Dvojitá šroubovice DNA je nejstarší paměťové médium na této planetě a současně také paměť s nedostižně největší hustotou zápisu – na prostým okem neviditelnou molekulu se musí vejít kompletní informace o "konstrukci" a fungování jakéhokoliv tvora včetně nejsložitějších savců. Vědci se proto snaží tento způsob ukládání dat napodobit.

Významný úspěch nyní oznámila Columbia University ve spolupráci s New York Genome Center: v jejich laboratořích se Yanivu Erlichovi a Dině Zielinské podařilo docílit hustoty zápisu odpovídající 215 petabajtů dat na gram DNA.

Petabajt je kvadrilion (milion miliard) bajtů – pro lepší představu: je to 1000 terabajtů, přičemž kapacita pevného disku dnes běžně prodávaných počítačů nebo externích disků je nanejvýš v řádu jednotek terabajtů.

Mimozemšťané a strom poznání

Ukládání dat do molekuly DNA by mělo celou řadu výhod, proto nepřekvapí, že myšlenka se poprvé objevila už v 60. letech minulého století. Mělo by to fungovat už proto, že jde o systém ověřený několika miliardami let biologické evoluce. Takovou testovací dobu neměl k dispozici žádný lidský inženýr ani vývojové pracoviště.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se