Významnou vzpomínku na moderního polského skladatele Henryka Góreckého chystá vydavatelství Nonesuch. 16. října vydá sedmidiskovou edici všech Góreckého děl, která se na této značce dosud objevila. Známé skladby nově doplní autorova poslední symfonie s názvem Tansman Epizody.
Dílo, ve kterém Górecki vzdává hold svému příteli a skladateli Alexandru Tansmanovi, nahrála Londýnská filharmonie pod vedením dirigenta Andreje Borejka během světové premiéry v Royal Festival Hall v roce 2014. První uvedení přitom Górecki plánoval už na rok 2010, kvůli nemoci však symfonii nestihl dokončit a premiéru musel zrušit. V listopadu téhož roku zemřel.
V pořadí čtvrtou symfonii nakonec dokončil jeho syn Mikolaj, který u otce také studoval kompozici.
Deník Daily Telegraph uvedl, že přestože se Górecki v tvorbě držel svého osobitého stylu, novou skladbou v mnohém překvapil. Zvukově mohutné úseky se střídají s pomalými až intimními pasážemi pro sólové nástroje, mezi nimiž zvlášť vynikají klavírní a varhanní části.
Chystaný komplet bude obsahovat i Góreckého nejznámější skladbu – Symfonii písní žalostných, kterou Nonesuch poprvé vydal roku 1992. Skladatel ji však zkomponoval už o patnáct let dříve a při jejím prvním uvedení překvapil použitím jednoduchých melodií a tonality.
Po vydání u Nonesuchi v 90. letech se symfonie stala hitem v žebříčcích vážné hudby. Deska vyvolala světovou pozornost a prodalo se jí více než milion kusů.
Na nečekaný úspěch Górecki tehdy reagoval skromně. „Lidé si v symfonii nejspíš našli něco, co hledali. Někde jim něco chybělo a mně se podařilo trefit do té správné noty a dát jim, co postrádali. Možná jsem to instinktivně věděl,“ poznamenal Górecki v rozhovoru pro britský deník The Guardian.
V Symfonii písní žalostných Górecki zachycuje citlivá témata holokaustu, smrti i rodičovské lásky. Právě láska rodičů a dětí je spojujícím motivem všech tří vět.
V první větě skladatel zpracovává náboženskou píseň z patnáctého století, ve druhé ho naopak inspiroval smířlivý nápis, který na zeď v koncentračním táboře vyškrábala osmnáctiletá dívka. Hlavním motivem třetí věty je matka hledající ztraceného syna. Skladatel zde vychází z polské lidové písně.
Festival současné hudby Contempuls letos neproběhne, hledá sponzora - čtěte ZDE
Klusákova opera Filoktétés: Antičtí hrdinové oblékli maskáče a ztuhli - recenze ZDE
Henryk Górecki je považován za jednoho z průkopníků soudobé vážné hudby v Polsku. Melodickou jednoduchostí a tonalitou skladeb vycházel z původního amerického minimalismu, přidáním složitějších obsahů, výrazovostí a často i duchovním podtextem mu však dal nový rozměr. Často velmi komplikovaný obsah se přitom snažil podat jednoduše a tím své skladby zpřístupnil širokému množství posluchačů.
Kromě třetí a čtvrté symfonie chystaný komplet Nonesuche obsáhne skladby Miserere, Kleines Requiem für eine Polka nebo první tři smyčcové kvartety.
