Ředitel Národní galerie Jiří Fajt se v pátek večer ohradil proti tvrzení deníku MF DNES, že chtěl část sponzorského daru určeného galerii využít na zvýšení vlastního platu. Fajt prý svého času s ministerstvem kultury zvažoval několik možností, jak dosáhnout zvýšení platů zaměstnanců v galerii.
„Všechny byly v souladu s právním řádem České republiky. Tedy i ta možnost, že by na platy zaměstnanců Národní galerie v Praze přispíval privátní sponzor, byla zcela legitimní a transparentní,“ uvedl Fajt. Na tuto možnost ale prý po diskusi s ministrem kultury rezignoval a zůstal u toho, že platy v Národní galerii včetně jeho vlastní mzdy budou i nadále tarifní.
Zřejmě z této fáze jednání mezi Fajtem a ministerstvem kultury tedy pochází raný návrh smlouvy, z něhož ve svém pátečním vydání citovala MF DNES a který má prý k dispozici. Z návrhu podle deníku vyplývá, že Národní galerie chtěla využít 3,2 milionu korun ze sponzorského daru od Komerční banky na podporu umění a 1,3 milionu korun na navýšení Fajtova platu včetně nákladů na zdravotní a sociální pojištění. V tomto znění však Národní galerie smlouvu s Komerční bankou v září neuzavřela. Informace je tak vytržená z kontextu, naznačil v pátek večer Fajt.
„Způsob odměňování generálního ředitele Národní galerie v Praze se řídí platnými předpisy hospodaření příspěvkové organizace a její výši určuje výhradně ministr kultury,“ uvedl Fajt. Ten výši své mzdy nesdělil, pouze pro ČTK uvedl, že jeho plat je v řádech procent z toho, jak jsou placeni srovnatelní manažeři v zahraničí.
O tom, že platy zaměstnanců Národní galerie se pohybují hluboko pod celorepublikovým průměrem, ale Fajt hovoří dlouhodobě. Například v létě v rozhovoru pro HN spočítal, že průměrný plat kurátora Národní galerie se pohybuje okolo 21 tisíc korun. Pokud má instituce odvádět práci na evropské úrovni a zaměstnávat světové odborníky, dodal Fajt, je nutné, aby je byla schopna adekvátně zaplatit. Když pak v září podepisoval právě smlouvu o partnerství s Komerční bankou, řekl, že je povinností státu, aby se mzdy dostaly na adekvátní úroveň. Nyní stát Národní galerii, která operuje s rozpočtem zhruba 300 milionů korun ročně, přispívá částkou cca 220 milionů. Na mzdy padne až 60 milionů.
Národní galerie našla generálního partnera. Kokoschkovu výstavu zaplatí banka - čtěte ZDE
Národní galerie importuje výstavy ze zahraničí, Kupku chystá s Centre Pompidou - čtěte ZDE
Tento pátek Fajt doplnil, že sponzorský dar od Komerční banky zatím Národní galerie doposud nevyužila. Učiní tak v prvním čtvrtletí roku 2015, kdy z peněz částečně uhradí výstavu děl Oskara Kokoschky připravovanou ve spolupráci s Kunstforem v německém Řeznu. „Výstava je prvním krokem v rámci nové výstavní politiky Národní galerie v Praze, která předpokládá a vyžaduje podstatně silnější zapojení privátních finančních zdrojů tak, jak je tomu zvykem u všech srovnatelných muzejních institucí ve světě,“ dodal Fajt. Připomněl také, že tento způsob spolupráce veřejného a privátního sektoru, kdy si státní instituce hledají další financování u soukromých zdrojů, je v zahraničí běžný.
Také mluvčí Komerční banky Michal Teubner v pátek večer ČTK řekl, že sponzorská strategie Komerční banky neumožňuje přispívat na mzdy konkrétních pracovníků institucí, které banka podpoři. „V podepsané smlouvě proto žádné takové ujednání není a ani nemohlo být," dodal Teubner.
Fajt celou kauzu v pátek označil za vykonstruovanou a absurdní. Zveřejnění návrhu je podle něj bulvárním nařčením, na nějž ale právně reagovat nebude. MF DNES kauzu otiskla v době, kdy ředitel Národní galerie čelí již několikátému útoku za sebou. V červnu Fajt před vědeckou radou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy obhájil profesuru, koncem minulého měsíce však ministr školství oznámil, že jmenování Fajta profesorem se zdrželo kvůli anonymnímu obvinění z plagiátorství.
V prosinci také Fajt z Národní galerie propustil tři šéfy sbírek včetně bývalého prozatimního ředitele celé instituce Víta Vlnase. Krátce poté na internet unikla koncepce dalšího směřování Národní galerie. Tu Fajt v říjnu odevzdal na ministerstvo kultury, kde se koncepce právě tento týden projednávala. Ministerstvo by ji mělo oficiálně přijmout či odmítnout ještě do konce tohoto roku, tedy nejspíš v posledním prosincovém týdnu.
Tento měsíc také profesor Pavel Preiss zaslal otevřený dopis ministrovi kultury Danielu Hermanovi, v němž zpochybnil Fajtovo akademické renomé. Učinil tak ale jen na základě „náznaků a někdy též ze srdečného smíchu po dotazech na berlínskou kariéru Jiřího Fajta“, jak uvedl.