Polsko se stalo první členskou zemí EU, která se rozhodla nerespektovat rozhodnutí Evropského soudu. Dál pokračuje v kácení Bělověžského pralesa, rezervace chráněné podle unijních norem a plné vzácných druhů rostlin a zvěře, včetně slavného zubra. Evropská komise tento týden uvedla, že další kácení Varšavě přitíží v už existujícím sporu mezi Evropskou komisí a polskou vládou ohledně dodržování právního státu v Polsku.
Vláda ve Varšavě svůj despekt k unii vůbec neskrývá. "Evropští experti nerozeznají kůrovce od žáby," řekl v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita ministr životního prostředí Jan Szyszko. Kácení podle něj bude pokračovat kvůli bezpečnosti návštěvníků pralesa, protože jde o stromy napadené kůrovcem.
"Pokud některý z ohrožených druhů vymře, za to si budu odpovídat. Evropský soud přece řekl, že máme právo a povinnost chránit prales tak, abychom zajistili bezpečnost veřejnosti," bránil se ministr.
Na nedávné odborné konferenci o národním parku Roztocze dokonce náměstek ministra Szyszky Slawomir Mazurek podle stanice TOK FM přečetl referát svého šéfa, v němž na téma kácení Bělověžského pralesa zazněla i věta o tom, že proti kácení a zabíjení zvířat v pralese "jsou jak satanistická hnutí, tak lidé s velkým srdcem, ale minimální znalostí přírody".
Kvůli těžbě v Bělověžském pralese i jinde už loni vláda strany Právo a spravedlnost změnila zákon, který nyní umožňuje mnohem jednodušeji kácet stromy kdekoli na soukromém i veřejném pozemku. Ze sporu o Bělověžský prales se tak stalo jedno z mnoha bitevních polí mezi polskou vládou a jejími kritiky, v tomto případě hlavně z řad nevládních ekologických organizací a opozičního deníku Gazeta Wyborcza.
Ministr Szyszko tvrdí, že chápe rozhodnutí soudu a že se mu přizpůsobí. Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost ale dosud na výtky Evropské komise v tomto i jiných případech reagovala spíš vyhýbavě.
Nařízení Evropského soudu zastavit těžbu je dočasným opatřením, které má zabránit případným škodám do doby, než soud v celé kauze definitivně rozhodne. Polsko kvůli těžbě žalovala u soudu Evropská komise a soud umožnil těžbu jen v případě, kdyby byla ohrožena bezpečnost veřejnosti − čímž se nyní ohání ministr Szyszko.
Experti ovšem označují nerespektování výroku Evropského soudu za precedens, který se může obrátit proti samotnému Polsku. To například u soudu žaluje ruskou plynařskou společnost Gazprom kvůli plynovodům Nord Stream a Opal. Obcházejí Polsko do Německa a umožňují ruské státní firmě diktovat podmínky dopravy plynu a jeho cenu. "Není jisté, zda si vláda uvědomuje, že když bude ignorovat rozhodnutí evropského soudu, tak to samé může v budoucnu udělat Gazprom," domnívá se Piotr Maciazek, šéfredaktor specializovaného serveru Energetyka24.com.
Evropská komise kromě sporu o těžbu v pralese může Varšavu u Evropského soudu žalovat v případě soudní reformy, která umožňuje ministerstvu spravedlnosti ovládat jmenování šéfů všeobecných soudů. A dalším procesem, který se vůči Polsku chystá, je žaloba kvůli nepřijímání uprchlíků podle společných unijních pravidel. V tomto případě hrozí žaloba i Česku a Maďarsku.
