by bylo možné dopravně exponované a chodcům nepřátelské místo změnit.

Centrum pro středoevropskou architekturu CCEA (Centre for Central Europe Architecture), které akci pořádá, se transformací magistrály zabývá od roku 2009. Uzavření prostoru před bývalým hotelem Kriváň a mezi ulicemi Legerova a Sokolská chtějí ukázat, jak by magistrála mohla vypadat - tedy nebýt několikaproudovou silnicí, která patří jen autům jedoucím centrem města vysokou rychlostí, ale širokým městským bulvárem s mnoha funkcemi.

V Otevřené scéně bude každý den až do 10. srpna fungovat půjčovna kol, kavárna či občerstvení. Program startuje vždy v 10:00 a potrvá do 22:00, večery patří hudbě, divadlu nebo promítání filmů, na 19:00 je každý den nahlášen flash mob, tedy krátké setkání lidí na jednom místě, které má vždy určité, více či méně bizarní, téma či motiv.

K dispozici bude zájemcům Kniha velkých změn, do které budou moci zapisovat své připomínky nebo návrhy na to, jak by se mohla pražská magistrála proměnit. Pořadatelé navrhují magistrálu postupně zklidňovat a zapojovat do života města. Podle nich jde o lepší variantu, než byl dřívější nápad politiků a úředníků na zapuštění silnice u Národního muzea pod zem. Krokem ke zklidnění dopravy by bylo třeba dílčí zúžení magistrály o jeden pruh či snížení nejvyšší povolené rychlosti.

Na dálnici, která v porovnání s podobnými městy unikátně vede centrem města, chybí přechody a lidem se v její blízkosti žije obtížně; sídlí u ní přitom třeba i základní či mateřské školy. Za zklidnění magistrály se přimlouvají městské části Praha 2, 4, a 7 a svůj zájem na změnách deklaruje i Kancelář veřejného prostoru, která na Útvaru rozvoje hlavního města Prahy funguje přibližně půl roku z iniciativy dnešního primátora Tomáše Hudečka.

"Veřejný prostor je primární, tedy i dopravní a technická infrastruktura by se mu měla přizpůsobovat. Život ve městě je to, kvůli čemu se architektura a urbanismus dělá," uvedla vedoucí kanceláře, architektka Pavla Melková. (čtk)

Hostem letošního 39. ročníku Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti je i srbský režisér Goran Paskaljević. Diváci v Česku ho znají díky jeho filmu Sud prachu, v němž hledal odpověď na otázku, kdo je vinen rozpoutáním válečných konfliktů, které vypukly na počátku 90. let v bývalé Jugoslávii. V Uherském Hradišti převzal v pátek výroční cenu Asociace českých filmových klubů, na LFŠ uvede celkem šest svých filmů.

Paskaljević bývá díky svému neutrálnímu a srbské pozice nepodporujícímu přístupu ve své domovině kritizován. Nacionalisté mu vyčítají nedostatečnou loajálnost k vlastní zemi a identitě. Na začátku války v Jugoslávii raději kvůli 'ohlasům' na jeho kritiku bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče odešel do rodné země své manželky, do Francie. "V novinách mě označili za zrádce, což bylo strašně nebezpečné pro život. Každý mě mohl jako zrádce na ulici zabít," vzpomínal režisér.

Do Srbska se ale vrátil a natočil zde mimo jiné zmíněný snímek Sud prachu (1998), který je bezprostřední a nevybíravou reflexí války. "Je to velice násilný film. Násilí v něm je ale zvláštní násilí, ne jako v americkém filmu, kde je to balet. Tady mezi sebou bojují rodiny a přátelé," dodal Paskaljević. Film ocenily mimo jiné poroty filmových kritiků na festivalech v Berlíně a Benátkách. Podle Paskaljeviče není téma války v Jugoslávii zdaleka vyčerpáno.

"Musíme se k tomu vracet. Aby ale vznikly opravdové filmy, musíme mít nějaký odstup, nebo nějací režiséři musejí mít fantastickou odvahu," mínil Paskaljević. Podle něj se srbská společnost stále z prožitých událostí 'nevyléčila'. Paskaljević ve filmu Sen zimní noci (2004) přirovnal mentální stav srbského národa k autismu. "Jako režisér musím být tím, kdo bude kritizovat svou stranu, protože je strašně jednoduché ukázat na ty druhé a říct, že oni jsou ti špatní. Ukázat na ty svoje, kteří se krčí a zaujímají autistický přístup 'my tady vůbec nejsme', je podle mě nejdůležitější," doplnil režisér.

