Vše, pro co je oceňován španělský manýristický malíř El Greco, se koncentruje jen v několika dílech, například v obraze Klanění pastýřů. Metr a půl vysoké plátno, které patří k tomu nejcennějšímu ze sbírek Metropolitního muzea v New Yorku, je nyní poprvé k vidění v Česku.
Od čtvrtka jej u příležitosti svého desátého výročí vystavuje Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Protáhlé, jakoby tančící postavy s oduševnělými výrazy a nadpozemsky intenzivní světlo obrazu lze spatřit do 4. září.
Newyorské muzeum obraz od El Greka zapůjčilo výměnou za plátno renesančního malíře Tiziana nazvané Apollón a Marsyas ze sbírky olomouckého arcibiskupství. "Chtěli jsme něco blízkého Tizianovi a El Greco byl Tizianův žák," říká Miroslav Kindl, kurátor a vedoucí Arcidiecézního muzea Olomouc.
Dva na pár měsíců vyměněné obrazy mají společné také to, že vznikly v pozdním období obou mistrů. "Pro Tiziana i El Greka je typická dlouhá doba malířského zrání," říká Kindl. Podle něj oba malíři dosáhli svého nejpůsobivějšího stylu až ve stáří.
El Greco, který nikdy nepřijal přezdívku "Řek" a podepisoval se svým skutečným jménem Doménikos Theotokópulos, se narodil roku 1541 na Krétě. Ostrov byl tehdy pod správou Benátské republiky a budoucí mistr barokního malířství se brzy dostal do Tizianovy dílny v Benátkách. "Předpokládáme, že předtím prošel školením v krétských klášterních dílnách, kde se malovaly ikony," domnívá se Miroslav Kindl.
V Itálii přebral El Greco "rukopis" italské renesance, tedy kromě Tiziana také styl Michelangela nebo Tintoretta. Ještě před svou čtyřicítkou však odešel do Toleda, kde zůstal už celý život a kde měl dostatek zakázek od katolické církve.
Uctivá poklona z New Yorku
Zdá se logické, že El Greco se narodil do řeckokatolické rodiny. "Nemáme o tom důkazy, ale pokud tomu tak bylo, musel během pobytu v Itálii, nejpozději v Toledu, přestoupit na katolickou víru. Bez toho by nedostával takové prvotřídní zakázky," tvrdí kurátor, podle kterého si El Greco naopak nezískal přízeň španělského panovníka, a tedy ani jeho dvora. Nelíbil se jeho nekonvenční styl, po roce 1600 ještě zvýrazněný.
"Používá zářivější barvy, protahuje figury, které jako by tančily, a na obrazech vytváří pronikavé až nebeské světlo. Tím vším dosahuje u svých postav niterných výrazů. Je to strhující," rozplývá se Miroslav Kindl.
Podle něj to platí také pro obraz Klanění pastýřů, který vznikl v letech 1605 až 1610 a na němž se pastýři přišli do Betléma poklonit právě narozenému Ježíši Kristu.
Námět obrazu byl ve své době velmi populární. Také proto vzniklo několik podobných děl připisovaných El Grekovi, avšak pouze plátno vystavené v Olomouci je podle znalců dílem samotného mistra. V ostatních verzích u podpisu stojí dovětek "dílna".
Obraz od El Greka ode dneška v Olomouci není vystaven osaměle. Kromě toho, že muzeum otevírá novou podobu své stálé expozice nazvané Ke slávě a chvále − Tisíc let duchovní kultury na Moravě, vedle El Grekova plátna vystavuje ještě jedno dílo. "Rozhodli jsme se pro konfrontaci El Greka s moderním uměním. Bude tam bronzová socha Úzkost od Otto Gutfreunda z let 1911 až 1912," říká Kindl.
Právě modernisti na začátku dvacátého století − a mezi nimi také čeští kubisté − El Greka znovu objevili a inspirovali se jím. Například podle jeho výjevu Pátá pečeť apokalypsy namaloval Pablo Picasso své proslulé Avignonské slečny.
Uctivá poklona z New Yorku
