Populární ruský spisovatel Zachar Prilepin se stal zástupcem velitele praporu speciálních sil proruských separatistů v Donbasu. Zároveň byl jmenován poradcem Alexandra Zacharčenka, vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky.

Zacharčenko literátovi udělil hodnost majora. "Zachar Prilepin je opravdový vlastenec Ruska a Donbasu, a to ne slovy, ale činy," prohlásil Zacharčenko podle ruské tiskové agentury Interfax.

Ta připomněla, že Prilepin v 90. letech minulého století působil v zásahových jednotkách. Má také zkušenosti z bojů v Dagestánu a Čečensku na severním Kavkaze.

„Nepřijel jsem kvůli literatuře,“ komentoval své rozhodnutí Prilepin v rozhovoru, jejž v pondělí zveřejnil ruský deník Komsomolskaja pravda.

„Prapor vznikl z mé vlastní iniciativy. Na bílém koni vjedeme do každého města, které jsme opustili,“ dodal a dále vyjmenoval několik sovětských spisovatelů, kteří bojovali ve 2. světové válce. „Konstantin Simonov i Jevgenij Dolmatovskij, všichni psali, všichni nosili zbraně. Všichni měli hodnost,“ řekl.

Kreml odmítl Prilepinův případ komentovat, jen uvedl, že na východě Ukrajiny se kromě Rusů vyskytují také občané jiných států.

"Nijak bych to nekomentoval," řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. "Skutečně jsou ruští občané, jakož i občané jiných zemí ze západu a východu Evropy, kteří se z různých důvodů – kvůli volání srdce či z jiných příčin – vydávají do těchto neuznávaných republik a nalézají se tam z rozličných důvodů," dodal.

Prilepin v minulosti organizoval rozsáhlou humanitární pomoc pro civilní obyvatele Donbasu a Luhansku. Býval odpůrcem Vladimira Putina, jejž roku 2010 vyzval k rezignaci. Po anexi Krymu a propuknutí konfliktu v Donbasu však režimu “vyhlásil příměří", jak uvedl v jednom rozhovoru.

Spisovatel, jehož skutečné jméno zní Jevgenij Prilepin, začal publikovat po roce 2000. Jeho povídky zvané Botky plné horké vodky roku 2011 v překladu Libora Dvořáka vydalo nakladatelství Argo. To chce podle údajů na svých webových stránkách letos 30. června vydat Prilepinův román Tábor, jejž překládá Ondřej Mrázek.

Próza se odehrává během jednoho podzimu ve druhé polovině 20. let v lágru na odlehlých Soloveckých ostrovech. Prilepin prý při psaní několik let pátral v soloveckých vězeňských i klášterních archivech, odkud čerpal inspiraci.

Za své knihy Prilepin získal prestižní ruské ceny jako Národní bestseller nebo Velká kniha. První tituly psal na základě vlastních zkušeností z války v Čečensku, v dalších začal ironicky glosovat současnou ruskou společnost.

„Je politicky vyhraněným ruským patriotem se sociálním cítěním a členem ilegální nacionálně-bolševické strany. Ostře se vyhraňuje proti fašizujícímu nacionalismu, Putinově režimu (signatář petice Putin musí odejít), ale i proti prozápadní liberální opozici,“ charakterizuje autora nakladatelství Argo.

Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů na východě Ukrajiny. Moskva takovou podporu stále popírá, nanejvýš připouští, že po boku separatistů bojují rovněž ruští dobrovolníci. Konflikt si od dubna 2014 vyžádal skoro 10 tisíc mrtvých.