Dokázat, že dva pěvci s nečekaným repertoárem mohou zaujmout stejně jako operní divy s Pucciniho áriemi, se v pondělí v pražském Obecním domě pokusí mexický tenorista Rolando Villazón a ruský basista Ildar Abdrazakov. Jejich předešlá samostatná česká vystoupení přilákala dohromady tisíce diváků, například když Villazón v metropoli vzdal poctu Verdimu či Mozartovi.

Nyní v Praze společně představí album Duets, které v září vydali na prestižní značce Deutsche Grammophon. "Poprvé jsme se na jevišti potkali roku 2009. Spolupráce se nám zalíbila, tak jsme sestavili seznam zhruba dvaceti árií a písní," líčí Villazón. Na desku se jich nakonec vešlo jen čtrnáct.

Album pěvci natočili v kostele s orchestrem z kanadského Montrealu pod taktovkou Yannicka Nézeta-Séguina, jenž se roku 2020 stane hudebním ředitelem newyorské Metropolitní opery. Dirigent pomohl s výběrem repertoáru a náležitě připravil orchestr. "Yannick je jedním z nejlepších dirigentů mladé generace. Má zajímavé nápady, nebojí se experimentovat, přesto vždy ctí skladatelovy úmysly," podotýká basista Abdrazakov.

V propagačních videích k albu pěvci působí jako spolužáci ze střední školy, kteří se sešli po letech. Ve skutečnosti ale jejich vztah utužuje vzájemná úcta. "S Ildarem se sice hodně nasmějeme, ale je to velice seriózní muzikant," říká Villazón. "Rolando je mimořádný partner, do tvůrčího procesu vnáší pozitivní energii," dodává Abdrazakov.

Během natáčení se prý leccos naučili. Villazón dosud nezpíval Fausta v Boitově opeře Mefistofeles. Abdrazakov si pro změnu nikdy nevyzkoušel slavný mužský pěvecký duet Au fond du temple saint z Bizetových Lovců perel. Duet je určen pro tenor a baryton, Abdrazakov ho mohl zazpívat jen díky mimořádnému rozsahu svého basu.

Na desce mexického a ruského pěvce nechybí díla z jejich jazykového prostředí − píseň Granada z 30. let od mexického autora Agustína Lary či ukrajinská romance Oči čjornyje, jejíž melodie bývá připisována málo známému Florianu Hermannovi. Zbytek alba ovšem tvoří árie známých skladatelů Verdiho, Donizettiho, Bizeta či Gounoda.

Koncertní provedení v Praze ovšem na jistotu spoléhat nebude − kromě Boita a Verdiho chtějí pěvci uvést tvorbu méně známých autorů Otera, Verta, Gastaldona či Denzy. A nebojí se, že by to publikum nepřijalo. "Pokud posluchači něco uslyší poprvé, jsem si jist, že se jim to bude líbit," říká Abdrazakov.

"Nebudeme zpívat o naší vzájemné lásce, v mnoha duetech budeme svými soky, či dokonce nepřáteli," upozorňuje Villazón. "Což do večera vnese zvláštní náladu a dovolí nám to vyjádřit zcela jiné emoce," dodává.