Ředitel Národní galerie Jiří Fajt se v pátek večer ohradil proti tvrzení deníku MF DNES, že chtěl část sponzorského daru určeného galerii využít na zvýšení vlastního platu. Fajt prý svého času s ministerstvem kultury zvažoval několik možností, jak dosáhnout zvýšení platů zaměstnanců v galerii.

„Všechny byly v souladu s právním řádem České republiky. Tedy i ta možnost, že by na platy zaměstnanců Národní galerie v Praze přispíval privátní sponzor, byla zcela legitimní a transparentní,“ uvedl Fajt. Na tuto možnost ale prý po diskusi s ministrem kultury rezignoval a zůstal u toho, že platy v Národní galerii včetně jeho vlastní mzdy budou i nadále tarifní.

Zřejmě z této fáze jednání mezi Fajtem a ministerstvem kultury tedy pochází raný návrh smlouvy, z něhož ve svém pátečním vydání citovala MF DNES a který má prý k dispozici. Z návrhu podle deníku vyplývá, že Národní galerie chtěla využít 3,2 milionu korun ze sponzorského daru od Komerční banky na podporu umění a 1,3 milionu korun na navýšení Fajtova platu včetně nákladů na zdravotní a sociální pojištění. V tomto znění však Národní galerie smlouvu s Komerční bankou v září neuzavřela. Informace je tak vytržená z kontextu, naznačil v pátek večer Fajt.

„Způsob odměňování generálního ředitele Národní galerie v Praze se řídí platnými předpisy hospodaření příspěvkové organizace a její výši určuje výhradně ministr kultury,“ uvedl Fajt. Ten výši své mzdy nesdělil, pouze pro ČTK uvedl, že jeho plat je v řádech procent z toho, jak jsou placeni srovnatelní manažeři v zahraničí.

O tom, že platy zaměstnanců Národní galerie se pohybují hluboko pod celorepublikovým průměrem, ale Fajt hovoří dlouhodobě. Například v létě v rozhovoru pro HN spočítal, že průměrný plat kurátora Národní galerie se pohybuje okolo 21 tisíc korun. Pokud má instituce odvádět práci na evropské úrovni a zaměstnávat světové odborníky, dodal Fajt, je nutné, aby je byla schopna adekvátně zaplatit. Když pak v září podepisoval právě smlouvu o partnerství s Komerční bankou, řekl, že je povinností státu, aby se mzdy dostaly na adekvátní úroveň. Nyní stát Národní galerii, která operuje s rozpočtem zhruba 300 milionů korun ročně, přispívá částkou cca 220 milionů. Na mzdy padne až 60 milionů.

Tento pátek Fajt doplnil, že sponzorský dar od Komerční banky zatím Národní galerie doposud nevyužila. Učiní tak v prvním čtvrtletí roku 2015, kdy z peněz částečně uhradí výstavu děl Oskara Kokoschky připravovanou ve spolupráci s Kunstforem v německém Řeznu. „Výstava je prvním krokem v rámci nové výstavní politiky Národní galerie v Praze, která předpokládá a vyžaduje podstatně silnější zapojení privátních finančních zdrojů tak, jak je tomu zvykem u všech srovnatelných muzejních institucí ve světě,“ dodal Fajt. Připomněl také, že tento způsob spolupráce veřejného a privátního sektoru, kdy si státní instituce hledají další financování u soukromých zdrojů, je v zahraničí běžný.

Také mluvčí Komerční banky Michal Teubner v pátek večer ČTK řekl, že sponzorská strategie Komerční banky neumožňuje přispívat na mzdy konkrétních pracovníků institucí, které banka podpoři. „V podepsané smlouvě proto žádné takové ujednání není a ani nemohlo být," dodal Teubner.

Fajt celou kauzu v pátek označil za vykonstruovanou a absurdní. Zveřejnění návrhu je podle něj bulvárním nařčením, na nějž ale právně reagovat nebude. MF DNES kauzu otiskla v době, kdy ředitel Národní galerie čelí již několikátému útoku za sebou. V červnu Fajt před vědeckou radou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy obhájil profesuru, koncem minulého měsíce však ministr školství oznámil, že jmenování Fajta profesorem se zdrželo kvůli anonymnímu obvinění z plagiátorství.

V prosinci také Fajt z Národní galerie propustil tři šéfy sbírek včetně bývalého prozatimního ředitele celé instituce Víta Vlnase. Krátce poté na internet unikla koncepce dalšího směřování Národní galerie. Tu Fajt v říjnu odevzdal na ministerstvo kultury, kde se koncepce právě tento týden projednávala. Ministerstvo by ji mělo oficiálně přijmout či odmítnout ještě do konce tohoto roku, tedy nejspíš v posledním prosincovém týdnu.

Tento měsíc také profesor Pavel Preiss zaslal otevřený dopis ministrovi kultury Danielu Hermanovi, v němž zpochybnil Fajtovo akademické renomé. Učinil tak ale jen na základě „náznaků a někdy též ze srdečného smíchu po dotazech na berlínskou kariéru Jiřího Fajta“, jak uvedl.