Velké podniky v Británii požadují po Londýnu, aby vyjednal takový brexit, který bude pro byznys znamenat co nejmenší ztráty. V opačném případě by mohly omezit své působení v zemi.

Farmaceutický gigant Pfizer například varoval, že by mohl zastavit své investice ve Spojeném království, pokud se Londýn se zbytkem Evropské unie nerozejde v dobrém. "Byznys potřebuje jistotu. Když ji nemáme, tak si ji vytvoříme sami − tím, že se začneme připravovat na ty nejhorší možné scénáře," řekl deníku Financial Times Erik Nordkamp, šéf britských operací firmy Pfizer.

Podobné požadavky nahrávají Čechům a dalším občanům Evropské unie, kteří by chtěli odejít pracovat do Británie i po jejím odchodu z EU, k němuž nejspíš dojde v březnu 2019. Je možné, že britský pracovní trh zůstane Evropanům otevřený ještě několik let po brexitu.

Důvodem je to, že Británie velmi stojí o sjednání přechodné dohody s unií. Během dvouleté lhůty, kterou podle pravidel má na vyjednání podmínek svého odchodu z osmadvacítky, Londýn se zbylými 27 zeměmi společenství téměř určitě nestihne uzavřít smlouvu o budoucím volném obchodu se zbožím a službami. Přitom ale kvůli brexitu přijde o členství ve vnitřním evropském trhu.

Pokud by Spojené království a unie neměly po březnu 2019 žádnou smlouvu o vzájemných vztazích, nastal by pro britské firmy mimořádně vážný problém. Do EU směřuje téměř polovina vývozu Velké Británie.

Britský ministr financí Philip Hammond tak tlačí na dohodu o přechodném období, aby tamní podniky okamžitě po brexitu nemusely čelit problémům, jako jsou kontroly na hranicích nebo cla. "Doufám, že bude mezi Británií a EU dál proudit zboží stejně volně jako dosud," řekl Hammond.

Země unie, včetně Česka, ale daly opakovaně najevo, že přechodné období je možné jen pod podmínkou, že bude Británie dál respektovat všechna evropská pravidla. A mezi ně patří i umožnění volného pohybu pracovních sil.

Pokud tedy budou chtít Britové během přechodného období zajistit pro své firmy volný pohyb zboží, služeb a kapitálu, musí přistoupit i na volný pohyb osob. V takovém případě by se lidé ze zemí EU mohli v Británii volně ucházet o práci i po brexitu. Přechodné období může trvat několik let.

Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové prohlásil, že volný pohyb osob skončí ke dni britského odchodu z EU. Mluví se ale o tom, že během přechodného období bude fakticky pokračovat dál jen s minimálními omezeními. Ta by mohla spočívat například v tom, že by se Evropané v Británii museli předem registrovat.

Ústupky vůči EU už řada britských politiků připouští. V těchto dnech se o to svádí bitva v rámci vládnoucí konzervativní strany. Jasno nejspíš bude do začátku října, kdy konzervativce čeká sjezd.

Radikální zastánci brexitu požadují, aby měla Británie od prvního dne svého odchodu z EU naprostou kontrolu nad tím, kdo do ní přichází. Kvůli tomu, aby se britské firmy zvládly na ztrátu dosavadního přístupu na svůj hlavní trh připravit, ale nejspíš bude muset skutečné oddělení Británie a EU i po datu brexitu ještě pár let počkat.