Cesty střední generace výtvarníků, která na uměleckou scénu vstupovala koncem sedmdesátých let, jsou různé. Dnes třiapadesátiletý malíř Ivan Ouhel, který ve své generaci vždy patřil k nejoriginálnějším, pokračuje v citlivém hledání podob krajiny. Navazuje na silnou českou tradici utvářenou jmény Preisler, Šíma, John (ostatně nikoli náhodou se několik jeho obrazů ocitlo na nedávné krajinářské retrospektivě ve Veletržním paláci právě v sousedství výše jmenovaných), je v tom ale svůj a osobitý – krajina jej zajímá jako součást přírody.

Alena Potůčková o tom v jednom z textů katalogu píše: "V Ouhelově malbě se... v nové podobě vrací přímý vztah k přírodě, která je souhrnem životních vztahů a dějů. Antropocentristický odstup je nahrazen pocitem sounáležitosti a navzájem se prostupující přítomností lidského i přírodního prvku. Ouhelův přístup je prost postmodernistických revivalů, chybí v něm ironie i hra na nostalgii. Je autentický a otevřený. Je potěchou pro oko. Je návodem jak žít v míru a bez příkoří spolu s přírodou."

Klíč k jeho přístupu lze přitom nalézt v citátu z dávné Schellingovy stati O vztahu výtvarných umění k přírodě, který je otištěn v katalogu k současné výstavě v českém muzeu výtvarných umění: "Příroda vůči nám vystupuje zpočátku ve více nebo méně tvrdé formě a uzavřenosti. Je jako vážná a tichá krasavice, která pozornost nevzbuzuje halasnými výkřiky, ani nepřitahuje přízemní zrak. Jak ale proniknout onu zdánlivě tvrdou formu, aby čirá síla věcí splynula se silou našeho ducha tak, aby se staly jedním? Je nutné se dostat za tuto formu, abychom ji znovu získali srozumitelnou, živou a cítili jako pravdivou."

Na Ouhelovy obrazy je pochopitelně možné pohlížet jako na maximálně zjednodušené verze krajin. Zároveň je tu ale přítomen básnický prvek. Lze se nechat jen unášet barvami, tvary, smyslovým prožitkem, který není prost hravosti.

Obrazy Ivana Ouhela zároveň dokládají, jak ploché jsou módní diskuse o vyčerpání malířství, o jeho konci.

Výstavu Ivana Ouhela uspořádala společnost Gema Art, která k této příležitosti vydala také vzpomenutý obsáhlý katalog s množstvím barevných reprodukcí.

V prostorách Českého muzea výtvarných umění v Praze v Husově ulici lze expozici nazvanou Devadesátá léta - čas obrazu vidět do 12. dubna. Od 16. června do 19. července by měla být reprízována v ostravské Galerii výtvarného umění.