My víme, že vás štveme, ale nás je nejvíc, prohlásila příslušnice takzvané generace Y, tedy lidí mezi 21 a 35 lety, na firemním setkání, kde se řešily právě generační problémy. Od té doby se firma International Study Programs postupně mění. "Máme vlastní vzdělávací akademii, spolupracujeme s neziskovkami, změnili jsme hodnoticí systém, najímání lidí i marketing," popisuje Jana Vodičková, obchodní ředitelka společnosti.

Lidí mezi dvaceti a třiceti lety ve firmách přibývá, ne každá je ale dokáže zaujmout a udržet si je. Říká se, že nechtějí moc pracovat, nebývá to ale pravda. Jen vyžadují jiný přístup než jejich rodiče. O zkušenostech se zaměstnáváním mileniálů se mluvilo na konferenci Práce podle Ypsilon… aneb mladí do našich řad, kterou pořádalo vydavatelství Economia společně s Dopravním vzdělávacím institutem.

Důležité mohou být i zdánlivé drobnosti. "V kuchyňce už máme sójové mléko, protože mileniálové si to normální do kafe nedávají. Samozřejmě máme také stolní fotbálek a neomezený home office," doplňuje Vodičková.

33 procent

mileniálů, tedy mladých lidí ve věku 21 až 35 let, se touží dostat na kariérní vrchol.

V předchozí generaci X (36 až 55 let) je to jen 22 procent, ukázal výzkum agentury Median.

Na konferenci nemluvili jen manažeři velkých firem, vystoupili i ti, o nichž byla řeč − tedy mileniálové.

"Byl jsem závislý na počítačové hře Stargate, při hraní jsem potkal společníka, se kterým teď už osm let podnikáme, a založili jsme první firmu Cleevio," začíná vyprávět svůj příběh Lukáš Stibor, spoluzakladatel mobilní sociální sítě Gamee s miliony uživatelů. A mluví po svém.

"Neřešili jsme, koho hireujeme, na starší a zkušenější jsme neměli peníze, takže jsme brali open-minded lidi, kteří nám sedli mindsetově," zaskočil hned několik účastníků anglickými výrazy. Pak ještě přitvrdil, když vytáhl fotografie z pracovního zasedání na Bali. "Vzali jsme tam celý tým Gamee a pracovali odtamtud. V Česku máme vilu, kde si na plátně pouštíme hru FIFA a pořádáme zahradní party. Lidi ve firmě jsou pro mě jako rodina," vysvětlil Stibor.

Překvapil tak třeba ředitele Českých drah Pavla Krtka. "Je to inspirativní, ale chybí mi tam trochu nějaká struktura a disciplína. Nemůžeme si 'hrát' a mít přitom zodpovědnost za tisíce zaměstnanců. Ráno jsem si ještě myslel, že v generačním problému jde hlavně o komunikaci a hodnoty, ale uvědomil jsem si, že je to složitější a neměli bychom to podceňovat," zhodnotil vystoupení v polovině konference Krtek.

I tradiční firma jako České dráhy se o generaci Y zajímá, sází na ni jako na zákazníky i zaměstnance. Pro svoji dceřinou společnost Dopravní vzdělávací institut se jim nabírat mladé daří. Evě Pláničkové ještě nebylo třicet let a už tři roky pracuje jako brand manažerka v marketingovém oddělení, dostala šanci přivést firmu na sociální sítě.

"Vážím si toho, že mi svěřili spoustu projektů, které jsem mohla sama řídit," ocenila důvěru nadřízených. Právě schopnost převést na mladé důležité úkoly zmiňovali ti starší jako něco, co se museli naučit.

Během řady vystoupení padlo, že při hledání mileniálů firma rozhodně nesmí chtít "jen" najímat zaměstnance, ale vždy členy týmů.

"Vrcholem jejich pyramidy není úcta či uznání, ale seberealizace. Snažíme se pro ně i v rámci korporace vytvořit prostředí, kde se mohou cítit jako ve start-upu," přidal svou radu Peter Chrenko, partner v PwC.