Srbskou společnost podle něj i nyní tvoří nacionalisté a tradicionalisté, proevropský zbytek je v menšině. "Vy máte jako národního hrdinu Švejka, my to v literatuře nemáme. Švejk všechno bere s humorem a přežívá. U nás jsou hrdinové, kteří musejí dát svůj život pro něco, a pak se stávají války," řekl Paskaljević, kterého válečné události přivedly k ateismu. "U nás byl nepřítelem soused. Byli jsme rozděleni vírou, která někdy pomůže, ale také bývá zdrojem konfliktů," řekl srbský režisér.

Paskaljević studoval koncem 60. let na pražské FAMU u jednoho z nejslavnějších tuzemských filmařů Elmara Klose. Dosud natočil 30 dokumentárních a 16 hraných celovečerních filmů. V Uherském Hradišti představil například svůj poslední film z loňského roku Když se rozednívá, který se zabývá holocaustem i osudy nynější židovské a romské komunity. (čtk)

V pátek zemřel ve věku 84 let světově uznávaný sklářský výtvarník a medailér Jiří Harcuba, který je mimo jiné autorem české pětikoruny. Jako pedagog působil i na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. O úmrtí dnes informoval Milan Hlaveš z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, které vlastní některá z Harcubových děl. Lidé se mohou s Harcubou rozloučit v pátek 2. srpna od 11:00 v obřadní síni v pražských Strašnicích.

Harcuba se podle Hlaveše proslavil díky svému rytému sklu, ohlas získaly zejména jeho stylizované portréty významných osobností. Na portrétních skleněných plaketách zpodobnil například spisovatele a dramatika Samuela Becketta, pedagoga a spisovatele Jana Amose Komenského, fyzika Alberta Einsteina, spisovatele Franze Kafku a skladatele Bedřicha Smetanu a Antonína Dvořáka.

Obsáhlá je i Harcubovala medailérská tvorba, při které využíval i grafickou techniku vitrografie - tisku z ryté skleněné desky. Navrhl stovky litých a ražených medailí a mincí.

V první polovině 90. let byl Harcuba i rektorem Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v roce 1997 založil Společnost na podporu tvorby rytého skla a roku 2001 Mezinárodní školu Dominika Biemanna. V posledních 30 letech vyučoval a přednášel zejména ve Spojených státech, doplnil Hlaveš. (čtk)

Ve Vesci u Liberce začal předposlední den festivalu Benátská noc. Po pátečním koncertu skandinávských kapel Sunrise Avenue a Sabaton nabídne večerní program další severské hvězdy - finskou skupinu Nightwish s novou zpěvačkou Floorou Jansenovou z Nizozemska. Mimo jiné dnes ještě vystoupí David Koller, britští James, mezinárodní projekt N.O.H.A., slovenští DESmod, BSP nebo Aneta Langerová. Oproti avizovanému programu nedorazil Peter Bič project.

Páteční program vidělo podle pořadatelů přibližně 10 tisíc návštěvníků. Tisíce lidí dorazily také dnes a už například aplaudovaly vystoupením UDG nebo Martě Kubišové. Očekávaná návštěva by dnes mohla dosáhnout až 15 tisíc hudebních fanoušků.

Pořadatelé připravili množství parkovišť, stanové městečko a kyvadlovou dopravu z Vesce do centra Liberce. Přichystali také opatření kvůli tropickému počasí. V areálu je ve stálém obležení osm rozprašovačů, obležený je i bazén. Připraveny jsou kropicí vozy a v pohotovosti je záchranná lékařská služba.

Festival Benátská noc se koná do nedělního večera, kdy ho zakončí Pražský výběr a Blue Effect. Kompletní program včetně orientačních časů vystoupení se nachází na www.benatskanoc.cz. Vedle muziky mají návštěvníci možnost různého sportovního vyžití. Zájem je například o zdolávání horolezecké stěny, akci v rámci kampaně Neslýchané festivaly zaměřené na handicapované spoluobčany.

Festival Benátská noc se loni po 19 letech přestěhoval z Malé Skály do Liberce, kde měl premiéru.

