Politika ctí odvaha říkat nepopulární věci. Pokud nyní lídr ČSSD Lubomír Zaorálek říká, že by byl pro přijetí eura, jeví se to jako odvážný výrok. Společná evropská měna je v Česku obecně nepopulární, a kdo se k ní přihlásí, riskuje, že dostane ve volbách za vyučenou. Zaorálek neříká, euro je skvělé, přijměme ho hned. Jen zcela pragmaticky konstatuje, že pokud by se začalo kolem eurozóny vytvářet jádro integrace, o což usiluje francouzský prezident Emmanuel Macron, nesmíme v něm chybět. Ale i to je v nynějším českém kontextu mimořádné.
Vztah k evropské integraci je jedním z důležitých témat voleb a je dobré mít jasno. Takže to shrňme: V naší politice v posledních dnech vykrystalizovaly tři názorové skupiny. První vidí Česko v hlavním proudu integrace. Soudě podle Zaorálkova výroku do ní patří vedle TOP 09 a lidovců i ČSSD. Druhou skupinu stran lze nazvat váhavci. Patří do ní ODS, která říká zhruba "dál od eura, dál od Německa, ale z EU nevystupovat". Podobně to má i Babišovo ANO, které se za čtyři roky proměnilo ze silně prointegrační formace ve skeptickou stranu, která odmítá jak euro, tak celkově hlubší evropskou integraci (což bylo stvrzeno rozchodem Andreje Babiše s původním tvůrcem evropské politiky ANO Pavlem Teličkou). Ve třetí skupině jsou strany otevřeně nacionalistické, eurofobní, kam přirozeně patří především Tomio Okamura, ale podobné tendence lze zaznamenat i u komunistů, i když u nich se jádro odporu vůči Západu koncentruje spíše na snahu o vystoupení z NATO. Kdo se chce rozhodovat podle budoucí pozice Česka v Evropě, má od této chvíle politickou mapu nalajnovanou vcelku přehledně − a to je dobře.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi