Na třech stovkách míst po celém New Yorku svá díla rozmístil světoznámý čínský umělec Aj Wej-wej.

Výstava, která začíná tento čtvrtek, má znovu přitáhnout pozornost ke globální uprchlické krizi. Témuž tématu čínský disident a výtvarník věnoval také svou letošní výstavu v Praze.

Jak píše agentura AFP, nejviditelnějším objektem v New Yorku je obří zlatá klec, kterou Aj Wej-wej postavil do blízkosti mrakodrapu Trump Tower. Ten je sídlem rodiny amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž měl uvnitř byt vyzdobený zlatem.

Také Aj Wej-wej prý svoji klec "vyrobil zlatou, aby uspokojil prezidenta", jak řekl.

Newyorská přehlídka, jež potrvá do 11. února, nese název Dobré ploty dělají dobré sousedy dle verše z díla amerického básníka Roberta Lee Frosta.

Právě budování plotů a zdí, které mají zabránit pohybu migrantů z válkou zmítaných a chudých zemí do prosperujících států, je jednou z otázek, které se opakovaně vracejí v debatách o migraci.

Americký prezident Trump zastává odmítavý postoj k migraci a plán na výstavbu zdi podél hranice USA s Mexikem patřil k hlavním bodům jeho předvolební kampaně.

"Protiimigrační opatření, zeď, která má být postavena mezi Spojenými státy a Mexikem, to jsou nemyslitelná politická opatření," uvedl v úterý Aj Wej-wej v newyorském Central Parku a dodal, že zdi nefungují. "Dokonce ani Velká čínská zeď nikdy skutečně nefungovala," poznamenal.

"Žijeme v době, z níž se vytratila tolerance, kdy se nás snaží rozdělovat podle barvy pleti, rasy, náboženství," míní výtvarník.

Naopak New York vnímá jako město, které otvírá náruč migrantům. Svou doposud největší výstavou pod širým nebem Aj Wej-wej prý vzdává hold americké metropoli, kde sám strávil 12 let svého života v exilu – žil zde od roku 1981.

Dnes označuje New York za "město, kde touží žít každý mladý umělec a kde se žádný člověk necítí jako cizinec".

Představitelé města expozici čínského výtvarníka otevřeně podpořili. "New York je dokonalým plátnem pro Aj Wej-wejovo dílo," uvedl v prohlášení demokratický starosta New Yorku Bill de Blasio.

Aj Wej-wejovy instalace zasazené do městské krajiny jsou k vidění nejen na Manhattanu, ale také v Bronxu, Queensu, Brooklynu a na Staten Islandu.

Rozmanitostí sahají od monumentálních struktur po 200 plakátů, které jsou připevněny na pouliční lampy a zobrazují přistěhovalce z různých historických období.

Další klec, tentokrát stříbrná, stojí pod obloukem na Washingtonově náměstí. "Když jsem v 80. letech žil v New Yorku, trávil jsem zde hodně času," zavzpomínal Aj Wej-wej.

"Tato oblast byla domovem imigrantů ze všech možných zemí," dodal.

@publicartfund #goodfences #humanflow

A post shared by Ai Weiwei (@aiww) on

Dvanáct metrů vysoké dílo pro Washingtonské náměstí odkazuje na surrealistickou galerii umění, kterou v Paříži ve 30. letech minulého století otevřel francouzský umělec André Breton. Aby naznačil, že surrealismus představuje pokrok, do skleněných dveří Breton vyřízl siluetu dvou vstupujících lidí.

Autorem díla pro Bretonovu galerii byl Marcel Duchamp, jeden z Aj Wej-wejových vzorů.

Tentýž vtip nyní použil Aj Wej-wej ve své skleněné kleci na Washingtonském náměstí. 

Podle britského listu Guardian se Ajova instalace přimlouvá za místa, kde nestojí žádné ploty a kde nefungují hranice.

"Je to pocta Duchampovi, vnímám město jako ready-made," poznamenal Aj Wej-wej před pár dny v článku deníku New York Times.

Aj Wej-wejovu současnou výstavu v New Yorku zorganizovala tamní nezisková organizace Public Art Fund. Ta letos slaví 40. výročí.

Mediálně protřelý umělec celou akci podporuje mnoha vystoupeními, podle deníku New York Times má v americké metropoli pět přednášek během deseti dnů.

"Okolo Aj Wej-weje se seběhlo neobyčejně mnoho věcí," poznamenala Alexandra Munroeová, kurátorka Guggenheimova muzea.

@publicartfund #goodfences #humanflow

A post shared by Ai Weiwei (@aiww) on

Aj Wej-wej v minulých letech proslul jako kritik čínského komunistického režimu. Od roku 2015, kdy mu čínské úřady vrátily zabavený pas, procestoval 23 zemí a více než čtyřicítku uprchlických táborů. Na základě svých zkušeností natočil také dokumentární film Human Flow (Lidský proud).