Své brazilské písně podává zpěvák Vinicius Cantuária charismatickým hlasem na žánrově jemně utkaném a harmonicky vyšlechtěném podkladu.

Předává krásu i bolest naráz a přítomnost do své hudby otiskuje něžnými dotyky elektroniky. Cantuária to dokáže také 30. října, kdy sólově vystoupí v rámci Strun podzimu v prostoru Pražské křižovatky.

HN: Jazzový kytarista Bill Frisell o vás obdivně řekl, že jste jako stroj na melodie. Jak takový stroj funguje?

Většinou spíše slýchávám, že jsem stroj na rytmy! Ale to je tím, že dřív jsem hrál na bicí s Caetanem Velosem, Gilberto Gilem a dalšími brazilskými muzikanty, takže když nyní beru do ruky kytaru, zní to velmi perkusivně. Co se týče melodií, inspirace ke mně nepřichází snadno, až když se trochu zapotím. Držím se toho, že když se dám do práce, inspirace přijde, a většinou mi to vychází. Někdy se to stane třeba i v letadle, jindy ráno nebo o půlnoci, v různých časech a za různých situací. Někdy sedím ve studiu a čekám, ale nic se neděje. A pak, když už jdu spát, melodie přijde. Takže vstanu a hned se dám do práce.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se