Tým vědců z francouzské Paris Descartes University a Klub výzkumníků NYC (Explorers Club NYC) společně oznámily, že se jim podařilo objevit schránku, v níž francouzský romanopisec a jeden ze zakladatelů žánru sci-fi Jules Verne zanechal vzkaz budoucím generacím.

Badatelé od září loňského roku studovali Vernovo dílo, pozůstalost i jeho hrob v Amiensu a na základě získaných indicií zúžili hledání na kraj Occitanie ve francouzských Pyrenejích. V závěrečné fázi pátrání používali drony a geologický radar. Nakonec se jim podařilo najít kovový kontejner, o němž věří, že jej zakopal Jules Verne.

Zda schránka, podle všech znaků pocházející z konce 19. století, opravdu patřila slavnému spisovateli, zatím není jisté, protože vědci její otevření nechtějí uspěchat. Rentgenové snímkování ale prozradilo, že obsahuje menší kovová pouzdra, knihy a několik drobných kovových předmětů různých tvarů.

Archeolog Elouan Beauséjour z Paris Descartes University oznámil, že tým svolá tiskovou konferenci, jakmile bude znát další podrobnosti o obsahu boxu.

Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 v Nantes úspěšnému advokátovi Pierru Vernovi a jeho ženě Sophii rozené Allotové. Otec chtěl, aby se z něj stal advokát a malý Verne navzdory několika nezdařeným útěkům z domova nakonec vystudoval lyceum v Nantes, jeho prospěch ale nebyl nijak slavný. Později ho zaujala literatura a sám se o ni začal pokoušet.

Po složení advokátských zkoušek odjel do Paříže, víc než právnické praxi se tam ale věnoval seznamování se slavnými literáty – především Alexandrem Dumasem –, bohémskému životu a vlastní tvorbě. Z tohoto období se zachovala jeho tuctová divadelní komedie Zlomená stébla. Vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že se z jejího autora stane zakladatel nového literárního žánru a inspirátor několika generací vědců a techniků. Roku 1857 se Verne oženil s vdovou Honorine de Viane Morelovou.

Pro Vernův další život bylo přinejmenším stejně důležité setkání se slavným fotografem a vzduchoplavcem Nadarem (1820–1910). Jeho obrovský balon Le Géant inspiroval Julesa roku 1862 k napsání románu Pět neděl v baloně, o přeletu Afriky v podobném stroji.

S rukopisem prý dlouho neúspěšně obcházel nakladatele (různí autoři se v počtu odmítnutí pohybují od 10 do 40), až narazil na Pierra-Julesa Hetzela (1814–1886), jednoho z nejvýznamnějších literárních podnikatelů tehdejší Francie.

Hetzel Vernovi nabídl velkolepou smlouvu na dvacet let, během nichž dodá každoročně dva romány tohoto typu. Úspěch byl ohromující – nejen finanční, protože spisovatel byl od té doby hmotně zajištěn (a později si mohl pořídit i velkou parní jachtu), ale i společenský: Verne se stýká s předními literáty, členy panovnických rodů, je přijat dokonce i papežem Lvem XIII.

Když Jules Verne 24. března 1905 zemřel, jen jeho cyklus Dobrodružné cesty čítal 62 knih. Kromě toho je také autorem několika cestopisů, děl o historii zeměpisných objevů, divadelních her a románů nespadajících do kolekce Dobrodružných cest. Právem je považován za otce moderní sci-fi, a to i navzdory skutečnosti, že předpovědi technických vynálezů se vyskytují jen v poměrně malé části svazků Dobrodružných cest.

Zprávy zanechané pro budoucnost tvoří jádro zápletky několika Vernových děl, především románu Cesta do středu Země z roku 1864, kde středověký alchymista Arne Saknussemm zanechá svědectví o své podivuhodné výpravě vložené ve staré knize. Verne si v mezích možností rád plnil své dávné tužby – jako ozvěnu své touhy stát se námořním kapitánem si například pořídil jachtu Svatý Michal, na jejíž palubě uskutečnil mnoho cest. Pravděpodobnost, že chtěl zanechat nějakou zprávu příštím generacím, proto není zrovna malá.