Desítky křesťanů z Číny žádají o azyl v Česku. Vláda by jejich přijetím uznala, že Peking porušuje lidská práva

V době, kdy se čeští politici předhánějí v návštěvách Číny a Číňané zase v Česku mohutně investují, se úřady připravují na citlivé rozhodnutí. O azyl v Česku požádalo 60 Číňanů. Podle zjištění HN se jedná o pronásledované křesťany, kteří přišli v několika vlnách od letošního února do května.

"Čekáme na další náhledy do jejich spisů a podkladů, které shromáždilo ministerstvo vnitra. Jsme teprve na začátku," říká Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která zastupuje několik z nich.

Křesťané z Číny žádají o azyl v Česku. Vláda by tím uznala, že Peking porušuje lidská práva

Pokud by ministerstvo žadatelům mezinárodní ochranu udělilo, oficiálně by tím konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva. A na takovou kritiku obvykle čínská strana reaguje mimořádně podrážděně. Česká vláda má navíc zájem na pokračování čínských investic, ty zatím zahrnují pivovary Lobkowicz nebo fotbalovou Slavii. Na nové obchody se těší například Škoda Auto nebo ČEZ.

Číňané se bojí mluvit

O jednotlivých případech obhájci příliš hovořit nechtějí. Žadatelé o azyl jsou mimořádně obezřetní, bojí se, že komunistický režim bude šikanovat jejich příbuzné, kteří v Číně zůstali. "V tuto chvíli nemůžeme zveřejňovat další informace o našich klientech," říká Franková.

Na verdikt úřadů čekají křesťané v pobytových zařízeních pro žadatele o azyl v Kostelci nad Orlicí a Havířově. Zatím však ani v jednom případě rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany ještě nepadlo.

Čínští křesťané jsou podle informací HN členy 10 různých křesťanských církví. Komunističtí vládci v jejich mateřské zemi uznávají katolictví i protestantství, církve ale hlídá tajná policie. Křesťané se proto sdružují do početných "podzemních církví", které ovšem režim tvrdě potírá.

S právními záležitostmi pomáhá čínským žadatelům o azyl také občanské sdružení Křesťanští právníci, které vede soudce Okresního soudu v Táboře Ondřej Kubů. Ani ten detaily zveřejňovat nechce. "Nepřejí si o sobě nic prozrazovat, obávají se následků, které by to pro ně mohlo mít," vzkazuje Kubů.

Vnitro teprve rozhodne

Ministerstvo vnitra má ze zákona na udělení či neudělení azylu lhůtu 90 dnů, kterou může prodlužovat až na šest měsíců. Podle Frankové této možnosti u několika žádostí čínských křesťanů využilo. Choulostivá rozhodnutí tak patrně padnou až na konci roku. Pokud Číňané azyl nedostanou, budou se moct odvolat ke krajskému soudu. Na dotaz HN ohledně současného případu ministerstvo neodpovědělo.

Aby tolik Číňanů požádalo Česko o azyl, je neobvyklé. V minulých letech tvořili jen zlomek žádostí o ochranu, loni úřady posoudily čtyři případy, v roce 2014 patnáct. Úředníci tak budou letos řešit třikrát víc čínských azylových žádostí než za poslední dva roky dohromady.

Křesťané jsou v Číně jednou z nejpronásledovanějších komunit. Komunističtí vládci chápou křesťanství jako symbol západního imperialismu, počet křesťanů ve více než miliardové zemi odhadují na 25 milionů. Situace v oblasti dodržování lidských práv se podle odborníků stále zhoršuje.

"Komunistická strana Číny si bez ohledu na ekonomické reformy pečlivě hlídá ideologický monopol," upozorňuje sinoložka Olga Lomová z Karlovy univerzity. Podle ní křesťané v Číně přicházejí o práci, pokud proti režimu protestují veřejně, mohou skončit ve vězení.

Prezident přitvrzuje represe

Tvrdší postup proti křesťanům začal po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga před třemi lety. Ten byl v Česku na státní návštěvě koncem března. Policisté při ní zasahovali proti lidem, kteří upozorňovali na nedodržování lidských práv v Číně. V rámci masivních bezpečnostních opatření například nechali sundat vlajku Tibetu z budovy FAMU.

Lomová si netroufá odhadovat, jestli šedesátka Číňanů v Česku azyl dostane, a připomíná, že občané Číny o azyl v zahraničí obvykle nežádají − kvůli obavám z pronásledování příbuzných. "Tento případ je netypický. Možná je v pozadí i nějaký konkrétní místní problém, konflikt s úřady, který jde za hranice otázek víry," domnívá se.

Skeptický k možnému udělení azylu je ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Podle něj se ministerstvo vnitra dlouhodobě chová tak, aby cizince od pobytu v Česku odrazovalo. "Je to jejich know-how, proto neočekávám, že se tato pozice nějak výrazně změní a Číňané u nás budou moct jako uprchlíci zůstat," tvrdí.

Za posledních pět let dostalo azyl v Česku jen šest pronásledovaných Číňanů. Bylo to však ještě předtím, než začala éra masivních čínských investic do tuzemské ekonomiky a politického sbližování Česka s ekonomicky silnou "říší středu".