Galerie hlavního města Prahy na nové výstavě představuje britského autora Richarda Deacona, jednoho z nejvýznamnějších sochařů současnosti.

Jeho první samostatnou výstavu v Česku kurátor Julian Heynen pojal jako úvod do Deaconovy mnohostranné tvorby.

Šest desítek děl, které vznikly během posledních třiceti let, se liší použitými materiály i technikami – od dřeva impregnovaného a ohýbaného přes ocel a hliník k syntetickým materiálům a keramice. Výstava potrvá do 17. září.

Kurátor s autorem spolupracuje již tři dekády. Poprvé se setkali u výstavy nazvané Umění těch druhých, která se uskutečnila v Německu a poté jako přehlídka britského umění putovala do dalších zemí včetně tehdejšího Československa.

"Dozvěděl jsem se, že v těchto prostorách byla před třiceti lety vystavena tři má díla. Pokusím se touto výstavou doplnit těch chybějících třicet let a prezentovat rozmanitost a šíři mých zájmů," řekl Deacon tuto středu v Praze.

"Je to primárně sochařská výstava, ale jsou tu také kresby, nebo je to výstava kreseb, která zároveň prezentuje archiv. Jsou tu monumentální díla a také drobné věci," uvedl k přehlídce svých děl.

Kurátor Heynen připomněl, že Deacon se svojí tvorbou vstupoval na uměleckou scénu v 70. letech minulého století, po neoavantgardních hnutích, která posunula pojem toho, co může být socha, až na samé její limity.

"Deacon se držel materiálnosti sochy a představuje sochu jako objekt, jako něco hmotného, přitom ale nepodléhá tradicionalismu. Myslím, že rozvíjí modernismus, shrnuje ho, ale zároveň se neuchyluje k tradičním metodám," tvrdí kurátor.

Richard Deacon má aktuálně tři další výstavy na různých místech světa. Trochu to odvádí od práce v ateliéru, ale není od věci vidět svá díla v novém kontextu, řekl k tomu.

Deacon, narozen v roce 1949, je držitelem slavné Turnerovy ceny z roku 1987 a řádu Britského impéria.

Jeho sochařské dílo patří od 80. let k nejvýznamnějším nejen v rámci silné generace anglických tvůrců, jako jsou Antony Gormley, Anish Kapoor, Alison Wilding, Tony Cragg a další, ale též v celosvětovém měřítku.