Podle mluvčího policie Petra Kmínka se zatím akce odvíjí bez výraznějších problémů. Policisté řeší krádež jednoho fotoaparátu za 7000 korun a vykradení jednoho vozu. Klíče od auta vzal zloděj ve stanu a poté vůz prohledal. "Škodu ještě neznáme," dodal Kmínek. Na festivalu policisté zadrželi i jednu celostátně hledanou osobu. (čtk)

V Lipníku nad Bečvou byla dnes otevřena výstava tvorby místního fotografa zejména umělecké kovařiny Antonína Cikánka. Expozice sedmi desítek snímků nazvaná podle přezdívky a nadcházejícího autorova jubilea Sony 60 ale tentokráte představuje spíše raná Cikánkova díla zaměřená na akty. Řekla to Blanka Prudilová z odboru školství a kultury lipenské radnice.

"Páteří výstavy jsou fotografické cykly z 80. let Dvojice z ložnice a Parádní pokoje. Černobílé fotografie jsou vlastně časosběrným dokumentem, kdy Cikánek mapoval ložnice a pokoje v různých rodinách. V jejich domácím prostředím přitom zachytil i nahé majitele," uvedla Prudilová s tím, že na fotografiích jsou manželské ložnice, studentské koleje nebo pokoje v obydlí ještě nesezdaných párů.

V další části expozice jsou k vidění černobílé i barevné umělecké akty, portréty a také fotografie z Cikánkovy návštěvy Islandu. Nechybějí však ani snímky uměleckého kovářství. Cikánek spolupracoval s hradem Helfštýn při známém kovářském sympóziu Hefaiston a každoročně dokumentuje i exponáty předních českých uměleckých kovářů při výstavě Kov ve městě. Z několika jeho fotografií vznikla malá trvalá expozice v mezipatře zvonice.

Cikánek se věnuje fotografování od mládí. Je žákem a přítelem známého fotografa Jindřicha Štreita. Profesionálně se fotografii věnuje od roku 1995. Jeho současná volná tvorba se soustředí zejména na výtvarnou fotografii, například na krajinu a její detaily. Věnuje se také uměleckým portrétům a fotografickému aktu. Letos získal ocenění za celoživotní zásluhy o rozvoj kultury v Lipníku nad Bečvou a vstoupil do městské síně slávy. Výstava v prostoru Na Patře galerie Konírna potrvá do 29. září. (čtk)

S velkým hitem Hollywood Hills, který v těchto dnech zní z mnoha rádií po celé Evropě, se po roce na festival Benátská noc ve Vesci u Liberce vrátila finská skupina Sunrise Avenue. Jejich koncert patřil k vrcholům pátečního večera a tisíce lidí pod pódiem jásaly při písních jako Fairytale Gone Bad, Forever Yours nebo vtipných citacích hitů Queen, Scorpions, Billa Idola nebo AC/DC.

"Letošní Benátská noc je pro nás prvním festivalem po třech týdnech. Měli jsme teď takovou pauzu, abychom nabrali síly, takže jsme ve skvělé formě. Miluju letní festivaly, když slunce svítí, prostě čas prázdnin, jedno pivo před koncertem a tři po něm," řekl zpěvák Sunrise Avenue Samu Aleksi Haber.

Finská kapela se do Vesce vrátila podle pořadatelů na přání mnoha loňských návštěvníků. S velkým úspěchem také loni zahrála v Praze. Koncert v rámci evropského turné k poslednímu albu Out Of Style byl i po přesunutí z Rock Café do větších prostor Paláce Akropolis měsíc dopředu vyprodaný. "Když jsme hráli v Paláci Akropolis, bylo narváno, fanoušci byli fantastičtí. Máme to v Praze rádi, doufám, že zítra budeme mít trochu času se tam podívat a zajít na oběd," podotkl sedmatřicetiletý zpěvák.

Přestože je melodická skladba Hollywood Hills opravdu velkým hitem a jako stvořená pro americký trh, kapela se nesnaží za každou cenu proniknout do Spojených států. "Amerika je obrovská, stejně jako Rusko, kde občas hrajeme. Nepotřebujeme jít do Ameriky, někdy tam jezdíme kvůli práci - například do Nashvillu nebo New Yorku. Samozřejmě, kdyby nás tam někdo pozval, neodmítneme, ale zatím nám stačí Evropa," uvedl Haber, který založil kapelu Sunrise spolu s finským zpěvákem a písničkářem Janem Hohenthalem v dubnu 1992. Po návratu Habera z pobytu ve Španělsku si kapela o čtyři roky později změnila jméno na Sunrise Avenue.

