Ty špionážní romány, mezi něž patří v češtině právě vydaný titul Adama Brookese zvaný Noční dravec, vymysleli Angličané a dlouhá léta v nich byli nejlepší. Jejich nejslavnější autoři jako Ian Fleming, Graham Greene či John le Carré měli sami co do činění s povoláním špiona. Reálie si nemuseli cucat z prstu, nepotřebovali rešeršovat hory materiálů.

Od konce studené války, jež poskytovala nepřeberné množství zápletek, se ovšem zájem detektivních či špionážních autorů čím dál více soustředí na Čínu. Své příběhy sem zasadili skotský rodák Peter May či klasik severských detektivek Henning Mankell.

Je to logické, protože nikdo doopravdy neví, jak přesně autoritářský čínský režim funguje. Zároveň se jedná o zemi, která má velmocenské choutky a vlastní stíny i tajemství. Je dostatečně vzdálená a západní čtenáři zde zažívají podobnou exotiku, jako když kdysi četli romány Grahama Greena z Kuby nebo Viet­namu.