Více než 125 let od začátku vydávání Ottova slovníku naučného a v době Wikipedie si lidé rádi kupují klasické tištěné encyklopedie. Jejich nakladatelé oproti internetu vyzdvihují jistotu ověřených dat.

Přestože před třemi lety ohlásili vydavatelé nejslavnější encyklopedie Britannica definitivní konec papírové verze a přesun jen na internet, nemají tlusté knihy s hesly ze všech oborů lidské činnosti odzvoněno.

Také Češi si stále rádi kupují tradiční encyklopedie. V oblibě jsou dnes zejména publikace z oblasti přírodních věd.

S rozvojem internetu se potřeba vlastnit objemné svazky snížila. Kolik informací ale lidé hledají v knize a kolik na webu, lze jen těžko odhadnout. Mnozí si encyklopedie kupují ze setrvačnosti, pro pocit větší důvěryhodnosti nebo jen ze snobismu. Říká se, že Češi milují "tlusté knihy", drahé publikace, které se každoročně vrší pod vánočními stromky v mnoha domácnostech. Nákladná kniha stále reprezentuje.

Se slavnou encyklopedií Britannica bývá srovnáván počin pražského nakladatele Jana Otta, který svůj naučný slovník začal vydávat v roce 1888. Od úmrtí úspěšného podnikatele uplyne 29. května sto let.

Ottův slovník byl úspěšný nejen v době svého vzniku, ale i po více než sto letech. Když v polovině 90. let zahájila nakladatelství Paseka a Argo reedici slovníku, byl o knihu nevídaný zájem. Edice všech 28 svazků a 12 dodatků trvala sedm let.

První díly vycházely v desetitisícovém nákladu. Slovník živil Paseku asi osm let a umožnil vydat mnoho prodělečných knih.

Nová univerzální encyklopedie přišla na český trh až v podobě desetidílné publikace Universum. Vycházela čtyři roky, poslední díl v roce 2001, tedy skoro sto let po dokončení první edice Ottova slovníku. Publikaci se 150 tisíci hesly vydal Knižní klub, tedy součást společnosti Euromedia Group, a prodalo se jí přes 10 tisíc výtisků. Později vyšla v jednom svazku – této verze se prodalo přes 30 tisíc kusů.

"Pro vydávání encyklopedií je stále ještě dostatečný prostor, ačkoliv se s nástupem internetu pochopitelně zmenšil. Je ovšem stále natolik zajímavý, že jsme encyklopediím založili i vlastní edici Základní kameny rodinné knihovny," říká Zuzana Turňová z Euromedia Group.

"Před internetem vynikají encyklopedie právě tím, že pracují s informacemi ověřenými a vždy odborně zpracovanými, na které se můžeme spolehnout. Největší zájem je o zvířata, dějiny, umění, vesmír," doplnila.

Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia, se domnívá, že budoucnost na papíře stále mají oborové a úzce zaměřené encyklopedie. „V případě Academie je největší zájem o encyklopedie z oborů přírodních věd, jako jsou například atlasy ptáků nebo plazů nebo klíče k určování hmyzu," tvrdí Padevět.

Vedle dnes nejslavnější internetové encyklopedie, komunitně rozvíjené Wikipedie s více než 38 miliony článků v 250 jazycích, existují i další encyklopedie na síti; ty však s Wikipedií svádějí boj.

Elektronickou verzi má od 90. let Britannica stejně jako německá encyklopedie Brockhaus. Od roku 2008 je na webu i největší slovník nakladatelství Larousse, on-line je dostupný i Ottův slovník naučný.

Wikipedia byla spuštěna před 15 lety, v lednu 2001. Češi mají podle jejích provozovatelů už od roku 2000 všeobecnou encyklopedii Cojeco.cz, kterou navštíví 13 tisíc čtenářů denně.

Zatímco slavné encyklopedie s bohatou historií nevyhnutelně míří na web, čas od času se objeví nápad učinit krok zpět a vytisknout Wikipedii. Před osmi lety s tím přišel nakladatel v Německu, který chtěl do knihy zařadit 50 tisíc hesel, na něž lidé nejčastěji klikají.

Před dvěma lety nápad oživili lidé z nakladatelství PediaPress, jež spolupracuje s Wikipedií. Chtěli vytisknout kompletní anglickou verzi v 1000 knihách, z nichž každá by měla asi 1200 stránek. Projekt měl sloužit jako dokument počátků digitální éry. Nepodařilo se však na něj vybrat ve veřejné sbírce dost peněz.

Loni prezentoval americký umělec Michael Mandiberg jako svůj projekt vytištění zlomku Wikipedie. Jeho motivací prý bylo zjistit "jak velké to je", tedy jak se dají fyzicky ukázat digitální data. Na výstavě pak Mandiberg ukázal několik poliček s vytištěnými knihami a doplnil je modelem toho, jak by vypadala celá vytištěná Wikipedia. Vytištěno bylo 106 knih a celkový předpokládaný počet s celým tehdejším obsahem Wikipedie by byl 7473 knih.