"Asi nám připadalo Sunrise příliš krátké. Bývalý baskytarista, zakladatel kapely Sami Heinänen, udělal logo ve stylu značení ulic v Americe. Dívali jsme se na internet a doména sunriseavenue.com byla volná, tak jsme se přejmenovali," vysvětlil.

Pro Sunrise Avenue jsou typické časté personální změny. Když se v roce 2007 jejich hlavní kytarista Janne Kärkkäinen rozhodl odejít, zažádal o soudní proces proti kapele kvůli tomu, že nemají právo vystupovat jako Sunrise Avenue bez něj. Skupina však proces vyhrála a po třech letech soudních tahanic obě strany nakonec udělaly finanční dohodu a všechna obvinění byla stažena. Jméno kapely a obchodní známka dnes náleží jenom Haberovi.

"Možná byly časté změny proto, že jsem špatný člověk," uvedl s úsměvem Haber. "Kapela je jako fotbalový tým. Někteří členové prostě chtějí hrát dál a někdy to vzájemně neklape. V současném složení už hrajeme čtyři roky a já osobně nevidím důvod, proč bychom to zatím měli měnit. Funguje to," dodal.

Nyní se Sunrise Avenue chystají do září vystupovat na festivalech. Do konce roku by chtěli vydat nové album. "Chtěli bychom to stihnout před Vánocemi. Skladby jsou hotové, zbývá jen natočit video, udělat nějaké promo, booklety a podobně. Deska se bude jmenovat Unholy Ground a bude obsahovat trochu rokenrolu, trochu irské hudby, trochu od všeho. Nám se moc líbí," řekl Haber. (čtk)

Letní filmová škola a Slovácké muzeum v Uherském Hradišti dnes otevřely v hlavní budově muzea výstavu fotografií režiséra Vojtěcha Jasného. Jasný se měl vernisáže zúčastnit, podle ředitelky LFŠ Radany Korené ale kvůli zdravotním problémům svůj příjezd posunul až na příští čtvrtek, kdy se v Hradišti bude promítat digitalizovaná verze jeho snímku Všichni dobří rodáci. Příjezd režiséra, který má na LFŠ dostat výroční cenu Asociace českých filmových klubů, ale jistý není.

"Je velmi nepravděpodobné, že přijede, protože je po zranění a zotavuje se v nemocnici v Poličce. Lékaři by ve středu mohli rozhodnout, zdali ho sem pustí. Spíš to nevypadá, což je velká škoda. Kromě této výstavy tady totiž má velkou retrospektivu 14 svých filmů. Z nich větší polovinu tvoří zahraniční snímky, které jsou u nás pořád téměř neznámé. Pochopitelně by bylo zajímavé, aby s ním diváci mohli prožít besedy a jeho vyprávění," řekl Jiří Voráč z filmového ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který připravuje Jasného monografii.

Výstava v muzeu je výběrem z mnoha negativů a diapozitivů, které Voráč asi před sedmi lety objevil u Jasného v New Yorku. Poprvé byla prezentována v Brně v roce 2010 k režisérovým 85. narozeninám. Poté byla v menším rozsahu k vidění i v Telči a v Bystrém, kde Jasný nyní bydlí. V Uherském Hradišti je k vidění 44 snímků většinou pořízených v zahraničí. Podle kurátorky výstavy Pavlíny Vogelové zachycují Jasného životní filozofii, vztah k vlasti, domovu, manželce, rodině, přátelům i k přírodě.

Kromě výstavy fotografií slavného režiséra jsou ode dneška ve Slováckém muzeu k vidění i kresby, malby a fotografie všestranného umělce Petra Nikla. Podle kurátorky expozice Milady Frolcové pořídil fotografie nejrůznějších postaviček obyvatel New Yorku a na jejich základě pak vznikaly malby na dvoumetrových plátnech i menší kresby. Obě výstavy budou k vidění do 22. září.

Doprovodný program LFŠ letos zahrnuje i další zajímavé výstavy. Například v předsálí kina Hvězda je k vidění kolekce portrétů hollywoodských hvězd studiové éry od fotografky Lette Valeské, v parku před hotelem Grand si zase návštěvníci LFŠ mohou prohlédnout expozici Vojenského historického ústavu. Kompletní přehled výstav je na webu www.lfs.cz. (čtk)

Přibližně 15 tisíc diváků v sobotu ve Vesci u Liberce sledovalo vystoupení finské symphonic-metalové kapely Nightwish na 21. ročníku festivalu Benátská noc. Hlavní hvězdy celé akce, která končí v neděli večer, v rámci turné Imaginaerum World Tour představili starší hity i písně z posledního alba Imaginaerum a navíc novou zpěvačku Flooru Jansenovou.

