Sedmičlenná komise v úterý představila tři kandidáty na Cenu Václava Havla pro rok 2014. Historicky druhé ocenění získá buď izraelská organizace Betselem bojující za lidská práva na palestinských územích, jezuitská pomoc uprchlíkům na Maltě, nebo ázerbájdžánský obhájce lidských práv Anar Mammadli.

Vítěz bude vyhlášen 29. září na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku, které ocenění uděluje. Komise v čele s předsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy Anne Brasseurovou oznámila nominace v Praze.

Podle Brasseurové všichni tři splňují podmínky, které komise stanovila, jako je naplňovat odkaz bývalého prezidenta Václava Havla a poslání Rady Evropy. Nominováno bylo celkem 56 osobností a institucí, většina z nich pocházela ze zemí mimo Evropu. Loni bylo kandidátů 27. 

"To jasně ukazuje, že myšlenka Ceny Václava Havla se rozšiřuje mimo evropský rámec do celého světa," poznamenala Brasseurová. Historicky prvním nositelem Havlovy ceny je běloruský disident Ales Bjaljacki.

Cenu mohou získat jak jednotlivci, tak vládní organizace a instituce, které usilují o dodržování lidských práv. Ocenění je obdoba Sacharovovy ceny, kterou už přes dvacet let uděluje Evropský parlament. Kromě trofeje získá laureát diplom a odměnu ve výši zhruba 60 tisíc eur (zhruba 1,7 milionu korun).

Sedmičlennou komisi kromě Brasseurové tvoří předseda správní rady Nadace Charty 77 František Janouch, někdejší komisař Rady Evropy pro lidská práva Thomas Hammarberg nebo bývalý diplomat Martin Palouš.


Betselem -  izraelská nevládní organizace prosazující lidská práva na Západním břehu Jordánu, ve východním Jeruzalémě a Pásmu Gazy. V roce 1989 ji založila skupina izraelských veřejných činitelů z řad právníků, akademiků, novinářů a poslanců Knesetu. Financována je z příspěvků pocházejících zejména od evropských a amerických organizací, které celosvětově podporují aktivity spojené s ochranou lidských práv, ale i od jednotlivců. Působí v ní jak Izraelci, tak Palestinci. 

Každý rok zveřejňuje svědectví obětí a očitých svědků z porušování lidských práv. Jde o případy mučení, neoprávněného použití zbraní bezpečnostními silami, vyvlastňování půdy, diskriminací, demolicí domů a násilí páchaného osadníky. Její kampaně se zaměřují i proti trestu smrti nebo proti porušování lidských práv palestinskou samosprávou. Betselem čelila v minulosti opakovaně kritice, jiná izraelská nevládní organizace NGO Monitor ji například obvinila z falšování dat a prosazování vlastního politického programu.

V poslední době využívá video. Školeným dobrovolníkům dává kamery, aby v místě konfliktů dokumentovali případy násilí. 

Maltská jezuitská služba uprchlíkůmmaltská pobočka celosvětové katolické organizace Jesuit Refugee Service. Zabývá se ochranou práv uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů. Poskytuje jim právní poradenství, psychosociální podporu a humanitární pomoc. Většina její práce probíhá v zadržovacích střediscích, kde dobrovolníci pomáhají zadrženým s azylovými a imigračními procedurami, ale i se zdravotními a dalšími problémy. 

Založil ji v listopadu 1980 jezuitský řád Tovaryšstvo Ježíšovo. Mezinárodní ústředí sídlí v Římě a na Maltě zahájila svoji činnost v roce 1993. Služba dnes působí v 50 zemích, na její činnosti se podílí přes 1400 lidí a pomohla už více než 600 tisícům lidí. Organizace spolupracuje i s akademickým výzkumem uprchlické otázky na Oxfordské univerzitě.

Anar Mammadli - ázerbájdžánský obhájce práva na svobodné volby. Je zakladatelem a předsedou organizace v Ázerbájdžánu, která se věnuje pozorování voleb. Od roku 2001 jeho Centrum pro monitoring voleb a demokratická studia provádí nezávislé monitorování všech tamních voleb, později bylo zakázáno. Původně studoval jazyky a veřejně se začal angažovat již v 19 letech. 

Mammadli byl v prosinci 2013 zatčen a obviněn ze "zneužití síly". Soud ho letos v květnu odsoudil na pět a půl roku vězení. Údajně měl krátit daně a využívat nelegální obchodní praktiky. Podle pozorovatelů byl ovšem proces s letos šestatřicetiletým Mammadlim, který byl souzen i se dvěma spolupracovníky, vykonstruovaný.