Celý svět klasické hudby bude v pondělí napjatě sledovat, koho si Berlínští filharmonikové zvolí za nového šéfdirigenta. Technicky vzato jde o post uměleckého ředitele. Ten, kdo jej obsadí, ale rozhodne o další budoucnosti orchestru často označovaného za nejlepší na světě. Současný umělecký ředitel, šedesátiletý sir Simon Rattle, již před časem oznámil, že roku 2018 od tělesa odejde.

Volba je o to zajímavější, že nového uměleckého ředitele si určí sami hudebníci. Berlínští filharmonikové jsou ve svobodě volby, jíž u jiných orchestru zpravidla rozhoduje management, správní rada, či dokonce politici, ve světovém kontextu mimořádní. Podle agentury AFP bude volba probíhat tajně a všech 124 hudebníků si při ní bude muset vypnout telefony. Schůzka začne v pondělí v 10 hodin dopoledne na tajném místě.

AFP v této souvislosti připomíná kandidáty, o nichž se hovoří jako o Rattlových nejpravděpodobnějších nástupcích. Jedním z nich je dvaasedmdesátiletý Daniel Barenboim, v Argentině narozený izraelský dirigent, jenž momentálně vede Berlínskou státní operu. Jako svého nástupce u Berlínské filharmonie si jej roku 1989 vysnil i Herbert von Karajan.

Barenboim je dnes známý mimo jiné svým West-Eastern Divan Orchestra, v němž působí talentovaní mladí izraelští a palestinští hudebníci. Když se novináři sira Rattla ptali, zda by byl Barenboim vhodným následovníkem, Rattle odpovědel: „Co na to říct? Barenboim je hudbou sám o sobě.“ 

Barenboim však nedávno v tisku popřel, že by o post v Berlíně usiloval. To ale nemusí nutně znamenat, že by jej orchestr nepřemluvil. „Teoreticky vzato připadá v potaz každý žijící dirigent,“ vyhnul se spekulacím člen správní rady orchestru Peter Riegelbauer.

Ještě větší šance zřejmě má berlínský rodák Christian Thielemann, v šestapadesáti letech považovaný za jednoho z největších odborníků na německý repertoár – Beethovena, Brahmse, Wagnera či Strausse. AFP ale soudí, že Rattle pracoval příliš dlouho na tom, aby Berlínským filharmonikům rozšířil repertoár – a že konzervativněji zaměřený Thielemann, navíc známý svoji náladovostí, by orchestru tudíž nemusel prospět. Thielemann momentálně působí jako šéfdirigent Staatskapelle Dresden.

Z mladších dirigentů se nejčastěji hovoří o sedmatřicetiletém Lotyši Andrisu Nelsonsovi, jenž momentálně působí jako šéfdirigent City of Birmingham Symphony Orchestra a též jako hudební ředitel Boston Symphony Orchestra. Nelsons už má za sebou ale i vystoupení na festivalu v Bayreuthu. V nedávné anketě deníku Berliner Morgenpost a německého rozhlasu si posluchači jako svého favorita vybrali právě Nelsonse. To ale mohlo být i tím, že jej Němci tentýž víkend slyšeli dirigovat Mahlera, jak připomíná deník New York Times.

Nejmladším z kandidátů na post v Berlíně byl čtyřiatřicetiletý venezuelský rodák Gustavo Dudamel, jenž vzešel z venezuelského vzdělávacího systému El Sistema. Dudamel však nedávno prodloužil smlouvu u Losangeleské filharmonie, která mu tak vyprší teprve v roce 2021. To podle všeho Dudamela z volby vylučuje.

Hudební kritici často zmiňují i třiačtyřicetiletého Rusa Kirilla Petrenka, jehož si za důkladnou přípravu a vytrvalé zkoušení chválí i sami hudebníci. Petrenko momentálně působí jako hudební ředitel Bavorské státní opery v Mnichově.

Údajné zdravotní potíže zřejmě ze hry o post šéfdirigenta Berlínských filhamoniků vyřadí dvaašedesátiletého Riccarda Chaillyho, momentálně šéfdirigenta nejstaršího německého orchestru Leipzig Gewandhaus. Chailly je nadto zavázán v italské La Scale. Mezi možnými kandidáty je též třiasedmdesátiletý Riccardo Muti, momentálně hudební ředitel Chicago Symphony Orchestra. V jeho neprospěch by však mohlo hrát to, že Berlínské filharmoniky již jeden Ital nedávno vedl – do roku 2002 to byl vloni zesnulý Claudio Abbado.

Za černého koně volby tak bývá označován dvaasedmdesátiletý Mariss Jansons, jeden z nejvyhledávanějších dirigentů současnosti. Sám Rattle jej označil za „toho nejlepšího z nás všech“. Jansons momentálně v Mnichově vede Bavarian Radio Symphony Orchestra a především také ceněný amsterdamský Royal Concertgebouw Orchestra. I v jeho případě se však hovoří o zdravotních potížích, jak připomíná AFP.

Přesto má Jansons výhodu – orchestr jej označuje za svého přítele o víkendu bude Jansons také posledním z dirigentů, kteří Berlínské filharmoniky před volbou povedou. Koncerty, při nichž je na programu Bartók, Ravel i Šostakovič, jsou v Berlíně už nyní vyprodané.