Na svém středečním zasedání američtí centrální bankéři v čele s předsedkyní Janet Yellenovou dle předpokladů zvýšili základní úrokovou sazbu o čtvrt procenta. Učinili tak již potřetí za posledních šest měsíců a teprve počtvrté od konce finanční krize, která sužovala americkou a světovou ekonomiku v letech 2007 až 2009.

Nově tak bude centrální banka na mezibankovním trhu držet takzvanou Fed Fund Rate v rozmezí mezi 1 až 1,25 procenta. Prostřednictvím této sazby se FED snaží ovlivňovat dlouhodobější sazby, za které si půjčují podniky a domácnosti. Těm by tak měly zdražit úvěry a půjčky.

Z devíti členů Federal Open Market Committee (FOMC), která o měnové politice rozhoduje, proti rozhodnutí zvýšit sazby hlasoval pouze jeden, a to Neel Kashkari, který chtěl ponechat sazby na dosavadní úrovni.

Zároveň Federal Reserve potvrdil záměr zvýšit v letošním roce sazby ještě jednou, a navíc přestavil svůj plán ohledně rozpouštění aktiv, která naakumuloval v průběhu programu kvantitativního uvolňování.

Jako důvod zvýšení sazeb FED uvedl nadále sílící americký trh práce a pokračující mírný hospodářský růst v USA. Podobný vývoj by měl podle centrální banky pokračovat i v dalších měsících a růst spotřebitelských cen by se měl pohybovat okolo dvou procent, což je inflační cíl Fedu.

V rámci plánu rozpouštění aktiv (státních amerických dluhopisů a hypotečních cenných papírů) FED hodlá v průběhu tohoto roku začít omezovat své portfolio, jehož hodnota je aktuálně 4,2 bilionu dolarů.

Cenné papíry FED v minulosti nakupoval ve snaze snížit úrokové sazby a podpořit hospodářský růst. Reagoval tak na finanční krizi, související s ekonomickou recesí, a následné slabé hospodářské oživení. Program rozpouštění aktiv bude podle FOMC záviset na dalším ekonomickém vývoji.