Kdo chce vidět, jak obrazy Františka Kupky a dalších patnácti českých umělců "hovoří" s díly autorů vídeňské secese, vídeňského kinetismu a s maďarskými konstruktivisty, ať se vypraví do rakouské metropole.

Kurátor Alexander Klee se v sálech vídeňského Belvederu pokusil vzkřísit někdejší kulturní prostor uprostřed Evropy a navodit atmosféru rakousko-uherské monarchie na přelomu 19. a 20. století.

Na výstavě nazvané Klimt, Kupka, Picasso a ti druzí pátrá po tom, z čeho před rokem 1918 pramenilo avantgardní umělecké dění v říši na Dunaji.

Vznikl tak úplně nový kontext, v němž mají významné místo pražští kubisté. Výstava bude k vidění do 19. června.

Přehlídka ukazuje, jak Gutfreunda, Špálu, Kubištu, Procházku a Čapka podnítili k zájmu o formu Pablo Picasso a Georges Braque. Abstrakci zastupuje František Kupka a secesi Gustav Klimt.

Pro českého návštěvníka je zábavné sledovat a porovnávat, co se před první světovou válkou odehrávalo na vídeňské scéně a co na poli českého umění.

Vystavená díla jsou zapůjčená z celé řady evropských muzeí a soukromých sbírek. Připutovala například z Národní galerie v Praze, z Musea Kampa, z Moravské galerie v Brně nebo Galerie umění v Olomouci.

Kubištu, Kupku a další české autory zapůjčila rakouská sbírka Rotter. A nejskvostnější Kupka, plátno Série C VIII, je ze sbírky Thyssen-Bornemisza z Madridu.

Výstava

Klimt, Kupka, Picasso a ti druzí

Belvedere, Vídeň

otevřeno do 19. června

Jak na secesi, tak na kubismu je pozoruhodné, jak se jejich tvůrci snažili ovlivnit všechny oblasti lidského života. V Belvederu lze tedy vidět i hračky a dekorativní předměty, které navrhli představitelé avantgardy, například Václav Špála. Vyráběl je v tuzemsku Artěl a ve Vídni dílny Wiener Werkstätte.

Na výstavě nechybí ani příklady regionálního umu − třeba hračky, které na začátku minulého století vznikaly v hořickém družstvu podle návrhů Jana Kysela. Ty do Vídně poslalo Muzeum a galerie města Hořice. Některé exponáty jsou z Uměleckoprůmyslového musea v Praze.