Dvaatřicetiletá Nizozemka loni od říjnových koncertů nahradila Anette Olzonovou, která se ještě v České republice stihla představit na dubnovém vystoupení Nightwish v Tipsport Aréně na pražském Výstavišti. Olzonová předtím vystřídala původní vokalistku Tarju Turunenovou.

Kapela Nightwish je v Česku velmi populární. Na jejich autogramiádu ve Vesci stály frontu stovky lidí, mnozí z nich v černých tričkách s logem své oblíbené skupiny. Nightwish své vystoupení zahájili skladbou Dark Chest of Wonders ze svého pátého studiového alba Once z roku 2004. To bylo první nahrávkou skupiny, která se dostala do americké hitparády a posledním studiovým albem, na němž zpívá Tarja Turunenová.

Ze stejného alba dále zazněl hit Wish I Had an Angel, aktuální nahrávku Imaginaerum, která vypráví příběh o starém umírajícím hudebním skladateli vzpomínajícím na mládí, reprezentovaly například skladby Ghost River, I Want My Tears Back, Last Ride of the Day nebo singl Storytime. Kapela v sestavě Tuomas Holopainen (klávesy), Marco Hietala (basová kytara, zpěv), Erno Vuorinen (kytara) a Jukka Nevalainen (bicí) nezapomněla ani na bouřlivě přijatý hit Nemo, který před lety vedl hitparády v sedmi zemích. Při vystoupení nechyběla mohutná světla a pyrotechnické efekty.

Festival dnes pokračoval na dvou venkovních a jednom krytém pódiu. Přes velké teplo se diváci shromáždili pod jevišti již při produkci prvních interpretů, kteří začali hrát po poledni. Mimo jiných se v rozšířené sestavě představila kapela Tleskač, své známé písně zazpívala Marta Kubišová. Slovenská skupina DESmod při svém vystoupení zjistila, že české publikum zná texty jejich některých písní, svůj zábavný rokenrol nabídl stále populárnější Doctor P.P. v čele se zpívajícím právníkem Petrem Pečeným, který tentokrát ke kapele přibral dechovou sekci a dvě sboristky.

Velký dav aplaudoval vystoupení skupiny Walda Gang, která je na Liberecku velmi populární a svým fanouškům nabídla show i s dvojníkem Waldemara Matušky. Nadšení při přídavku na vedlejším pódiu vzbudil také Marek Ztracený. Zpěvák a klávesista seskočil s pódia mezi své fanoušky a společně si zazpívali jeho poslední hity Sex s Ex. Na jistotu vsadil David Koller, když hned na úvod svého vystoupení nasadil svoji nejznámější píseň Chci zas v tobě spát, v jeho průběhu pak došlo i na hity skupiny Lucie, jako jsou Šrouby do hlavy nebo Amerika.

V dalším programu si velké ovace vysloužili BSP a svým výkonem zaujal i zpěvák Tim Booth z britské kapely James. "Jsou výborní, poslouchám je už od devadesátých let a zasloužili by si větší pozornost. Ale lidé je příliš neznají, protože už dlouho nehráli," řekl hudební publicista Honza Dědek.

Festival Benátská noc se koná do nedělního večera, kdy ho zakončí Pražský výběr a Blue Effect. Kompletní program včetně orientačních časů vystoupení se nachází na www.benatskanoc.cz. (čtk)

V Kanadě narozený herec Michael J. Fox dostal hlavní roli v americkém televizním seriálu, ve kterém se rozhodl ukázat realitu i značnou dávku humoru každodenního života člověka trpícího Parkinsonovou chorobou. Nový komediální seriál točí televizní stanice NBC, pro Foxe je první hlavní rolí v televizním pořadu za posledních 13 let a navíc rolí doslova životní, protože sám Parkinsonovou chorobou trpí.

Jak dnes napsala agentura Reuters, v seriálu nazvaném The Michael J. Fox Show hraje herec otce rodiny trpícího Parkinsonem, který se vrací do práce jako zpravodaj stanice NBC TV v New Yorku. Na zprávu, že se navzdory nemoci vrací do práce, reaguje jeho fiktivní rodina - k jeho překvapení - s úlevou, že konečně zase začne chodit pryč z domu.

