Až na letošním fotbalovém Euru přesně uprostřed června vyběhnou na trávník Francouzi a o dva dny později Španělé i Češi, budou mít koncertní mistr České filharmonie Josef Špaček a jeho někdejší spolužáci ze studií smůlu.
Ačkoliv členové mezinárodního Špačkova smyčcového Concentus Moraviae Quarteta trojici evropských týmů nadšeně fandí − každý tomu svému −, přímé přenosy jejich zápasů přinejmenším celé neuvidí. V těch dnech budou rovněž hrát, jenže komorní hudbu.
"Vyběhnou" na pódia festivalu Concentus Moraviae, aby tam mimo jiné uvedli třetí ze šestnácti smyčcových kvartetů Ludwiga van Beethovena. Ty všechny zazní během června na festivalu, kde vystoupí dvaadvacet kvartetních souborů. Z letošního 21. ročníku Concentus Moraviae, který začíná dnes a uskuteční se na dvacítce míst Moravy a Vysočiny, činí tak masivní kvartetní program unikátní událost.
"Potkáváme se jednou za čtyři roky, když je mistrovství Evropy ve fotbale. Všichni máme rádi fotbal, takže se na něj koukáme a při tom děláme muziku," vysvětluje Špaček s nadsázkou účast příležitostného Concentus Moraviae Quarteta na festivalu.
Čtveřice hudebníků už během fotbalových šampionátů vyrazila na koncerty v roce 2008 a potom se sešla v červnu 2012. "Rozhodli jsme se, že z toho uděláme tradici," dodává Špaček a vzpomíná na svá americká studia v minulém desetiletí: "Společně jsme bydleli, hudebně jsme spolu vyrůstali a hodně jsme se jeden od druhého naučili."
Dvaadvaceti smyčcovým kvartetům letošního Concentus Moraviae dominuje aktuálně světově nejoceňovanější český komorní soubor Pavel Haas Quartet. Ten se stal rezidenčním ansámblem letošního festivalového ročníku, na němž vystoupí pětkrát.
"V takové míře se Pavel Haas Quartet v rámci České republiky ještě neobjevil a asi hned tak neobjeví," připomíná Peter Jarůšek, violoncellista kvarteta, které je dnes žádané po celém světě.
Tady není muzeum
Pavel Haas Quartet tak udržuje tradičně vysokou úroveň české kvartetní hry, která začala roku 1892 založením Českého kvarteta.
"Od té doby nebylo desetiletí, kdy by některé z českých kvartet nepatřilo ke světové špičce," říká dramaturg letošního festivalu Concentus Moraviae, hudební skladatel Aleš Březina, jinak například autor komorní opery o umučeném faráři Toufarovi nebo hudby k mnoha filmům, především od režiséra Jana Hřebejka.
"Teď je to se smyčcovými kvartety možná ještě lepší, než to bylo v době Smetanova kvarteta ve druhé půli minulého století. Na úplné špičce máme Pavel Haas Quartet a poměrně těsně pod ním jsou Bennewitzovci a Zemlinští," jmenuje Březina další dva ansámbly, které také na Concentus Moraviae zahrají "své" Beethoveny.
Německý klasik "ohrávaný" na všech pódiích světa znamená pro publikum ověřenou jistotu. Jako kdyby jedenačtyřicetiletá slovenská skladatelka Ľubica Čekovská, od níž festival Concentus Moraviae letos objednal kvartetní skladbu, hovořila také o něm, když před třemi lety v časopisu Týždeň prohlásila: "Nesmíme zapomínat na to, abychom z vážné hudby neudělali muzeum."
Aleš Březina se s Čekovskou, která se mezinárodně prosadila už při svých studiích na Královské hudební akademii v Londýně, ztotožňuje. Sám objednal skladbu nejen od ní, ale také od ještě mladšího autora Slavomíra Hořínky.
Ovšem Beethoven se na letošním festivalu jeví jako míra všech věcí z jiného než "muzejního" důvodu. "Jeho kvartetní řada je neuvěřitelně vyrovnaná, byl jedním z nejvýznamnějších autorů smyčcových kvartet. Šlo mi o to, aby se ansámbly měly na čem ukázat. A nejlépe se ukážete na tom, co je vnímáno jako kánon," vysvětluje Březina.
Právě beethovenovský kánon staví dramaturg ve festivalovém programu do kontrastu s premiérami nové hudby. Ale také třeba s kvartetními úpravami severského folkloru či například skladbou polského avantgardisty Krzysztofa Pendereckého.
"Léta jsem dělával dramaturgii tak, že jsem k sobě dával věci, které šly po srsti. Ale v poslední době mě víc baví zkoušet něco, co jde proti srsti. Co vás v půl osmé večer neusadí a v devět nevyvrhne v jedné náladě," říká Březina a zní to, jako kdyby mluvil o fotbalovém zápase. Při něm taky nikdy není jasné, jaké překvapení během hodiny a půl hracího času diváka čeká. Zda nálada půjde "po trávníku", nebo "proti němu".
Tady není muzeum
