Nejhlasitější průkopníky amerického blues připomene temným, a přitom pronikavým hlasem zpěvák King Ayisoba z Ghany. Vystoupí dnes v pražském Futuru, jen několik dnů před koncertem na prestižním hudebním veletrhu Womex, který se letos koná v polských Katovicích.
Putovní veletrh nabízí každoročně nejnovější objevy takzvané world music, které pak následující sezonu objíždějí světové festivaly.
Ayisobův ostře rytmický doprovod čerpá z afrobeatu nedaleké Nigérie, jehož zakladatelem byl již zesnulý Fela Kuti. Pletivo afrických i západních nástrojů zahušťují elektronické smyčky, v textech se odrážejí pronikavé lidové moudrosti s univerzální platností.
Ayisobův neznámější hit Wicked Leaders, Podlí vůdci, by posloužil jako volební soundtrack i ve vyspělých demokraciích.
Hudba Kinga Ayisoby vychází z lokálních tradic severní Ghany, jimž dominuje dvoustrunná loutna kologo. Je to impozantní nástroj, vyrobený podobně jako desítky spřízněných "afrických kytar": ozvučná skříň z vysušené tykve je potažena kůží z kozy či telete.
Minimalistický počet strun ovšem nelimituje výrazové možnosti hráče, které v africkém hudebním vesmíru představují jakousi časovanou nálož.
Africká hudba se už přes sto let vyvíjí v kontaktu s hudbou Západu. Ghana byla spolu s Nigérií a dalšími britskými koloniemi jedním z ohnisek dnes už historického stylu highlife. Ten vznikl importem amerického swingu do afrického prostředí, v němž ovšem ladění a nástrojová technika nebyly tak důležité jako v newyorských jazzových klubech.
V posledních dekádách se karta obrací. Africká hudba už není rázovitou kopií západních stylů. Lokální styly původně hrané na loutny z tykve se rozvinuly do fascinujícího rodokmenu nástrojových technik. Zásluhu na tom má několik generací hráčů, kteří melodie místních nástrojů přenášeli na hmatník kytary. Tak vznikly stylové novotvary, které do Afriky jezdí studovat kytaroví nadšenci z celého světa.
Kytary jsou též klíčovou složkou prvního moderního panafrického stylu, konžské rumby, která se pod vlivem afrokubánských tanečních rytmů stala horečkou sobotní noci afrických velkoměst.
Do této v Česku neznámé zlaté éry zavede pražské publikum Orchestre Les Mangelepa, legenda se čtyřicetiletou historií a jediná kapela žánru, která se nerozešla a dodnes koncertuje. Vystoupí 1. listopadu v pražské Akropoli.
Zcela odlišnou hudbu nabízí Etiopie, jediná z afrických zemí, která nebyla dlouhodobě kolonizovaná a udržela si Západem nedotčenou kulturu. Ve skupině Qwanqwa, která se v Akropoli představí o dva dny později, hraje spolu se špičkovými etiopskými instrumentalisty klasicky vzdělaná hráčka na pětistrunné elektrické housle Kaethe Hostetterová z Bostonu.
A ještě jeden africký koncert následuje v Akropoli hned 6. listopadu. Slyšet tam bude nejvybranější africká delikatesa, která zazářila na Womexu už při svém comebacku roku 2001 − Orchestra Baobab ze Senegalu.
Původně domovský ansámbl dakarského klubu Baobab jako stroj času vrací posluchače do euforické doby, kdy se africké země těšily z čerstvě získané nezávislosti a hudba vytvářela jejich kulturní identitu.