Seriál čerpá z Foxových vlastních zkušeností a vyvolává smích scénami z každodenního života člověka s touto nemocí, která vyvolává nekontrolovatelný třas. V jedné scéně například vpadnou hlavnímu hrdinovi do domu po zuby ozbrojení policisté, protože roztřesenýma rukama omylem vyťukal číslo nouzové linky 911. "Realita Parkinsonovy nemoci je taková, že někdy je to k vzteku a někdy k smíchu," řekl dvaapadesátiletý Fox, známý například z filmové trilogie Návrat do budoucnosti.

Seriál nebude brousit do vod černého humoru, dodal Fox, protože tímhle způsobem svou nemoc nevnímá. "Na člověku, kterému se třesou ruce, není nic děsivého," dodal. "Není nic příšerného, když si mi někdo postěžuje: 'Bože, už jsem z toho třesení rukou unavený,' a já mu odpovím: 'Já taky.' To je naše realita." První díl seriálu bude mít na NBC premiéru 26. září. (čtk)

Jako úspěšný hodnotí pořadatelé devátý ročník Hudebního festivalu Znojmo. Věnovali jej italské hudbě a díky teplému počasí lidé zakusili i téměř italskou atmosféru. Na jednotlivé akce přišlo podle předběžného odhadu 14 tisíc až 15 tisíc návštěvníků, podobně jako v minulých letech. Příští ročník pořadatelé zasvětí české hudbě s francouzským prvkem, řekl dnes prezident festivalu Jiří Ludvík.

Za vrchol letošní přehlídky považuje Ludvík scénické provedení milostných a válečných madrigalů Claudia Monteverdiho nazvané Combattimento - víra, láska, naděje. Letní inscenace ve festivalové produkci patří ke každoročním znojemským specialitám. "Jsme jediný český festival, který tímto způsobem pracuje," uvedl Ludvík.

Nejvíce lidí přilákalo vystoupení Vojtěcha Dyka s B-Side Bandem pod širým nebem v klášteře Louka. Přišlo asi 2000 lidí, což z Dykova koncertu udělalo nejúspěšnější večer v dosavadní historii znojemské přehlídky. Zájem dále poutali slavní britští The King's Singers, kteří vedli tvůrčí dílnu a také samostatně vystoupili. "Byl to zážitek jako z jiné planety. Jsou opravdu jiní než ostatní vokální ansámbly," řekl Ludvík.

Tradiční součástí festivalu je operní recitál Pavlíny Senić, jehož výtěžek poslouží na rekonstrukci banketního sálu zámku v Uherčicích. Tentokrát se vybralo 63.100 korun. Na festivalu zahráli také houslista Pavel Šporcl a cimbalistka Zuzana Lapčíková.

Znojemská přehlídka těží z vinařské tradice regionu. Každý festivalový koncert proto doprovází degustace vín místních vinařů. Zároveň se pořadatelé snaží objevovat v historickém centru Znojma i jeho okolí nové prostory pro festivalové akce. Už nyní hledají zajímavá místa pro příští rok. (čtk)

V Olomouci dnes skončil mezinárodní festival flamenka a španělské kultury Colores Flamencos. Hlavní hvězdou byl fenomenální španělský kytarista Paco de Lucía. Festival, který doprovázel tanec, koncerty, workshopy i promítání španělských filmů, si nenechalo ujít téměř 5000 návštěvníků.

Dokládá to, že lidé za pět let trvání festival již přijali a počítají s ním, řekl ředitel akce Viktor Šebesta. Paco de Lucía se svou skupinou představil v pátek na Horním náměstí. "Byl to velmi podařený koncert. Paco sám řekl, že prostředí bylo úchvatné a pochvaloval si i atmosféru. Byla bouřlivá, jak to k tomuto žánru patří," řekl Šebesta.

Kromě platících diváků stáli další za zábranami a někteří lidé sledovali vystoupení i ze střech okolních domů. Festival nabídl také výuku tance flamenco i sobotní flamenkovou fiestu s módní přehlídkou, která se konala také na Horním náměstí. "Neskutečně sálalo, přesto přišlo a vytrvalo několik stovek lidí," popsal Šebesta. Tentýž večer se ve vyprodaném Jazz Tibet Clubu představila španělská tanečnice a choreografka Virginia Delgado s projektem Con Cierto Flamenco.

