Ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL si letos může připsat pomyslné body za schválení nového památkového zákona. Politici ho slibovali léta, podle nich musí nahradit normu pocházející ještě z konce 80. let. Zákon by měl začít platit od roku 2018.

Další zákony, k jejichž přijetí se resort kultury zavázal, ale ještě chybí. Především se čeká na zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře (VPI) a novelu autorského zákona.

Působení Hermana ve funkci ministra neprovází skandály jeho nedávných předchůdců, spojené s náhlými či neodůvodněnými změnami v ministerstvem zřizovaných institucích.

Letos se personální změny týkaly Národní knihovny, z níž na vlastní žádost odešel ředitel Tomáš Böhm. Ten instituci, která má před sebou v rámci dlouholeté rekonstrukce Klementina čerpání ještě více než miliardy korun ze státního rozpočtu, vedl od roku 2011 a jmenoval ho ministr Jiří Besser za TOP 09 a STAN. Böhm ale od začátku čelil kritice odborníků.

Herman "krizovým" vedením NK pověřil svého náměstka a spolustraníka Miroslava Rovenského, který ale zároveň dál působil na ministerstvu. Za několik týdnů jej Herman z funkce náměstka odvolal, prý aby se Rovenský mohl plně věnovat knihovně. Nato Rovenský na funkci dočasného ředitele NK rezignoval pro "ztrátu podpory a důvěry ze strany zřizovatele".

Herman vedením knihovny pověřil památkáře Petra Kroupu. Slíbil vypsat konkurz, dosud se tak ale nestalo.

Personální změny, i když ne navenek tak výrazné, pokračovaly v Národní galerii. Její ředitel Jiří Fajt odvolal tři z pěti ředitelů sbírek ještě v prosinci 2014, letos hledal jejich nástupce v mezinárodním konkurzu. Zájem ale nebyl příliš veliký.

Sbírku moderního a současného umění, jejíž šéfování je spojeno s otázkou budoucnosti Veletržního paláce, vede od podzimu Milena Kalinovská s dlouholetou zkušeností z USA. Ředitelem Sbírky starého umění bude od ledna švýcarský historik umění Marius Winzeler.

Fajt stále stojí před otázkou, zda stavět pro NG novou budovu, nebo důkladně opravit a přestavět Veletržní palác. Není zřejmé, zda pro první variantu má politickou podporu; i druhá varianta ale podle něj vychází na miliardu korun.

Pokud by ji získal, není zřejmé, jestli by peníze šly z rozpočtu MK. Ten letos činil 11,5 miliardy korun, na příští rok se počítá s 11,7 miliardy korun. Přes tři miliardy ale jde na církve a téměř pět miliard na příspěvkové organizace.

Z toho miliarda korun v příštím roce má jít na rekonstrukce a novostavby jejích sídel v rámci péče o národní kulturní poklad. V něm dosud není NG zahrnuta. Ministerstvo kultury má vládě předložit návrh na prodloužení programu a zahrnutí dalších institucí do něj.

Na živé umění půjde oproti letošku z rozpočtu ministerstva kultury asi o pětinu více. Také dlouho podfinancované památkové programy mají větší rozpočty.

Od roku 2017 má fungovat nový program pro velké festivaly, návrh má schválit vláda.

Velké investice z programu péče o národní poklad má před sebou i Národní muzeum, jehož dlouho odkládaná rekonstrukce začala letos v dubnu. Na začátku funkčního období současné vlády premiér Bohuslav Sobotka rekonstrukci muzea označil za prioritu resortu kultury a vyřkl přání, aby byla dokončena s koncem mandátu vlády.

To se ale pravděpodobně nestihne, počítá se, že muzeum bude opraveno do podzimu 2018.

Příspěvkové organizace mají obecně stále napnuté rozpočty. Nejsoběstačnější z nich je dlouhodobě Národní památkový ústav, který dokáže díky vysoké návštěvnosti státem spravovaných památek ročně vydělat a investovat desítky milionů korun.

Letos na stovku státních hradů a zámků přišlo rekordních pět milionů lidí. Na seznam národních kulturních památek letos přibylo devět nových.

Zda se podaří vládě splnit další závazek, tedy dosáhnout na konci svého mandátu jednoho procenta ze státního rozpočtu, není zřejmé.

Pokud by to tak mělo být, musel by rozpočet ministerstva kultury v příštím roce činit 12,8 miliardy a v roce 2017 pak 15,4 miliardy.