Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil nedostatky ve dvou projektech za 619 milionů korun na rozvoj vzájemné spolupráce obcí a místních partnerství v letech 2010 až 2016. Peníze převážně z evropských fondů rozdělilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a ministerstvo vnitra mezi Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv.

Z těchto dotací vznikly desítky strategií a metodik, které ale obcím nic konkrétního nepřinesly, uvedl NKÚ v pondělní zprávě.

Ministerstvo vnitra si je nedostatků vědomo, i přes výhrady ale považuje projekt za prospěšný, sdělila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

MPSV se závěry NKÚ nesouhlasí, podle náměstka pro ekonomiku a evropské fondy Martina Kučery kontrolované projekty podpořily spolupráci obcí.

Kritiku odmítl také místopředseda Sdružení místních samospráv Radim Sršeň, jako "mnohoznačná tvrzení" odmítl závěry kontroly i Svaz měst a obcí.

Dotace měly posílit spolupráci obcí například v dopravě, školství, sociálních službách či životním prostředí. Ministerstva rozdělila mezi dva podobně zaměřené projekty celkem 619 milionů korun převážně z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Většina z této částky - 586 milionů korun - šla na mzdy a odměny osob zapojených do projektů.

Z rozdělených peněz vzniklo velké množství dokumentů - například 258 strategií a 176 akčních plánů, jejich přínos je však problematický.

NKÚ provedl dotazníkové šetření na vybraném vzorku obcí. Téměř polovina respondentů odpověděla, že dokumenty nepovažuje za přínosné nebo je nezná a nevyužívá. Dokumenty byly jen analýzou či shrnutím nynějšího stavu. Nový nebo inovativní přístup k již existující spolupráci obcí z nich neplynul ani nevypovídaly o možném budoucím pokroku ve vzájemné spolupráci obcí, konstatoval NKÚ.

Kontroloři objevili nedostatky už na úrovni schvalování obou projektů. Svaz měst a obcí předložil projekt vzájemné spolupráce obcí a jeho potřebu zdůvodnil jen tím, že myšlenku spolupráce podporují členské obce. Konkrétní zájem o projekt ze strany obcí ale nedoložil. MPSV přesto projekt podpořilo částkou 594 milionů korun. "Jedním z hlavních důvodů pro jeho schválení bylo zlepšení čerpání evropských peněz v době končícího programového období 2007 až 2013," poznamenal NKÚ.

U druhého projektu sice Sdružení místních samospráv předložilo analýzu potřebnosti, která však podle kontrolorů vycházela z odpovědí malého počtu obcí a obce v jejím rámci nemohly navrhnout vlastní témata a potřeby. Ministerstvo vnitra na projekt vyčlenilo 25 milionů korun. "Ministerstvo vnitra si je vědomo nedostatků, které při své kontrole zjistil NKÚ. Přes všechny výhrady k projektu a jeho realizaci jsme však na základě výsledků a odezvy přesvědčeni, že projekt přispěl k rozvoji meziobecní spolupráce v segmentu malých obcí," uvedla mluvčí ministerstva Malá.

NKÚ ve svých závěrech neuvedl ani jeden konkrétní předpis, který měl být porušen, uvedl Petr Sulek z tiskového oddělení MPSV. Audity ministerstva financí a Evropského účetního dvora na projektech pochybení nenašly, doplnil. Kontrolované projekty "položily základy pro rozvoj meziobecní spolupráce", podotkl náměstek Kučera.

Místopředseda Sdružení místních samospráv Sršeň řekl, že i díky projektu fungují místní akční skupiny (MAS) a působí zejména v oblasti školství a sociálních služeb. "Je to nad rámec činností, které MAS do té doby dělaly," uvedl Sršeň.

Podle něho může být spolupráce obcí v rámci MAS vzorem pro ostatní země EU.

Svaz měst a obcí poukázal na to, že závěry z projektu meziobecní spolupráce se projevily ve vládou schváleném dokumentu k harmonizaci administrativního členění státu. "Fakt, že i z dotazníků NKÚ vyplývá, že po ukončení projektu nadpoloviční část obcí využívá projektové výstupy, lze považovat za úspěch," uvedla mluvčí svazu Štěpánka Filipová. Dokumenty, které v projektu vznikly, podle ní obsahují vedle popisu aktuálního stavu také část s návrhy úprav.

Kontroloři zjistili, že oba projekty byly podobně zaměřené a jak Svaz měst a obcí, tak i Sdružení místních samospráv vytvářely v řadě případů strategie a metodiky pro stejné území.

Na projektech v některých případech navíc pracovali stejní lidé, takže pracovníci NKÚ u vybraného vzorku 20 strategií našli v devíti z nich shodné části textů a další shodné prvky.