Vpřed, jenom vpřed – a vpředu smrdí síra. Ta slova jako by si spolu s Karlem Krylem notoval Rudolf Sloboda na stránkách svého opusu Krev, který v češtině vydalo nakladatelství Větrné mlýny.

Je to kniha natolik autobiografická, až by se mohlo zdát, že se jedná prostě o Slobodův deník z roku 1989. Ale čtenář velmi rychle pochopí, že jde o velmi obratný trik.

Dílo, na jehož stránkách Sloboda shrnul své životní i politické postoje a čtyři roky po jeho vydání spáchal sebevraždu, je především terapie – léčba šokem, kterou autor knihy ordinuje sám sobě a jen tak mimochodem i celému čerstvě svobodnému Československu.