Ve svých sedamapadesáti letech je finský dirigent Esa-Pekka Salonen ve výjimečné pozici, kdy si může vybírat, jaké hudbě se věnovat. Jak píše agentura AFP, Salonen momentálně v newyorské Metropolitní opeře diriguje Straussovu Elektru, kterou v sobotu mohli vidět i tuzemští diváci při živém přenosu do kin.

Elektru si dirigent v dospívání zařadil na seznam oper, které by chtěl jednou nastudovat.

Salonen, jenž sedmnáct roků vedl Losangeleskou filharmonii a vypracoval ji do špičkové formy, dnes říká, že by měl raději víc času na skládání. Každý rok se snaží rozprostřít svůj kalendář mezi dirigování a čas na kompozici, ale ani teď si prý není jistý, čemu dát přednost.

„Přemýšlím nad tím, že bych svoji dirigentskou činnost ještě víc utlumil,“ řekl Salonen agentuře AFP.

„Momentálně jsem ve velmi dobré situaci, kdy nemusím dělat nic, do čeho se mi nechce, a velmi si vážím možnosti dirigovat pouze hudbu, na níž mi záleží,“ dodal.

Salonen je od začátku letošní sezony rezidenčním skladatelem Newyorské filharmonie. Hovořilo se o něm ale také jako o případném nástupci Alana Gilberta, který jeden z nejprestižnějších amerických orchestrů coby hudební ředitel v New Yorku opouští.

Finský rodák ale už nyní působí jako šéfdirigent londýnského Philharmonia Orchestra, zaměřeného na současnou tvorbu. Salonen proto nabídku Newyorské filharmonie odmítl. A ta nakonec oslovila Jaapa van Zwedena, nizozemského rodáka známého jako interpreta klasického repertoáru.

Teď by se Salonenovi v New Yorku otevírala další příležitost. James Levine na konci této sezony po čtyřiceti letech opustí funkci hudebního ředitele newyorské Metropolitní opery.

Finský dirigent už svolil, že za Levina příští rok v Carnegie Hall oddiriguje tři večery s orchestrem Metropolitní opery. Převzít naplno všechny Levinovy závazky se mu ale nechce.

„Působit jako hudební ředitel operního domu je vážný závazek a vyžaduje absolutní nasazení. Aby to mělo smysl, musel bych v Metropolitní opeře fyzicky trávit vždy alespoň půl roku,“ komentuje to Salonen.

Přestože nepopírá jeho talent, zdůrazňuje, že James Levine byl v Met natolik úspěšný i proto, že „desítky let pracoval neúnavně a nepřetržitě“, jak řekl.

„To by v mém případě nebylo myslitelné. Mám druhý život, který je stejně náročný, a tím je mé soukromí,“ dodal Salonen.

Z jeho vlastní tvorby je nejznámější komplexní, ale posluchačsky vstřícná skladba Los Angeles Variations z roku 1996. Dirigenta údajně napadla během šťastné chvilky, kdy v kalifornské Santa Monice popíjel kávu.

Dnes Salonen říká, že Los Angeles – město mnohými spojované se sebevědomými výtvarníky či filmovými hvězdami – ho inspiruje svou „otevřeností a zvídavostí“. Stejně to prý vnímal už v době, kdy Losangeleská filharmonie „zariskovala“ a jako nástupce slavného Andrého Previna si vybrala tehdy ještě málo známého Salonena.

„Ve srovnání s Evropou a východním pobřežím USA jsou věci v Los Angeles méně fixní. Celé město je víc v pohybu, než že by mělo přesné obrysy a řád,“ tvrdí Salonen.

Dirigent dnes v Los Angeles žije, pravidelně se ale vrací do Evropy. Například na festivalu v jihofrancouzském Aix-en-Provence bude letos dirigovat Stravinského operu Oedipus Rex v režii losangeleského modernisty Petera Sellarse. Ten je známý svými neortodoxními interpretacemi operních děl.

Elektru, kterou v sobotu vyvrcholila letošní sezona přenosů z Metropolitní opery do českých kin, režíroval dnes již nežijící Patrice Chéreau.