Hojně navštěvovaná podle Šebesty byla také Sangria party včetně flamenkové a španělské muziky a originálních nápojů, která se uskutečnila v jednom z olomouckých barů v Mlýnské ulici. Festival dnes uzavřel vokální recitál kytaristy a skladatele Petra Víta a sólistky Janáčkovy opery Národního divadla Brno Andrey Priechodské - Široké. Pořadatelé už ale přemýšlejí o příštím ročníku. "Letos jsme se zase posunuli. Návštěvnost narostla asi o 20 procent, překvapil nás i velký zájem médií. Festival to katapultovalo mezi top akce," pochvaloval si Šebesta.

Mezinárodní festival flamenka a španělské kultury Colores flamencos patří mezi nejvýznamnější festivaly tohoto žánru ve střední a východní Evropě. Jeho počátky sahají do roku 2009, kdy se v Olomouci uskutečnil první ročník. Na přehlídce se podílejí i samotní Španělé, jedním z hlavních partnerů akce je španělská ambasáda. Kvůli tragické železniční nehodě a státnímu smutku se ale z pátečního koncertu odmluvil španělský velvyslanec. (čtk)

Legendární polský režisér Jerzy Hoffman na Letní filmové škole v Uherském Hradišti představil svůj poslední film Bitva u Varšavy 1920 (2011), který je prvním polským snímkem natočeným v technologii 3D. Jednaosmdesátiletý tvůrce míní, že 3D znamená po barvě a zvuku třetí revoluci v dějinách filmu. Během několika let se při sledování 3D podle něj obejdeme i bez speciálních brýlí. Možná budou nějak zabudovány do plátna, řekl s úsměvem.

Velkolepá historická freska zachycuje polsko-ruskou válku v roce 1920, hlavně pak její nejzásadnější bitvu u Varšavy. Na pozadí válečného konfliktu se rozehrává i milostný příběh Janka a Oli, jenž diváka přivádí i do tamějšího kabaretního světa. 3D technika byla použita proto, aby byl film atraktivnější pro mladé publikum a aby se dostal i do zahraniční distribuce. Válečné scény natáčely hlavní tři 3D kamery 'v prvním plánu', zbylé scény točili kameramani v uniformách na malé 3D kamery mezi statisty.

Snímek s rozpočtem asi 160 milionů korun ale nelze považovat za pravdivý obraz válečných bojů a nebylo to ani záměrem. "Film není příručka historie. Má šanci jen tehdy, pokud má dobrý scénář. Lidi nezajímají fresky nebo velké obrazy, pokud se v nich neobjeví i konflikt lidských charakterů, pokud v nich není láska, nenávist či závist. V každé době lidé milovali, nenáviděli, chtěli moc i slávu a tak dále," přiblížil Hoffman, který je znám hlavně filmovým přepisem trilogie Henryka Sienkiewicze.

Filmy Pan Wołodyjowski, Potopa i Ohněm a mečem jsou také letos součástí programu LFŠ. Doplňují je také další slavné filmy jiných polských režisérů jako jsou třeba Křižáci či Quo vadis. Podle Hoffmana se v Polsku historickému filmu dařilo a daří díky pohnutým a krvavým dějinám země, jež se dotkly každé rodiny. Bitvu u Varšavy 1920 vidělo 1,7 milionu diváků, domácí kritika ale film odmítla. "Anglická ho ale chválila a americká srovnávala s filmem Zachraňte vojína Ryana," dodal režisér.

Uherskohradišťské publikum film v sobotu večer ocenilo potleskem. Před jeho projekcí Hoffman převzal výroční cenu Asociace českých filmových klubů. "Vážím si jí, protože je od lidí, kteří nezištně milují film," uvedl legendární polský režisér. Velké plány do budoucna podle svých slov nemá, zejména kvůli chybějícím penězům, které například na snímek Ohněm a mečem z roku 1999 sháněl 11 let. "Tehdy se vrátily za šest týdnů. Dnes s tímto ale nemůžeme počítat. Je krize, lidé chodí do kina méně," uzavřel Hoffman.

Jeho jméno se stalo synonymem pro historický film. Ve své filmografii ale má i snímky jiného žánru a hlavně pak řada filmů dokumentárních, které tvořil převážně v tandemu s Edwardem Skórzewským. (čtk)