Hudební skladatel a zpěvák Petr Hapka zemřel v úterý v podvečer v Okoři u Prahy, kde žil se svou rodinou. Bylo mu 70 let.
Informaci o Hapkově úmrtí potvrdil na svém facebookovém profilu jeho kolega Michal Horáček.
Petr Hapka se potýkal s vážnou nemocí. Loni v březnu se podrobil operaci kyčelního kloubu, později se u něj projevila Alzheimerova choroba.
Hapka je znám zejména jako autor či interpret řady písní. Spolupracoval například s textařem Michalem Horáčkem, skládal i pro šansoniérku Hanu Hegerovou nebo pro Lucii Bílou.
Patřil také k výrazným autorům filmové hudby. Je podepsán například pod hudbou k filmům Tisícročná včela, Páni kluci, Den pro mou lásku, Panna a netvor, Deváté srdce nebo Kráva.
Petr Hapka se narodil 13. května 1944 v Praze v rodině operetní zpěvačky a malíře, mezi jeho příbuzné patřil i skladatel Franz Lehár.
Hrát na klavír se i díky vrozeným vlohám naučil ve třech letech a ve čtyřech složil první písničky.
"Když mi bylo asi třináct roků, tak jsem zjistil, že zaujmu holky daleko víc tím, když zahraju ve třídě na pianino, než kluci, co venku hráli fotbal," popsal okamžik, kdy se rozhodl pro hudební dráhu.
Studoval na pražské konzervatoři hru na violu a zpěv. Absolvoval také studium na dramatickém oddělení pod vedením Oldřicha Nového.
Poté působil jako pianista v divadlech, pro která rovněž skládal scénickou hudbu. V roce 1967, tedy ve 23 letech, se Petr Hapka stal dirigentem v Divadle za branou režiséra Otomara Krejči, kde také hrál.
Už v 60. letech se objevil v několika epizodních rolích před kamerou a filmu se začal věnovat naplno s nástupem normalizace, tehdy už ovšem jako skladatel.
Mezi Hapkovy největší hity patří například Dívám se, dívám, Levandulová, Štěstí je krásná věc či Bude mi lehká zem.
Hapka snesl i kritiku
Podle hudebního publicisty Miloše Skalky patřil Hapka k nejvýraznějším osobnostem domácí hudební scény, a to vlastně už od 60. let.
"Výrazně se pak proslavil především v jakémsi svém druhém životě spoluprací s Michalem Horáčkem a nahrávkami s Hanou Hegerovou či Michalem Kocábem. Pro mě však zůstane průkopníkem neuvěřitelně skvělé filmové muziky a potom také scénické divadelní hudby," uvedl Skalka. Připomněl zejména jeho melodie do výrazných počinů Krejčova Divadla za branou na přelomu 60. a 70. let.
"I kdyby už potom neudělal vůbec nic jiného, zůstal by ikonou české hudební scény. On toho samozřejmě udělal mnohem víc - ať už to byly jeho písně s Petrem Radou v 60. letech a později se Zdeňkem Rytířem či vzpomenutým Michalem Horáčkem," dodal Skalka.
Hudební kritik Jan Rejžek řekl, že na Hapku bude vzpomínat především jako na velkorysého člověka, který snesl kritiku. "Jako když jsem mu do očí řekl, že si z jeho tvorby nejvíc vážím začátků, kdy s Petrem Radou napsal vynikající šansony pro Hanu Hegerovou," uvedl.
Hapka prý unesl také to, když mu Rejžek řekl, že se později jeho talent "strašně rozmělnil". "Nebyl jsem příliš nadšen z jeho spolupráce s Michalem Horáčkem a dalšími," dodal kritik.
Zpráva o úmrtí Petra Hapky zarmoutila také režiséra Juraje Jakubiska, kterého s ním pojilo i přátelství.
"Navštěvoval jsem ho i v poslední době a jsem rád, že jeho skon přišel rychle - zavřel prý oči a najednou nebyl," řekl Jakubisko.
Jak uvedl, vděčí Hapkovi i za úspěchy Tisícročné včely či snímků Postav dom, zasaď strom či Perinbaba. "On byl skutečně mimořádný hudebník. Udělal mi i motiv na můj poslední snímek Bathory, jeho zdravotní stav mu ale bohužel nedovolil, aby ho instrumentoval. Věřím, že ho ještě v jiném projektu použiji," dodal.
