Když se v prosinci 1995 v Praze otvíral Institut Bohuslava Martinů, byl skoro neviditelný. Měl jediného zaměstnance, muzikologa a skladatele Aleše Březinu, a svoji skromnou sbírku nahrávek a partitur Martinů musel vměstnat do pronajaté kanceláře na Smíchově.

Dnešním dnem otevřených dveří institut slaví 20 let, během nichž se vše změnilo. Institut nyní sídlí v budově Nadace Bohuslava Martinů v Kobylisích a zaměstnává devět odborníků spravujících největší světovou sbírku materiálů souvisejících s předním českým skladatelem 20. století. Třikrát ročně institut v angličtině vydává vlastní časopis, má stálý okruh donátorů, v Praze se každoročně podílí na festivalu Dny Bohuslava Martinů a obecně dělá vše pro to, aby šířil skladatelovu slávu.

"Když jsme začínali, ve světě se mluvilo o velké trojici českých skladatelů, tedy o Dvořákovi, Smetanovi a Janáčkovi," říká Aleš Březina. "Teď se hovoří o velké čtyřce".

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se