Sotva tuzemský barokní orchestr Collegium 1704 skončil úspěšnou letní šňůru v zahraničí, našel si nový domov. Stala se jím Pražská křižovatka, tedy odsvěcený kostel sv. Anny na Starém Městě.
"Duch Pražské křižovatky se k naší hudbě hodí − je to místo posvátné, s úžasnou atmosférou, kde se ale zároveň střetávají různé umělecké epochy," míní umělecký ředitel orchestru Václav Luks.
Nadace Vize 97, která kostel využívá jako kulturní centrum, se na Lukse obrátila právě v době, kdy Collegium 1704 kvůli rostoucímu zájmu a setrvale vyprodaným koncertům začalo hledat nový prostor.
Do sv. Anny orchestr přesunul také projekt Hudební most Praha−Drážďany, který propojil s úspěšným abonentním cyklem nadále probíhajícím v Rudolfinu. Novinkou ve sv. Anně jsou hovory s Václavem Luksem před koncertem a možnost ochutnat víno speciálně vybrané k vystoupení.
Prestiž Collegia 1704 roste i ve světě. V létě bylo rezidenčním tělesem lipského Bachfestu − nejvýznamnější evropské přehlídky Bachových děl. "Byl to pro nás historický okamžik," míní Luks, pro kterého však je stejně důležité, že v Lipsku mohl uvést dílo Missa Omnium Sanctorum českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky.
Jeho hudbu Collegium 1704 dlouhodobě propaguje. Příští rok orchestr tuto mši zahraje v sále Berlínských filharmoniků.
Collegium 1704 se ocitlo na Křižovatce
Letní tažení souboru pokračovalo na prestižním Salcburském festivalu, kam "opravdu není snadné dostat pozvání", jak upozorňuje Luks. V tomto případě pomohlo, že dramaturg festivalu v rozhlasu zaslechl přenos koncertu Collegia 1704.
Také v Salcburku soubor uspěl − posluchačsky náročnou Bachovu Mši h moll publikum přijalo nadšeně, soubor obdržel pozitivní recenze v rakouském tisku a hned i pozvání, aby se do Salcburku v příštím roce vrátil.
Úspěchy povzbuzený Luks na zahajovací koncert letošní sezony, jímž byly Monteverdiho Mariánské nešpory, do Prahy pozval několik specializovaných pěvců. Příští středu a čtvrtek ho čeká další událost: po více než 250 letech první novodobá premiéra pašijového oratoria Svatá Helena, jež německo-italský skladatel J. A. Hasse složil roku 1746.
Oživením pozapomenutého díla Václav Luks stvrzuje dlouhodobou filozofii orchestru, že ne všechnu hudbu historie posoudila spravedlivě.
"Hasse byl jedním z nejdůležitějších operních skladatelů 18. století. Jeho hudba je neuvěřitelně melodicky nápaditá a Svatá Helena zní na svou dobu nezvykle moderně," dodává.
Collegium 1704 se ocitlo na Křižovatce
