Originální stavby Zahy Hadidové, která zemřela ve čtvrtek ve věku 65 let, připomínají hříčky přírody, obrovské sochy umístěné do krajiny. Britská architektka iráckého původu neuznávala klasické tvary, dispozice ani členění. V České republice byla známá hlavně jako členka poroty, která v březnu 2007 vybrala nakonec neuskutečněný návrh architekta Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné.

Hadidová byla první ženou, která kdy získala nejprestižnější světové ocenění pro architekty - Pritzkerovu cenu v roce 2004. Dílo rodačky z Bagdádu bylo značně různorodé a její modernistické projekty odborníci často vyzdvihovali jako výjimečné a dynamické, ovšem jen zřídkakdy se stavby z jejího ateliéru dočkaly realizace.

Prvním realizovaným návrhem Hadidové byla až v roce 1993 hasičská stanice nábytkářské firmy Vitra ve Weilu nad Rýnem. V počátcích Hadidová vycházela z dekonstruktivismu, její návrhy měly ostré hrany a vyhýbaly se pravým úhlům. Postupem času se ale obrátila k plynulým liniím.

Postavila elegantně jednoduchý skokanský můstek v Bergiselu u Innsbrucku, terminál příměstské dopravy ve Štrasburku, skutečným průlomem pak bylo Rosenthalovo středisko současného umění v Cincinnati v Ohiu v roce 2003. V New York Times tehdy napsali, že je to "nejvýznamnější budova postavená ve Spojených státech od doby studené války".

Následovala řada dalších originálních staveb, například vědecké centrum Phaeno ve Wolfsburgu, budova ústředí BMW v Lipsku, lanovka v Innsbrucku, výstavní areál v Zaragoze, římské Muzeum MAXXI, opera v čínském městě Kuang-čou či egyptský pavilon na výstavě Expo 2010 v Šanghaji. A také londýnský olympijský plavecký bazén, připomínající vlnu na hladině.

Hadidová se narodila 31. října 1950 v Iráku v liberální rodině, její otec byl ekonom a podnikatel. "Nikdy jsem neměla tradiční muslimskou výchovu," vzpomínala. Nejdříve absolvovala matematiku na Americké univerzitě v libanonském Bejrútu, v letech 1972 až 1977 studovala architekturu na Architectural Association v Londýně, kde se potkala s dalšími slavnými architekty, jako byli Alvin Boyarski, Rem Koolhaas či Daniel Libeskind. Krátce působila v ateliéru OMA, vlastní ateliér založila v Londýně v roce 1980.

Na realizaci vlastních projektů musela dlouho čekat a mezičas vyplnila kreativní činností, zejména malováním. V roce 1983 se například nestavěl její sportovní klub The Peak v Hongkongu či v roce 1994 opera v Cardiffu. Stavět se nebude ani hlavní stadion pro olympijské hry v roce 2020 v Tokiu. Původní soutěž na jeho podobu sice vyhrála, japonská vláda ale snížila původní rozpočet na výstavbu a Hadidová se do nové soutěže nepřihlásila.

Nositelka řady ocenění vyučovala na řadě prestižních škol a věnovala se i designu, interiérům, nábytku či scénografii. V roce 1999 například vytvořila scénu pro světové turné skupiny Pet Shop Boys, navrhla hybridní automobil Z-Car, kuchyni Z-Island jako vystřiženou ze světa sci-fi, světla, plastiky, šperky či boty z plastu.

"Design kabelky, nábytku nebo příboru je určitou výzvou, baví mě to dělat. Chci svým dílem zasáhnout každého, ne pouze intelektuální a kulturní elitu. Jsem si jistá, že bychom měli lidem přinášet trochu vzrušení do jejich životů, něco nečekaného," uvedla v jednom rozhovoru.