Zlatá šedesátá – možná vůbec nejsilnější nostalgický mýtus české kultury a chiméra, k níž se stále tak trochu upínáme.

Když si toto okřídlené slovní spojení bere do názvu nová inscenace Jana Mikuláška v brněnské Redutě, je to myšleno nepochybně ironicky: deníky jednoho z představitelů české nové vlny, scenáristy a režiséra Pavla Juráčka, z nichž inscenace vychází, mají k barvotiskové idyle opravdu daleko.

Olbřímí svazek Juráčkových zápisků z let 1959-1974 vzbudil před deseti lety oprávněné nadšení. Vedle otevřené, nekompromisní výpovědi, v níž jejich autor nešetřil sebe ani nikoho jiného, má zcela nepřehlédnutelné literární kvality.

Divadelní scénář, na němž s Mikuláškem spolupracovala dramaturgyně Dora Viceníková, se neomezuje na "přesahová", dobová a profesionální témata: ta stejně jako v knize prosvítají skrz osobní a vesměs bolavý příběh talentovaného, ale také nejistotou a mindráky sužovaného filmaře.